Nečekejte, až budete dokonalé, říkejte „ne“ bez výčitek. Plus dalších šestnáct výzev pro rok 2026
Odstartovali jsme velkou výzvu. V reálném životě testujeme sílu mikrofeminismu. Co to vlastně je? Jsou to malé, na první pohled nenápadné kroky, kterými se můžeme navzájem podporovat, když narazíme na systémovou nerovnost nebo genderové stereotypy. V podcastu Hlas Heroine jsme s hostkami a hosty minulý rok nabízeli větší či menší akty feminismu. Pokud jste se ještě nepřidali, zkuste se zapojit teď. Poslouchejte Hlas Heroine a dělejte svět lepším s námi.
Podle mikrofeministických výzev, které zaznívaly v podcastu, jsme dali dohromady seznam konkrétních „úkolů“ pro rok 2026. Nejsou to abstraktní cíle. Jsou to každodenní situace, ve kterých můžete změnit atmosféru ve své rodině, v práci nebo na sociálních sítích. Zkusíme to?
Mikrofeministická výzva: Řekněte „ne“ bez omluv
Studie dokládají, že průměrně se ženy za svůj život omluví mnohonásobně víckrát než muži, zaznělo v jednom z prvních dílů videopodcastu Hlas Heroine. Není to přitom proto, že by se muži odmítali omlouvat za své chyby. Důvodem je, že ženy mají nastavený mnohem nižší práh pro chování, za které si myslí, že je potřeba se kát. Omlouváme se za věci, které nejsou naše chyba, nebo dokonce nejsou chybou vůbec. Omlouváme se, že máme nápad, že někde zabíráme prostor, nebo že si chceme v práci přehodit službu.
Výzva pro rok 2026: Zkuste se neomlouvat, když to není potřeba. Místo věty „Omlouvám se, že jdu pozdě,“ zkuste říct „Děkuji, že jste na mě počkali.“ Neomlouvejte se, když si berete slovo na poradě. Neomlouvejte se, když někoho odmítáte. NE je celá věta.
Nehledejme hnidy u svých spojenců
„Pokud všechnu tu energii, kterou vynakládáme na potírání drobných nedostatků u spojenců, nasměrujeme na skutečné zdroje moci a útlaku, možná něčeho dosáhneme. Jinak odradíme všechny, kteří by se chtěli přidat,“ reagovala Johanna Nejedlová a kritiku použití AI při tvorbě vizuálu pro kampaň organizace Konsent. A to nás inspirovalo k výzvě, která je možná tentokrát spíš makro-feministická a týká se omezení vnitřních válek a tlaku na to dělat všechno dokonale. Když se snažíme něco změnit a zlepšit, jako bychom nesměli ani na okamžik polevit vůbec v ničem.
Foto: Jan Hlaváček
„Souvisí to s přístupem k dělání chyb,“ komentovala výzvu hostka podcatu Bára Stárek. Podle ní má samozřejmě každý právo nesouhlasit. „Ale neznamená to, že musíme někoho kamenovat za to, že zradil naše hodnoty. To je smutné.“
Výzva pro rok 2026: Zkuste být shovívavější k chybám těch, kdo stojí na stejné straně barikády. Nemlaťme se navzájem po hlavě za to, že nejsme dokonalé feministky. Když uvidíte chybu nebo nedokonalost u někoho, kdo se snaží o dobrou věc, zvolte místo veřejného lynče konstruktivní dialog. Pojďme se nešikanovat a zbytečně se nevysilovat.
Co se ještě v článku dočtete:
- Jak chválit jako feministka
- Proč zapojit muže
- Kdy je důležité ukázat emoce
- Trik na to, jak si vyjednat lepší odměnu
Svoje tělo nemusíte milovat, stačí ho neřešit
V živě nahrávané epizodě se zpěvačkou Ridinou Ahmedovou a psychiatrem Jiřím Strnadem, která vznikla na věštívalo AFO v Olomouci, jsme mluvili o pasti body shamingu. A připomněli jsme si osvobozující myšlenku: nemusíme všichni naskočit na vlnu body positivity a začít okamžitě a bezvýhradně „milovat svá těla“. Někdy je to příliš velký tlak. Místo toho zkusme přijmout princip body neutrality. Není třeba věřit, že „všechna těla jsou krásná“. Stačí přijmout, že tělo je nástroj, který nám umožňuje žít, a že jeho vzhled není to nejdůležitější na světě.
