Zážitkový den plný relaxace i sdílení. Vstupenky na Feel Good jsou v prodeji!

Vázat, nebo nevázat? Při psaní kudrlinek děti častěji chybují, na výuce písma se ale neshodnou ani odborníci

Měli by učitelé trvat na úhledném psacím písmu, nebo už jsou „kudrlinky“ dávno přežitou záležitostí a děti by se měly učit takovou podobu písma, s jakou se setkávají v každodenním životě? Ani odborníci se nemohou shodnout na tom, do jaké míry forma písma, kterou se dítě učí, ovlivní jeho vzdělávací dráhu.

Vázané písmo je krásné, ale ne každému sedí. Foto: Facebook

Nejhorší bylo velké psací L. Doteď si pamatuji, jak jsem se snažila vykroužit ladné křivky a neustále mi z toho vycházelo něco, co vypadalo, jako kdyby na to někdo šlápl. Obě moje děti na tom byly s psaním podobně a obě ve vyšších třídách plynule a samovolně přešly z vázaného psacího písma k nevázané variantě (ostatně já také). I když nemám dojem, že by nám výuka vázaného písma způsobila nějakou trvalou újmu, neodbytně se vtírá otázka, jestli v jednadvacátém století, kdy naprostá většina lidí píše rukou už jen zcela minimálně, dává smysl vyučovat „kudrlinky“. Tohle dilema navíc rozhodně není českým unikátem, ale řeší se napříč školami po celém světě.

Na jedné straně stojí tábor příznivců vázaného psacího písma, kteří tvrdí, že má nezastupitelné místo a lépe se při něm propojují mozkové hemisféry. Oproti tomu zastánci nevázaného písma argumentují tím, že je vhodnější pro dysgrafiky, ale třeba i leváky; děti při psaní dělají méně chyb a naučí se rychleji číst. Lze tento spor vůbec rozhodnout, a pokud ano, v čí prospěch?

Vázané písmo? 80 let pořád stejné

Ještě zhruba před třiceti lety by přitom tato diskuse nebyla vůbec myslitelná. Současné vázané psací písmo, jenž se děti učí ve školách, vychází z koncepce, kterou v 50. letech dvacátého století vytvořil Václav Penc. Zjednodušil v ní zejména velká psací písmena, která v estetickém pravopisu 19. století byla složitá a zdobná (a ještě ve 30. letech 20. století dokonce stínovaná). V 80. letech minulého století bylo sice písmo změněno, ale šlo jen o drobnou úpravu – zejména přiblížení tvarů velkých psacích písmen M a N malým písmenům. V zásadě se tedy na školách učí víc než osmdesát let vázané psací písmo ve stejné podobě.

Vázané písmo působí problémy dysgrafikům a levákům.
Foto: Facebook

Čím dál častěji se ale ze škol ozývala kritika vázaného písma. Spočívala v tom, že je zastaralé a vzhledem k pevně danému sklonu 75 stupňů také problematické pro leváky nebo pro děti s poruchou vývoje motoriky. V roce 2012 tak bylo ministerstvem školství schváleno první komplexní nespojované písmo Comenia Script vycházející z kurzívy, za kterým stojí autorka Radana Lencová. Následovaly další koncepce nespojovaného písma a od roku 2015 mají školy tedy možnost nabídnout svým žákům i výuku nespojovaného písma.

Popup se zavře za 8s
Prémiový článek

Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!

Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!