Generace, o níž všichni mluví, ale nikdo se jí neptá. Jak jsme křtili tištěné číslo Heroine o mladých lidech
Mladí lidé v Česku jsou předmětem řady předsudků a stereotypů. Co kdybychom se ale konečně otevřeně bavili o tom, jací jsou, s nimi samotnými? Přesně tohle je cílem aktuálního čísla tištěné Heroine, které jsme společně s redakcí Heroine, novinářkou Adélou Šponerovou, básníkem Sufianem Massalemou a publicistkou Barborou Těthal Schneiderovou pokřtili 17. června v pražském Vnitroblocku. Jak to na akci vypadalo? Prohlédněte si video a fotografie ze křtu a debaty o mladé generaci.
Jaká je současná mladá generace v Česku? A v čem se liší od toho, jak si ji ve společnosti a v médiích často představujeme? Přesně o tom je červnové číslo časopisu Heroine věnované mladým lidem, které jsme slavnostně pokřtili v prostorách pražského Vnitroblocku. Na položené otázky jsme společně s vámi, návštěvnicemi a návštěvníky křtu, hledali odpověď v debatě, kde se mnou coby autorkou ústřední série o životě a názorech gen Z v novém čísle diskutovala novinářka Adéla Šponerová, manažerka komunikace NKC – gender a věda Akademie věd a publicistka Barbora Těthal Schneiderová a básník Sufian Massalema. Na programu byl následně zábavný kvíz o mladých lidech o ceny a vystoupení talentované mladé zpěvačky Bey.K.
Co najdete v novém čísle
- Ani lenoši, ani sněhové vločky… O generaci Z koluje řada stereotypních představ, leckdy úplně protichůdných. Dá se ale vůbec dnes mluvit o jediné generační zkušenosti, existuje něco, co mladé lidi propojuje?
- Domov jako luxus. Mladí lidé kvůli drahým nájmům a nejistým smlouvám odkládají studium, vztahy, děti i práci, kterou by opravdu chtěli dělat.
Krátké vlasy jsou síla. Ostříhaná hlava dřív pro ženy znamenala potupu, dnes je to radikální projev svobody. Co se stane, když vezmete do ruky strojek a ukáže se, že už se nemáte za co schovat?
Mluvili jsme například o fenoménu ozvěnových komor, o němž se jako o jedné z mála věcí dá říct, že je pro současnou mladou generaci skutečně typický: mnoho z nás se totiž vlivem algoritmů sociálních sítí stále častěji uzavírá ve svých vlastních bublinách, které se pak nemusejí vzájemně téměř nikdy protínat. Právě odtud nejspíš pramení leckdy velmi protichůdná tvrzení o tom, jaká gen Z vlastně je a co považuje za důležité. „Na třech sociálních sítích jsem měla profil už ve dvanácti letech,“ potvrdila Šponerová, která je ročník 1999 a světu mladých lidí se věnuje prostřednictvím podcastové série Impakt. „V mnoha věcech mi to určitě pomohlo, ale zároveň mě to v řadě ohledů i poznamenalo. Sociální sítě naši generaci hodně definují.“
Podle sedmadvacetiletého Sufiana, který vyrostl v Česku, ale kořeny má v Sýrii a Iráku, je u nás roztříštěnost mladé generace patrnější než třeba v arabském světě. „Snadněji se potom navazují přátelství. Mezi českou mládeží už ale neplatí, že by všichni sledovali stejné filmy a seriály nebo četli stejné knihy.“ Massalema patří mezi autory, jejichž poezii si v tištěné Heroine můžete přečíst.
V rámci diskuze došlo například také na téma víry a spirituality. Shodli jsme se na tom, že je pro generaci Z důležitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Promítlo se ostatně do příběhů, které si můžete přečíst v aktuálním čísle. A nepotvrdil se ani další velký stereotyp: že je mladá generace pasivní a pesimistická. Šponerová připomněla, jak zásadní je pro mladé ženy a muže nejen v Česku téma duševního zdraví a nastavování hranic. „Nemyslím si, že mladá generace má špatný vztah k práci. Já třeba mám k práci velmi kladný vztah, ale musím tam mít oheň,“ přiznává. „Myslím, že si dnes mnohem lépe uvědomujeme toxicitu práce.“
Zajímají vás postoje a pohledy tuzemské mladé generace hlouběji? Přečtěte si aktuální tištěnou Heroine (nejen) o mladé generaci. K dostání je na našem e-shopu a ve všech dobrých trafikách.
