Diskuze k článku:

Porodem vchod! #3 Šestinedělí

Váš komentář:

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Michaela | 30. 3. 2019 | 00:09

Super, ale rady absolutně nefungují, když rodite druhé dítě, v mém případě navíc to první má jen jeden rok. Takže nějaký odpočinek v šestinedělí nehrozí vůbec nikde a nikdy. Chtělo by to myslet v článku i na šestinedělí matek dalších děti.

+26
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Pavla | 27. 4. 2019 | 14:27

Poporodni dula? A to funguje kde? V Praze? U nas na severu tedy nic takoveho neni, ja jsem dokonce po prvnim porodu nesehnala ani zadnou laktacni poradkyni, ktera by byla ochotna se na me prijet domu podivat, jestli mam spravnou techniku kojeni. Stejne tak pomoc od muze a babicek - vzdyt jsou to vsichni pracujici lide, to mi jako meli sest nedel hlidat starsiho, varit a udrzovat domacnost, abych ja mohla s mladsim lezet cele dny v posteli? To je vtipne :) Samozrejme, ze se vsichni zapojili, ale cele sestinedeli tu opravdu byt nemohli, takze nesouhlasim s tim, ze vzdycky se to nejak da udelat.

-1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Všech 14 komentářů v diskuzi

Maja | 21. 4. 2019 | 18:05

Když tu tak čtu příspěvky jiných maminek říkám si že jsem buď divná nebo jsem měla normální personál v porodnici. Rodila jsem celkem 3x a to v letech 05,08 a letos tedy 2019 a nemůžu si vlastně na nic stěžovat. Je pravda že první dva porody byli v trochu jiném prostředí než ten poslední a troufám si říct že na tom je nejlépe vidět posun v přístupu. Ale co se týká péče před porody při nich a i na oddělení šestinedělí bylo vše v pořádku. Všechny byli přirozené a rychlé a porodní asistentky i lékaři v pohodě. Jediná opravdu protivná sestra byla na oddělení šestinedělí při prvních dvou porodech ale to je prostě o lidech a na takové lidi narazíte kdekoli. Za mě mohu pochválit personál i přístup. Strava v nemocnici není nikdy nic extra to jediné se nelepší :D

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michaela | 12. 4. 2019 | 09:49

Ja uz mam po porodu, ale je to moc hezky napsane a pravdive. Me bohuzel mamka stresovala jeste v porodnici, doma jsem musela hned po prijezdu uklizet, ale pak jsem sebrala sily, servala rodinu na jednu dobu (vsichni me porad necim stresovali) a zavrela se s miminkem doma a byl klid. Velkou oporou mi byl partner. Co se oddeleni sestinedeli tyce, deptali me neustale, syn byl spavy a strasili me vsichni, ze je vycerpany hlady. Pritom cural dost. Porad se mi snazili podsouvat, ze se dostatecne nestaram, kdyz jsem pozadala o pomoc, nedostalo se mi ji. Nechteli nas pustit domu. Nasbiralo se to ve me a posledni kapka byla, kdyz jsem si sla na sesternu na detske pro dokrm, jak me nutili a na moji zadost o pomoc s necim sestra reagovala hnusnou poznamkou. Mela jsem pocit, ze jsem se uz nabrecela dost, takze jsem servala sestru, uz jsem byla sprosta, ale rekla jsem ji, ze je to jeji prace a zvlast jako nezkusene prvorodicce by mi mela pomoct na pozadani a ne mit blbe kecy. Pak jsem se pohadala s doktorem a rekla, ze bud revers nebo nas pusti. Nastesti nas druhy den pustili. Je tezke se sebrat pri tom naporu a stresu, ale ja mela pocit, ze je to treba. Rekla jsem si, ze to neni o me, ale o diteti. Ze ho musim chranit. Coz mi prijde smutne vzhledem k miste, kde jsme byli. Maly byl od narozeni klidas, ale stejne jsem citila, jak ho tam vse stresuje. Po prichodu domu to z nas spadlo a oba jsme byli jako vymeneni. Ja se hezky rozkojila, odmitla jsem maleho vazit jak kus masa a dala na svuj matersky instinkt. No, uz je z nej pekny zdravy cvalik a stale velky pohodar :) Mela jsem nastesti lehky porod a celkem dost spanku v porovnani s ostatnimi a i tak to bylo tezke. Co teprve maminky vycerpane po tezkem komplikovanem porodu a nevyspale ... Snad se to u nas jednou zmeni.

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlaďka | 13. 4. 2019 | 23:15 | reakce na Michaela - 12. 4. 2019 09:49

Obdivuji Vás, že jste našla sílu se vzepřít. Já měla hnusný porod - násilím mě drželi v leže, pak mě lékař špatně nastřihnul, pak mi vzali syna, pak jsem 1,5h krvácela z nástřihu a po kolapsu mě museli akutně operovat. Syna jsem viděla až po noci strávené na porodním křesle v bolestech a bez spánku. Když jsem požádala sestry po 48h bez spánku, aby můj uzlíček pohlídali, řekli mi, že je to moje dítě a tak se ho nemám zbavovat. Pro stehy jsem nezvedla ruce nad pás a nezvládla jsem syna dát na váhu, tak jsem ho nevážila - to byl řev. Měla jsem hlad, i když jsem ten nemocniční hnus celý zpucovala, tak mi mažel nosil rohlíky a jabka - najednou rozrazila dveře laktační poradkyně a řvala na mě, že nesmím jíst jabka, že se mi z toho dítě osypává (snídaně a večeře se Ečky jen hemžily, ale mohla za to jabka z našich "bio" stromů). Měla jsem žízeň - k pití byla jen slazená bílá káva - nenávidím sladké pití, piju hlavně obyčejnou vodu a neslazený čaj, ale to mi v porodnici nedali. Neměla jsem šanci se vyspat - v noci muselo svítit světlo, aby jsme mohli vážit děti po kojení i v noci. No, hrůza. Vrcholem bylo, když propustili syna, ale mě nechtěli - vrchní sestra prohlásila, že si pro syna má někdo z rodiny přijet - zhroutila jsem se a podepsala pod nátlakem pro sebe reverz o propuštění. Byl to rok 2013, ne středověk!

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Zuza | 1. 4. 2019 | 14:50

Klidné šestinedělí matek starších dětí je záležitost tatínků oněch dětí, popřípadě babiček atd. Pokud se k situaci postaví okolí šestinedělky jak má, není čerstvá druho-, třeti- ani vícematka na vše sama.

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit

mautycka | 1. 4. 2019 | 14:11

Jo, syndrom vyhoření u personálu, tp je téma damo o sobě. Jedna vyhořelá rašple vám dokáže sžívání se s miminkem tak osladit, že v poporodní hormonální bouři máte chuť ji prohodit oknem, vynadat, co se do ní vejde, poslat na psychinu, a v praxi se zmůžete akorát tak proplakat celý den. Kdyby se ta paní aspoň představila, aby člověk mohl poslat nemocno zpětnou vazbu, ne-li přímo stížnost. Jsou věci, na které se opravdu připravit nedá... Ken se jim vyhnout.

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Lucie | 1. 4. 2019 | 11:47

Ano jak říka paní Michaela já čekám své čtvrté dítě takže určitě žádný odpočinek nehrozí...

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavla | 31. 3. 2019 | 22:11

Perfektni shrnuti problematiky. Jen skoda, ze napoprve skoro kazda mama tyhle rady podcenuje... No a napodruhe, kdyz uz vi, jak trefne jsou, uz to zase treba diky prvnimu ditku uplne nejde... Super rada mimo jine je to ukladani jidla do mrazaku mesic pred porodem. Takova filuta jsem nebyla ani napodruhe :-) Sestinedeli s prvnim ditkem jedna velka nocni mura, s druhym ditkem jsem si svuj vnitrni klid nenechala narusit nikym a nicim...

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kristýna | 31. 3. 2019 | 12:34

jojo příprava nadevše ale nejde se připravit na všechno.. dítě jsem měla na jip se sepsí, sestry mě tam strašili jak jim furt řve a jak to budeme mít hrozný, těžký, příšerný, jak se nevyspíme my ani sousedi atd.. první noc se mnou miminko probrečelo... Mělo hlad a asi bolesti, i když jsem měla dost mléka na to že jsem se rozkojovala... dostala jsem instrukce že 50ml musí stačit.. a nedat nic dřív než za 2,5 hodiny... řev, šla jsem pro radu či pomoc a dostala jsem vynadáno že jsem mu dala dřív než stanovený čas a že je to tím.. zase řev... začala jsem se hroutit, dala jsem dítě sestrám a snažila se odpočinout ale nešlo to, už jsem byla přetažená, rozjížděla se deprese... dopoledne mi přivezli dítě, s informací že řvalo hladem a že jim vypilo skoro stovku a pak spinkalo hezky :-( takže jsem se cítila hrozně... bohužel mi to nastartovalo poporodní deprese, šestinedělí doma byla hrůza, nemohla jsem spát i když jsem měla příležitost

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jana M | 30. 3. 2019 | 08:17

Skvěle napsaný článek. Přesně tak to u nás po prvním porodu fungovalo.
Po druhém porodu pak hodně se starším pomáhala Tchýně, dokonce po noci strávené u nás se synem ještě uvařila oběd pro nás všechny, když jsme ráno po porodu dorazili domů. Po zbytek týdne se o nás i staršího synka staral především muž, dobře jsme to trefili na jeho dovolenou :D

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michaela | 30. 3. 2019 | 00:09

Super, ale rady absolutně nefungují, když rodite druhé dítě, v mém případě navíc to první má jen jeden rok. Takže nějaký odpočinek v šestinedělí nehrozí vůbec nikde a nikdy. Chtělo by to myslet v článku i na šestinedělí matek dalších děti.

+26
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Poporodni dula | 30. 3. 2019 | 23:12 | reakce na Michaela - 30. 3. 2019 00:09

Nejste jedina, kdo to takto ma. Jde vse, moznosti je mnoho, od pomoci partnera, babicek, kamaradek az po placenou sluzbu poporodni duly. Druhe sestinedeli vyzaduje pomalu vetsi pripravu nez to prvni..

+5
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Pavla | 27. 4. 2019 | 14:27 | reakce na Poporodni dula - 30. 3. 2019 23:12

Poporodni dula? A to funguje kde? V Praze? U nas na severu tedy nic takoveho neni, ja jsem dokonce po prvnim porodu nesehnala ani zadnou laktacni poradkyni, ktera by byla ochotna se na me prijet domu podivat, jestli mam spravnou techniku kojeni. Stejne tak pomoc od muze a babicek - vzdyt jsou to vsichni pracujici lide, to mi jako meli sest nedel hlidat starsiho, varit a udrzovat domacnost, abych ja mohla s mladsim lezet cele dny v posteli? To je vtipne :) Samozrejme, ze se vsichni zapojili, ale cele sestinedeli tu opravdu byt nemohli, takze nesouhlasim s tim, ze vzdycky se to nejak da udelat.

-1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Jarka | 29. 3. 2019 | 20:29

Naprosto souhlasím, z šestinedělí jsem zdrhala, jak to jen šlo. A když jsem řekla, že doma na to aspoň nebudu sama, tak se sestra tvářila tak, že tam mám veškerou péči a můžu odpočívat.

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Standa Holeček | 29. 3. 2019 | 09:58

Pěkně naposáno od srdce bez servítků. Děkuji.

+8
Reagovat | Citovat | Nahlásit