„Nenašla nic než cukr a násilí.“ Film Chudáčci je vztyčeným prostředníčkem příběhům padlých žen

Ještě než vstoupil do sfér mezinárodních koprodukcí a obklopil se hollywoodskými hvězdami, platil Lanthimos za vůdčí osobnost takzvané řecké divné vlny.

Už ve svém vyhraněném filmu Špičák o zdánlivě obyčejné rodině, jejíž fungování řídí podivné rituály plné násilí, ovšem vyzdvihl témata, která se prolínají celou jeho filmografií: nelítostný boj o moc a kontrolu ve společnosti, která je svázaná hluboce zvnitřněnými pravidly, nad jejichž skutečným významem neuvažujeme, ale při soustředěnějším pohledu se nekompromisně vyjevuje jejich absurdita. V satiře Humr tak Colin Farrell ztvárnil nezadaného muže, který žije ve světě, v němž je kaž­dý, kdo si v rámci pevně vymezeného času nenajde partnera či partnerku, proměněn ve zvíře. Ve filmu Favoritka, který pro režiséra znamenal průlom v kariéře směrem k oscarovým ambicím a definitivní usazení v mainstreamu, zase nastínil mikrosvět dvora anglické královny Anny, kde bují intriky a zuřivé mocenské hry. Jako bychom klíčovou dírkou nahlíželi všednodennost mocných i bezmocných v nenápadných procesech každodenního života, zatímco velké dějiny kráčejí bez povšimnutí stranou.