Jsem žena a jsem rychlá. Caster Semenyaová se opět musí bránit

18 941 | Jiří Hovorka | 23. 4. 2019 | 22 komentářů | Kauza

Více testosteronu než je u žen obvyklé z ní dělá terč pro soupeřky i atletické funkcionáře. Ti znovu chtějí, aby se úspěšná atletka „léčila“.

Narodit se člověk může s různými anomáliemi. Ty pak ve sportu mohou pomoci k úspěchu. V případě atletky Caster Semenyaové ale také k celoživotnímu prokletí. Když máte delší ruce než tělo nebo vaše tělo produkuje více hemoglobinu, můžete být za jednoznačného hrdinu. Když jste žena a vaše tělo produkuje více testosteronu, než je běžné, musíte se po každé výhře obhajovat.

Jihoafričanka Semenyaová se s takovým osudem potýká od roku 2009. Tehdy jí bylo osmnáct a vyhrála na mistrovství světa v Berlíně běh na 800 metrů.

Australské noviny přišly se zprávou, že výsledky testů odhalily dvojí pohlaví Semenyaové. To se ale nikdy nepotvrdilo.

Už před závodem se začalo řešit, zda jde skutečně o ženu. Když totiž Semenyaová běhá nebo mluví, skutečně připomíná muže.

Mezinárodní atletická federace IAAF jí titul mistryně světa ponechala, ale ke gratulaci přidala dočasný zákaz startů v oficiálních soutěžích. Celý svět zkoumal, zda je atletka ženou. Ještě před konečným verdiktem IAAF přišly australské noviny Sydney Morning Herald se zprávou, že výsledky testů odhalily dvojí pohlaví Semenyaové. Podle listu tehdy osmnáctiletá atletka neměla mít vaječníky, ale varlata.

Tyto zprávy se nikdy nepotvrdily a IAAF po jedenáctiměsíčním zkoumání prohlásila, že Semenyaová je žena a může se vrátit k závodění. Úplně chladnou ale atletickou federaci výsledky testů nenechaly a nenechávají dodnes. Odhalily totiž, že atletčino tělo produkuje větší množství testosteronu, než je u žen běžné.

Hormony jako brzda

Testosteron přitom dokáže tělo proměnit tak, že je silnější a odolnější. Atletky s vyšší produkcí jsou tak podle kritiků přírodně nadopované, což je nespravedlivé. Podobnou argumentaci razí i atletická federace. V roce 2010 proto zavedla hranici pro povolenou hladinu testosteronu v ženském těle. Semenyaová tak musela podstoupit hormonální léčbu, aby mohla dále závodit.

Projevilo se to na výsledcích. V letech 2010 až 2015, kdy antitestosteronové nařízení platilo, byl její nejlepší čas 1:57:23. Hned v prvním roce, kdy opět závodila bez prášků snižujících hladinu testosteronu, zvítězila ve finále olympijských her v Riu de Janeiro časem 1:55:28. Když tedy její tělo opět fungovalo, jak je mu vlastní, zlepšila se rychle o téměř dvě vteřiny.


Caster Semenyaová v roce 2010 na atletickém mítinku Zlatá tretra v Ostravě.


Mimochodem zlatou medaili získala i na olympiádě v Londýně v roce 2012, ze kterého je právě výše zmíněný nejlepší čas z období hormonální léčby. Původně sice Jihoafričanka doběhla druhá, původně první Ruska Maria Savinovová ale později o zlato přišla kvůli dopingu. Ukazuje to, že Semenyaová je mimořádnou sportovkyní, která dokázala být mezi nejlepšími na světě i v době, kdy nemohla čerpat ze své výjimečnosti, kterou jí obdařila příroda.

V již zmíněném roce 2015 zasáhl do pravidel IAAF Arbitrážní soud pro sport (CAS), který vyhověl stížnosti indické atletky Dutee Chandové.

Třicet pět let starý rekord

Držitelkou rekordu v běhu na 800 metrů žen je česká běžkyně Jarmila Kratochvílová. Zatím nepokořený čas zaběhla roku 1983 v Mnichově.

Sama se vyjádřila, že Semenyaovou považuje za nadanou sportovkyni, podobně výjimečnou, jako je v mužské kategorii Usain Bolt.

Té zakázala domácí atletická asociace závodit právě proto, že neprošla testem pohlaví, který zavedla v roce 2010 IAAF. Podle CAS takové pravidlo neobstojí, dokud nebude vědecky prokázáno, že ženy s nezvykle vysokou hladinou testosteronu v krvi, mají tak podstatnou výhodu, že jejich účast v závodě je vůči ostatním nespravedlivá.

IAAF ale následně pracovala na nové studii. Tu už má a podle atletické federace prokazuje, že atletky s vyšší hladinou testosteronu mají vyšší výkonnost a že to je nespravedlivé. Atletika by tak znovu měla dostat omezující pravidla pro hladinu testosteronu v ženském těle. Pravidla chtěla IAAF zavést už na konci loňského roku, ale Semenyaová je dopředu napadla opět u CAS. Nyní se čeká na rozhodnutí této arbitráže.

„Chceme chránit posvátnost férové soutěže a fair play,“ vysvětluje prezident IAAF Sebastian Coe, proč chce pravidla opět zavést. Semenyaová věří, že se mu to nepovede. „Bůh mě stvořil takovou, jaká jsem. Chci jenom běhat přirozeně tak, jak jsem se narodila. Není fér, že mi říkají, že se musím změnit. Jsem žena a jsem rychlá,“ říká atletka.

Přece nejsme slepí

Regulaci si nepřejí jen soupeřky Semenyaové, ale třeba i některé hrdinky české atletiky. „Je to hrozně nespravedlivé. Takovéhle holky se nemůžou porovnávat s normálními ženami,“ myslí si například dvojnásobná světová šampionka Zuzana Hejnová. Její dlouholetá reprezentační kolegyně Barbora Špotáková zachází ještě dále. „Každý laik u televize, když na ten běh kouká, tak si musí tlouct na čelo. Přece nejsme slepí,“ svěřila se České televizi.

Indická běžkyně Dutee Chandová sice nezávodí mezi nejlepšími, ale přesto se na ni vztahoval zákaz omezující ženy vyšší hladinou testoronu. Odvolala se u Mezinárodní sportovní arbitráže a uspěla.

IAAF chce omezující pravidla zavést na tratě od 400 metrů do jedné míle (1,6 kilometru), na těch se podle atletické federace výhoda zvýšené hladiny testosteronu projevuje nejvíce. Pokud pravidla skutečně začnou platit, postaví dotčené atletky před těžkou volbu - přestat závodit, změnit trať, které se věnovaly celou kariéru, nebo se podrobit hormonální léčbě.

„Chceme připravit závodnice trpící hyperandrogenismem o životní vášeň a živobytí? Případně skutečně chceme nutit zdravé závodnice, aby se léčily? Obě tato řešení jsou podle nás při nejmenším nedůstojná,“ uvádějí ve svém textu právníci Jan Exner a Matěj Tkadlec. (Exner se zaměřuje na sportovní právo a je právníkem Českého olympijského výboru).

Dále se ptají, proč by se měla regulovat pouze hladina testosteronu. „Finský běžec na lyžích Eero Mantyranta, který v 60. letech vyhrál tři zlaté a celkově sedm olympijských medailí, měl o 50 procent vyšší hladinu hemoglobinu než průměrný muž. Zvýšený hemoglobin poskytuje sportovcům významnou výhodu. Přitom neexistuje žádný zásadní rozdíl mezi vrozenou vadou způsobující zvýšenou hladinu testosteronu a vrozenou genetickou vlastností vedoucí k vyšší hladině hemoglobinu.“

Podle nich je ve sportu přirozené, že vynikají lidé, kteří jsou něčím „od přírody“ jedineční. Jmenují například amerického plavce Michaela Phelpse, který je držitelem rekordních 28 olympijských medailí, a tak úspěšný byl mimo jiné proto, že rozpětí jeho rukou (203 cm) je větší než jeho výška (193 cm).

Je přirozené, že lidé se rodí s různými vrozenými výhodami a nevýhodami, a právě podle toho si vybírají své směřování, svoji profesi, svůj sport.

Lukáš Krpálek je podle nich zase excelentním judistou i díky jeho podsaditému tělesnému typu. Bývalý mistr světa v šachu Garry Kasparov má IQ 190, což mu při psychicky náročných partiích také jistě pomohlo.

„Proč neregulujeme i tyto věci? Protože jsou pro člověka přirozené, stejně jako hladina testosteronu v krvi Dutee Chandové nebo Caster Semenyaové. Jistě, testosteron, genetika a další výše uvedené elementy nejsou zcela srovnatelné, ale spojuje je právě to, že jsou přirozené. Lidé se rodí s různými vrozenými výhodami a nevýhodami a podle toho si často vybírají své směřování, svoji profesi, svůj sport,“ uvádí Exner s Tkadlecem.

Nechali byste Caster Semenyaovou závodit?

Další diskuze se pak vede kolem závodnic, které dříve bývaly muži a po změně pohlaví vítězí v ženských soutěžích. Naposledy se toto téma řešilo i v českém tisku v únoru, kdy středoškolský závod v americkém Connecticutu ovládly hned dvě takovéto atletky. Zde už je ale otázka, zda je takový závod skutečně fér, alespoň podle úsudku autora tohoto textu, mnohem více na místě.

To ale není případ Semenyaové. Ta je i podle IAAF ženou, byť s vrozenou anomálií. A když nic jiného, tak by její kritici měli ocenit to, že svůj boj nikdy nevzdala a zvládá ho převážně s klidem. A to i přesto, že se veřejně řeší ty nejintimnější věci a Jihoafričanka musí neustále čelit vulgaritám a posměškům.

Odpovídá na ně po svém. Chce závodit a vyhrávat ještě na dvou příštích olympiádách, tedy téměř do svých čtyřiceti let.

Jiří Hovorka

Jiří Hovorka

Publicista a editor. Působil jako redaktor finančního serveru Měšec a poté psal pro Hospodářské noviny a Aktuálně. Od března 2019 pracuje pro webový portál Peníze.cz. Další články.

Celkem 22 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Alois Hutek | 23. 4. 2019 | 12:48

Vypadá jako muž, mluví jako muž, za manželku má ženu, má varlata, ale závodí mezi ženami. Pro soupeřky silně nefér.

+125
Reagovat

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

daja | 23. 4. 2019 | 18:12

jsem pro nechat to tak jak to je závodnice přece nemůže za to že je taková jak se narodila myslím že by se měli řešit jiné věci ,doping je daleko horší

-17
Reagovat

Naše další projekty

Peníze

Za kolik budete letos topit plynem? Záleží to i na vás

Energetické společnosti zřejmě pro příští rok zemní plyn výrazně nezdraží – je ho dost a ceny na světových trzích jsou nízké. Účet můžete...

Peníze

Vyplatí se nové spořicí dluhopisy? Víme, kdo dá víc

Dva ze tří dluhopisů, které ministerstvo občanům nabízí, zdaleka nepokryjí ani plánovanou inflaci. A z té ztráty si stát ještě strhne 15%...

Finmag

#ZachraňteSibiř. Jak se do tajgy volá, tak se z tajgy ozývá

Ani Vladimir Putin není dost silný na to, aby ochránil sibiřské lesy. Pokud drancování přírodního bohatství probudí občanskou společnost,...

Finmag

V Maroku zavřeli novinářku. Spala prý se svým snoubencem a šla na potrat

Osmadvacetiletá Hadžar Raissúníová čelí obvinění z nelegálního potratu a předmanželského styku se svým snoubencem. Za oba hrůzné „zločiny“...