Diskuze k článku:

Proč se kvůli dětem (ne)rozvádět

Váš komentář:

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Lola | 11. 12. 2019 | 18:00

Asi to bude znít divně, ale když jsem začala více vnímat co se doma děje, rozvod rodičů jsem si kolikrát i přála.
Celý život jsem poslouchala, že mužský jsou k ničemu. Ňoumové. Nevěrný ničemové. Mámě jsem samozřejmě věřila. Tátu jsem dlouho viděla jako někoho kdo rozvrací rodinu a dělá doma zle. Nakonec samozřejmě vystřízlivění přišlo.. teď vidím jasně a jistě, že táta byl sice věčně pryč, honil ženský a podobně. Ale máma je zase ženská, která prostě chlapa kastruje. Je prostě zarytě přesvědčená, že je to celý jeho chyba jejich nepovedený manželství a vlastně všechno na světě je jeho chyba. Neustále ho peskuje, poučuje. Nadává mu. Shazuje ho před lidma. Dělá mu naschvály.. u nás doma se prostě jela výchova, že se špatný věci neřeší. Křečovity rodinný oslavy, témata o kterých se nesmí mluvit,aby se náhodou někdo nezlobil nebo neurazil.. manželství jen kvůli dětem. Za mě celý špatně. Táta byl celej život názoru, že všechno obstará žena a on jen vydělává- to je jeho role. Teď jsou oba důchodci. Táta už tolik nezmůže je víc doma. Mámě vadí i to, že dejchá.
Ošklivý rozvod je určitě taky špatně, chápu že některé děti tím velice trpí. Ale na druhou stranu neustálé dusno doma, hádky, rejpání. Pomlouvání. Vy v tom máte maglajz. Nevíte, kdo je vlastně špatný nebo dobrý. Mrzí Vás to. Vnímáte to. Stresuje vás to. A hlavně se to na Vás přenese. Ať si prostě sebevíc říkáte, že to takhle nikdy mít nebude, určitý vzorce se Vám prostě zaryjí pod kůži.
Každý má svoje chyby. Těžko říct jak ty spory začaly. Kde je to jádro pudla. Ale vztah je vždycky o 2 lidech. A oba na tom mají svůj podíl.
Za mě : pokud je snaha a oba chtějí bojujte za záchranu! Ale pokud prostě nedokážete uznat chybu, být upřímní. Sebekritický. Nevážíte si jeden druhýho. Raději od sebe.

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Celkem 1 komentář v diskuzi

Lola | 11. 12. 2019 | 18:00

Asi to bude znít divně, ale když jsem začala více vnímat co se doma děje, rozvod rodičů jsem si kolikrát i přála.
Celý život jsem poslouchala, že mužský jsou k ničemu. Ňoumové. Nevěrný ničemové. Mámě jsem samozřejmě věřila. Tátu jsem dlouho viděla jako někoho kdo rozvrací rodinu a dělá doma zle. Nakonec samozřejmě vystřízlivění přišlo.. teď vidím jasně a jistě, že táta byl sice věčně pryč, honil ženský a podobně. Ale máma je zase ženská, která prostě chlapa kastruje. Je prostě zarytě přesvědčená, že je to celý jeho chyba jejich nepovedený manželství a vlastně všechno na světě je jeho chyba. Neustále ho peskuje, poučuje. Nadává mu. Shazuje ho před lidma. Dělá mu naschvály.. u nás doma se prostě jela výchova, že se špatný věci neřeší. Křečovity rodinný oslavy, témata o kterých se nesmí mluvit,aby se náhodou někdo nezlobil nebo neurazil.. manželství jen kvůli dětem. Za mě celý špatně. Táta byl celej život názoru, že všechno obstará žena a on jen vydělává- to je jeho role. Teď jsou oba důchodci. Táta už tolik nezmůže je víc doma. Mámě vadí i to, že dejchá.
Ošklivý rozvod je určitě taky špatně, chápu že některé děti tím velice trpí. Ale na druhou stranu neustálé dusno doma, hádky, rejpání. Pomlouvání. Vy v tom máte maglajz. Nevíte, kdo je vlastně špatný nebo dobrý. Mrzí Vás to. Vnímáte to. Stresuje vás to. A hlavně se to na Vás přenese. Ať si prostě sebevíc říkáte, že to takhle nikdy mít nebude, určitý vzorce se Vám prostě zaryjí pod kůži.
Každý má svoje chyby. Těžko říct jak ty spory začaly. Kde je to jádro pudla. Ale vztah je vždycky o 2 lidech. A oba na tom mají svůj podíl.
Za mě : pokud je snaha a oba chtějí bojujte za záchranu! Ale pokud prostě nedokážete uznat chybu, být upřímní. Sebekritický. Nevážíte si jeden druhýho. Raději od sebe.

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit