„Děda našel těla, ve filmu z něj udělali hlupáka.“ Jak snímek Smrt stopařek traumatizuje rodinu nálezce i po 50 letech
Film Smrt stopařek je pro většinu diváků kultovní detektivkou. Pro Moniku Š. je však připomínkou křivdy a strachu, které se táhnou její rodinou už téměř padesát let. Jako roční dítě zažila noční policejní razii poté, co její dědeček náhodou objevil těla zavražděných dívek u Valašských Klobouk. Místo vděku se tehdy dočkal podezření z vraždy a následný film, který realitu v mnohém překroutil, trauma znovu oživil. Jak se žije s tím, když se vaše rodinná noční můra pravidelně vrací na televizní obrazovky?
V souvislosti s mými texty o filmu Sbormistr a novém seriálu Metoda Markovič: Straka mě kontaktovala vaše dcera. Napsala mi, že se podobná situace dotkla také vaší rodiny – už téměř před padesáti lety. Co se tehdy stalo?
Na konci sedmdesátých let vznikl film Smrt stopařek. Byl natočen podle skutečné události. Ty holky našel můj děda. A policie ho podezřívala. Celá ta věc se na naší rodině dost podepsala, nejvíc samozřejmě na něm. Nechtěl o tom vůbec mluvit.
Co dalšího se v článku dočtete:
- Jak byla těla zavražděných žen objevena ve skutečnosti.
- Jaká jedna chyba způsobila, že padlo podezření na nevinného nálezce.
- Co si sousedé myslí, že Moničin děda za nahlášení nálezu dostal. A co ve skutečnosti dostal.
- Co Moničina rodina dělá, když je v televizi na programu film Smrt stopařek.
Předplaťte si Heroine.cz a podpořte vznik kvalitních a nezávislých článků na témata, která vás zajímají.
Děkujeme všem, kdo už si Heroine předplácejí.
A tím, že „našel ty holky“, myslíte, že našel těla zavražděných stopařek?
Ano. Děda totiž vozil uhlí a jel kolem skládky u Valašských Klobouk. Stálo tam zaparkované auto a on si myslel, že tam pytlák něco vyhazuje.
