Aféra Sofagate. Veřejné ponížení ženy jako politická taktika?

Ženy v politice
Hana Trojánková Biriczová
| 19. 4. 2021 | 27 komentářů | 43 556
Aféra Sofagate. Veřejné ponížení ženy jako politická taktika?
Alexandros Michailidis / Shutterstock

Turecký prezident veřejně ponížil nejvýše postavenou evropskou političku scénkou jako ze seriálu Boj o moc. V zemi s autokratickou vládou je ale kauza „Sofagate“ prohrou hlavně pro ty nejzranitelnější – pro opozici, menšiny a také ženy.

V seriálu HBO Boj o moc (Succession) čtyři potomci mediálního magnáta Logana Roye soupeří o to, kdo převezme jeho impérium. Tři bratři a jedna sestra se marně snaží získat patriarchovu důvěru, ale místo toho odhalují svoji vlastní nemorálnost, nevyrovnanost nebo neschopnost. Krutá televizní satira paroduje nejvyšší patra společnosti, v nichž je pro obyčejného člověka těžké s kýmkoliv sympatizovat. Místo podnikatelů bychom klidně mohli sledovat třeba královskou rodinu nebo libovolné politiky a političky. Ostatně není náhoda, že vznikl ve Spojených státech během vlády prezidenta Donalda Trumpa a přímou inspirací je potom rodina Ruperta Murdocha.

Žena tu není jako sexuální objekt, ale jako jiné genderové klišé – asistentka.

Jedna scéna ze Succession dokonale popisuje, jaké ponížení muži nikdy nezažijí. Logan Roy leží po srdečním záchvatu v posteli a není ještě zcela při smyslech. Dcera Shiv ho navštíví a logicky čekáme dojemnou scénu. Místo toho ale Logan začne Shiv osahávat. Pochopíme, že se to stalo poprvé a že zmatený stařec prostě jen pudově zavnímal přítomnost ženy, což pro něj primárně znamená sexuální uspokojení. Vedle šoku, který Shiv zažila, ale scéna výmluvně ukazuje, proč se nejkompetentnější z potomků nestala jeho nástupkyní. Ruku svého následníka si přece nestrkáte do kalhot.

Politika ponížení

Přemistěme se z New Yorku do Ankary. Místo Logana Roye máme prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, se kterým chtějí jednat dva předsedové institucí Evropské unie na summitu s Tureckem. Žena tu není vnímána jako sexuální objekt, ale jako jiné genderové klišé – asistentka. Předsedkyně Evropské komise, tedy bruselské úřednické armády, Ursula von der Leyen před novináři marně hledá stejné jednací křeslo, jaké je připraveno pro Erdoğana, a předsedu Evropské rady Charlese Michela, který zastupuje hlavy 27 členských států. Nakonec se posadí na pohovku naproti tureckému ministrovi zahraničí, který je přitom podle diplomatického protokolu o několik stupňů níže. Erdoğan, jako zkušený manipulátor a znalec politických symbolů totiž Von der Leyen přijal jako takovou zapisovatelku Charlese Michela. A kauza „Sofagate“ je na světě.

sofagate ursula von der leyen
AFP Photo /Turkish Presidential Press Service

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen bez židle. Tohle není obyčejné faux pas.

Scéna jako ze Succession – to pochopíme ve chvíli, kdy se Michel začne obhajovat před kritikou světových médií, kolegyň i kolegů z Bruselu nebo feministických organizací, které nyní peticí žádají jeho odvolání, protože ponížení Von der Leyen dopustil. Údajně se bál, že by nesouhlasem zhatil už tak křehká jednání. Turecká strana nato oznámila, že zasedací pořádek vytvořila na jeho žádost, což lze těžko ověřit.

Vrtěti psem po turecku

Erdoğan tím bohužel šikovně využil dlouhá desetiletí trvající spor mezi evropskými institucemi bojujícími o vliv třeba tím, kdo bude zastupovat EU v zahraniční politice. Von der Leyen na svou porážku reagovala na místě hlasitým „ehm“, které už se stalo internetovým vtipem. A turecký hostitel se postavil do role nejmocnějšího muže v místnosti, který určuje pravidla hry, dobře se při ní baví, a ještě stihne kopnout soupeře do slabin.

Skutečnými oběťmi v seriálu Boj o moc nejsou zakomplexovaní boháči, ale normální lidé, kteří s nimi nedejbože přijdou do styku. V lepším případě musejí po našich antihrdinech uklízet výkaly, v horším jim půjde o život. Oběťmi „Sofagate“ také nejsou ti, kdo stojí v záři reflektorů, ani Ursula von der Leyen nebo pověst Evropské unie. Jsou to opoziční političky, novináři nebo studentky pronásledováné Erdoğanovým, režimem. Jsou to stále štíhlejší lidská práva nebo svoboda projevu v zemi s autokratickou vládou. Jsou to oběti domácího násilí a sexuální menšiny, jež chránila Istanbulská úmluva, kterou Erdogan na konci března zřejmě protiprávně vypověděl. Oběťmi jsou ti nejzranitelnější a kvůli diplomatickým žabomyším válkám a tureckému „Vrtěti psem“ znovu pohodlně neviditelní.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 27 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Jana | 19. 4. 2021 17:16

Erdogan jen veřejně demonstroval to, co většina obyvatel EU dávno ví – že Uršula je jen neschopná úřednice, která ve svých dosavadních úřadech podělala, co mohla, a na pozici předsedkyně EK se dostala jen protekcí díky svému pohlaví.

+17
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Bitch | 19. 4. 2021 21:04

Tchatcherová je píča

-12
Reagovat
Zobrazit komentovanou zprávu