Diskuze k článku:

Neříkejte nám, že jsme stateční. Jaké to je být queer autistickou novinářkou

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Evie | 5. 11. 2020 10:58

To je holt ten úděl "být nálepkou". Vy to máte pořád, jiných nálepek se dá naštěstí zbavit. Třeba "kojící matka", to naštěstí za pár let pominulo, ale z vašeho článku jsem cítila úplně stejnou podrážděnost nad kastováním lidí, jakou si pamatuju ze své zkušenosti. Vezete si s sebou tu nálepku jako břemeno. Jednou to je kočárek, jindy berle, autismus, národnost nebo zrzavé vlasy. Všichni po vás chtějí "ty emoce", pocity, málokoho zajímá charakter, odbornost, inteligence nebo znalosti. Všichni přece "vědí", že lidé s postižením jsou stateční chudáčci, matky mají mlíko na mozku a jsou obětavé, zrzky jsou vášnivé a Židé ekonomicky zdatní. A chtějí slyšet romantické emotivní příběhy o tom, jak se "menšina" bije s nepochopením. Takovou pěknou pohádku na dobrou noc, která potvrdí, co jsme si vlastně celou dobu mysleli.

+5
Reagovat | Citovat | Nahlásit


Diskuze k článku:

argentina | 18. 11. 2020 13:15

Příliš nechápu Vaše postesknutí si nad Vaším "údělem". To, že jste queer autistka je vidět na první pohled? Co mají dělat ti, kteří se vymykají z "normy" opticky? mám tyto kamarádky: vlasatá kudrnatá - nadosmrti zůstane "ta s tím afrem", s velikostí nohy 44 - yetti, já s nadměrným hrudníkem - ta kozatá atd. Proboha, hoďte to za hlavu a neužírejte se kravinama. Vadilo Vám, že učitelka rozebírala před celou třídou Vaší budoucnost? To byla totiž pochvala, asi jste to nepochopila. Měla byste být pyšná, že už v tak útlém věku jste měla našlápnuto a podařilo se Vám stát se novinářkou. A teď Vám vadí že jste označovaná za novinářku, která píše o svém životě s autismem? Běžte si sednout do kasy v supermarketu, budete mít po této stránce klid. A že se setkáváte se situacemi, které Vás v souvislosti s Vaším queer životem a autismem zraňují? Ježišmarjáááá, jako samoživitelka bych Vám z fleku mohla vyjmenovat 10 situací, které mě za poslední dobu zranily - p. Bělobrádek s tím, že si mám vybrat lepšího chlapa, p. Babiš s tím, že 5000 Kč pošle důchodcům, ačkoliv zvýšené náklady na roušky a desinfekci měly především rodiny s dětmi, mám pokračovat? Nedělejte ze sebe ublíženečka, vždyť každý máme něco... btw. u Vás to tipuji na lehčího aspergera, na rozdíl od dcery pana Třešňáka. Respektujte prosím širokou škálu projevů této diagnózy. Nikdo se na Vás nezviditelňuje.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Evie | 5. 11. 2020 10:58

To je holt ten úděl "být nálepkou". Vy to máte pořád, jiných nálepek se dá naštěstí zbavit. Třeba "kojící matka", to naštěstí za pár let pominulo, ale z vašeho článku jsem cítila úplně stejnou podrážděnost nad kastováním lidí, jakou si pamatuju ze své zkušenosti. Vezete si s sebou tu nálepku jako břemeno. Jednou to je kočárek, jindy berle, autismus, národnost nebo zrzavé vlasy. Všichni po vás chtějí "ty emoce", pocity, málokoho zajímá charakter, odbornost, inteligence nebo znalosti. Všichni přece "vědí", že lidé s postižením jsou stateční chudáčci, matky mají mlíko na mozku a jsou obětavé, zrzky jsou vášnivé a Židé ekonomicky zdatní. A chtějí slyšet romantické emotivní příběhy o tom, jak se "menšina" bije s nepochopením. Takovou pěknou pohádku na dobrou noc, která potvrdí, co jsme si vlastně celou dobu mysleli.

+5
Reagovat | Citovat | Nahlásit