Účastnili jste se vy nebo vaše dítě nějaké školní olympiády? Pak vězte, že podle Českého olympijského výboru se jednalo o komerční aktivitu. Astrofyzik Jakub Rozehnal rozplétá kauzu, ve které se ministerstvo školství nepostavilo na stranu pořadatelů školních soutěží. Ty tak nejspíš přijdou o možnost používat název „olympiáda“. Absurdní? Přesně tak.
Předpokládám, že pojem „olympiády“ jako školní celorepublikové soutěže v různých přírodovědných i humanitních oborech je čtenářstvu dobře znám. Koneckonců i internetová příručka Ústavu pro jazyk český uvádí, že v přeneseném významu se jedná o pojmenování vrcholové soutěže. Přesto se na ministerstvu školství (MŠMT) rozhodli, že je potřeba ověřit, jestli se „olympijská symbolika“ v tomto případě nepoužívá v rozporu s pravidly.
Na počátku kauzy stojí dopis úředníka Oddělení podpory mládeže a školního sportu, které náleží pod Odbor pro mládež MŠMT, Oldřicha Komárka.Ten upozorňuje pořadatele olympiád na fakt, že bude nově podmiňovat podporu oborových soutěží dodržováním zákona č. 60/2000 Sb., o ochraně olympijských symbolik: „K tomuto kroku přistupujeme na základě žádosti Českého olympijského výboru (ČOV), který požaduje dodržování tohoto zákona.“ A dále pořadatele školních soutěží žádá o zvážení, zda se při používání slova „olympiáda“ „nedostáváte na (za) hranici reklamní nebo obchodní aktivity, spojené s dalšími partnery Vaší soutěže, ke kterému by docházelo bez souhlasu ČOV“. Upozornil, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy souhlas s užíváním názvu „olympiáda“ udělit nemůže, „a to ani prostřednictvím schválené podpory takového projektu. Tento souhlas Vám může udělit pouze ČOV.“
Za organizací školních olympiád stojí zpravidla mnohačlenné výbory, na ústřední úrovni jsou jejich organizátory neziskové společnosti (například Jednota českých matematiků a fyziků, Česká astronomická společnost, Společnost pro hudební výchovu ČR) či vysoké školy a jejich fakulty. Na nižších úrovních pak vlastní školy a jednotlivci z řad dobrovolníků pracujících zdarma či výjimečně za symbolickou odměnu. Je jasné, že zorganizovat několikakolovou soutěž pro řádově desítky tisíc studentů v různých věkových kategoriích je činnost nákladná a neobejde se bez dotací a sponzorů. Mezi nejvýznamnější poskytovatele dotací přitom patří bezesporu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které zároveň svými podmínkami pro podporu nutí organizátory, aby si sháněli vlastní sponzory či partnery.
A právě tady se začíná odvíjet absurdní příběh plný nepochopení, formalistního kličkování a zřejmě i finančních zájmů. Já osobně bych ministerskou výzvu bral jako prosté upozornění na to, že je třeba ověřit, že se školní olympiády „nedostávají za hranici reklamní nebo obchodní aktivity“, a ČOV bych o nic nežádal. Nicméně pořadatelům Matematické olympiády bylo na žádost o vysvětlení sděleno nadřízenou zmíněného úředníka Komárka, vedoucí odboru paní Simonou Marešovou, že ČOV nemá problém s tím, souhlas s užitím termínu „olympiáda“ udělit, „ale chce, abychom ho kontaktovali a tento problém řešili, ČOV na to dlouhodobě upozorňuje“.
Takové jednání MŠMT mi přijde zcela alibistické. Ministerstvo vyvíjí řadu aktivit na podporu talentů a olympiády jsou v tomto ohledu jednou z nejdůležitějších akcí, se kterou navíc ministerstvo nemá žádnou práci. Očekával bych tedy, že MŠMT pořadatele olympiád zaštítí, když už není ochotno samo vyjednat podmínky, za jakých lze slovo „olympiáda“ pro školní soutěž používat a za jakých lze následně poskytnout dotaci.
Pojďme ale dále. Po poradě pořadatelů olympiád se organizátoři Zeměpisné olympiády a Biologické olympiády rozhodli oslovit přímo ČOV a prostřednictvím Přírodovědecké fakulty UK požádat o souhlas s užitím termínu „olympiáda“ pro účely těchto školních soutěží. Pokud doufáte, že ČOV projevil zájem o podporu talentované mládeže jeho udělením, činíte tak marně.
Přes svou advokátku Ilonu Kindlovou ČOV sdělil, že „po podrobném posouzení dostupných dokladů uvádíme, že ČOV Vám souhlas k použití výrazu ‚olympiáda‘ neuděluje…“ A to mimo jiné proto, že „na webových stránkách (je uveden) odkaz na partnery – tedy (se jedná o) komerční aktivitu“.
Takže si to shrňme: MŠMT dotaci na pořádání „olympiád“ podmiňuje spolufinancováním, tedy získáním partnerů. Zároveň dotaci podle všeho podmiňuje souhlasem ČOV s použitím termínu „olympiáda“. A Český olympijský výbor souhlas s užitím termínu „olympiáda“ udělit nechce, protože kvůli uvedení partnerů v materiálech „olympiád“ je považuje za komerční aktivitu.
Dokázal bych chápat úpornou snahu ČOV znemožnit používání olympijských symbolů pro komerční účely, protože olympijské hry jsou výsostně komerčním podnikem, ve kterém se točí řádově více peněz, než kdy bude celé MŠMT mít vůbec k dispozici. Nejde o žádnou symboliku, jde o peníze. Označovat však školní olympiády za „komerční aktivity“, když každý soudný člověk musí chápat, že pořádání takových soutěží je možné jen díky obrovskému množství dobrovolnické práce, považuji za nemravné a zcela popírající olympijské ideály. Alibistický přístup MŠMT je smutná ukázka stavu, kdy se ministerstvo místo o podporu mládeže stará o to, jak pořadatelům znesnadnit podávání žádostí o dotace a ve výsledku ušetřit finance, kterých se mu v tomto sektoru jeho vlastní vinou nedostává.
Dokladem absurdního přístupu obou výše uvedených institucí budiž i to, že na mezinárodní úrovni žádné problémy s používáním pojmu „olympiáda“ neexistují, viz například „International Olympiad on Astronomy and Astrophysic“ a takových příkladů je mnohem víc. Vyzývám tedy jak ministerstvo školství, tak Český olympijský výbor, aby svá stanoviska přehodnotily a rozhodly v zájmu pořádání školních soutěží, které jsou prostřednictvím svých účastníků důležité pro budoucnost nás všech.