Systém viděl jen autismus, máma talent. Jak vědkyně Julie Vašků vybojovala dceři budoucnost | Hlas Heroine: Celá epizoda
Když byly Zitě čtyři roky, dostala nálepku, která jí měla zavřít dveře ke vzdělání. Její máma, vědkyně Julie Vašků, se ale rozhodla věřit intuici místo posudkům. V nové epizodě podcastu Hlas Heroine popisuje, co je to dvojí výjimečnost a jak v dítěti objevit talent, i když ho systém nevidí.
„Dostala jsem papír, že má Zita poruchu autistického spektra, a tím to pro zdravotnický systém skončilo,“ vzpomíná Julie Vašků. Další ránou byl posudek z poradny, který nedoporučoval vzdělávání v běžné škole. O budoucnosti malé Zity tak rozhodovala jen (ne)ochota jednotlivých ředitelů a ředitelek. Na nich bylo, jestli jí dají šanci, nebo se budou řídit tabulkami, podle kterých na to „nemá“.
Zlom nastal ve chvíli, kdy se přestalo řešit, co Zita neumí, a pozornost se zaměřila na to, v čem vyniká. Testování nadání ukázalo, že za hendikepem se skrývá mimořádný talent. „Bylo to poprvé, kdy o ní řekli něco pozitivního. Do té doby se všichni chovali, jako by neexistovala. Bavili se o ní, jako by ani nebyla v místnosti,“ popisuje Julie Vašků moment, který změnil jejich strategii. Místo „opravování“ dcery začala rozvíjet její silné stránky.
Celá epizoda je dostupná s předplatným Heroine nebo na Forendors.cz/heroine.
Dnes je Zita studentkou prestižního gymnázia, maluje a věnuje se lingvistice. Její příběh je důkazem, že beznadějná prognóza v dětství nemusí znamenat beznadějnou budoucnost. Jak konkrétně Julie postupovala, proč je někdy lepší metal než terapie a proč ji štve, že společnost chce vidět matky dětí s postižením na dně?
Celý rozhovor o tom, co znamená, když to máma s dítětem nevzdá, si poslechněte v nové epizodě podcastu Hlas Heroine.
