Pohyb, vztahy, učení. Škola da Vinci cílí na celkový rozvoj osobnosti

V Dolních Břežanech u Prahy se už od roku 2010 rozvíjí moderní školní kampus da Vinci, který se může pyšnit bohatým zázemím včetně krytého bazénu a rozlehlé zahrady. Inovativní základní škola sází na komunitní a rodinnou atmosféru. V každém ročníku otevírá pouze jednu třídu s kapacitou kolem osmnácti dětí.

„Snažíme se, aby se děti propojovaly napříč ročníky. Ty nejmladší mají mezi staršími spolužáky své patrony, kteří jim pomáhají a vytvářejí bezpečnější prostředí,“ popisuje ředitel školy Jiří Bureš.

Svoboda spojená se zodpovědností

Výhodou školy je propojení výuky s praktickým životem a pohybem. Žactvo může trávit hodně času venku nebo v dílně, kde si lze vyzkoušet práci s různými nástroji od kladívka a pilníku až po elektrické nářadí. „Považujeme za důležité rozvíjet řemeslnou dovednost, učit děti znát materiály a projít si celým procesem od nápadu až po hotový výrobek. Učí se i z toho, když se jim něco nepovede,“ vysvětluje ředitel.

Družina funguje pro celý první stupeň a nabízí i kroužky a volnočasové aktivity. Děti z druhého stupně využívají volnější školní klub, kde mohou sportovat, hrát deskovky nebo jen tak společně být, aniž by jim někdo organizoval čas.

Dobré vztahy – základ pro učení

Zřizovatelé se od začátku rozhodli, že se obejdou bez známek. Škola využívá výhradně slovní hodnocení. „Zásadní je pro nás zpětná vazba, a to jak písemná, tak ústní. Zároveň děti vedeme k sebehodnocení. Učí se samy si stanovit cíle, zhodnotit, zda jich dosáhly a na čem mají příště zapracovat,“ říká Jiří Bureš.

Klíčovým pilířem školy je budování silných sociálních vazeb. Ve škole si všichni – děti, učitelky a učitelé i ředitel – tykají. „Autorita se podle mé zkušenosti neopírá o tykání nebo vykání, ale o lidský přístup. Snažíme se s dětmi mluvit partnersky, vést dialog a vysvětlovat jim, proč určité věci děláme a jaký mají smysl,“ zdůrazňuje ředitel. Velký význam je přikládán osobnostnímu a sociálnímu rozvoji, vyjadřování emocí a společnému řešení problémů v kolektivu, ale i posunu v akademické oblasti.

Systematická práce přináší výsledky i u přijímacích zkoušek. Už od osmé třídy škola žákům pomáhá mapovat jejich silné stránky a ujasnit si profesní směřování. „Letos se nám patnáct ze sedmnácti deváťáků dostalo na školu z první priority a zbylí dva na druhou,“ pochvaluje si ředitel. Většina dětí odchází na pražská gymnázia či střední odborné školy.

A jak vypadá podle Jiřího Bureše úspěšná absolventka či absolvent? „Je to mladý člověk, který zná své silné i slabé stránky, umí přemýšlet, je empatický a dokáže fungovat v týmu. Ví, co ho baví, má zdravý vztah k pohybu a má chuť pouštět se do projektů s přesahem do komunity,“ popisuje.