přečtěte si novou knihu Chci se ti podívat do očí

Ochutnat cizinu, postarat se o sebe, něčemu se přiučit... Erasmus přemísťuje kvanta studentů. Plní, co slibuje?

17. červen 2019

[caption id="attachment_21893" align="alignright" width="168"] Martina Zýková, učitelka Gymnázia Botičská, na výměně v Belgii. Jet do školy na kole, místně typické. Kolo je školní, škola má takových na půjčení patnáct, studenti se učí je opravovat a opečovávat.[/caption]

Po ukončení vzdělání u svého mistra se tovaryš vydal do světa na zkušenou a zdokonaloval své řemeslo v jiných, vzdálených dílnách. Otrkával se u cizích. To byla od konce středověku běžná součást profesního vzdělávání. EU tedy v principu nevymyslela nic nového, ale putování za pracovní a životní zkušeností do zahraničí masívně podporuje. V období 2014-20 má Erasmus + rozpočet 14,7 miliardy eur. Je to dnes možná nejpopulárnější projekt EU a netýká se jen vysokoškoláků. 

„Pořadatelem byla španělská škola a nás přizvali, protože jsme předtím už trochu spolupracovali,“ říká učitelka Gymnázia Botičská Martina Zýková o dvouletém projektu nazvaném Citizen Science at School, který byl postaven na výměně a spolupráci středoškolských studentů 4 zemí - Španělska, Belgie, Francie a Česka -  a jako téma měl účast středoškoláků ve výzkumných projektech. V květnu letošního roku přišla nakonec řada na její školu a v Praze týden hostili 19 mladých lidí z ostatních tří zemí. Předtím skupinky studentů z pražského gymnázia odjely do Francie, Belgie a Španělska, každý vždy jen do jedné země.

Martina Zýková si tu zkušenost velice chválí a negativní stránky, pokud i byly, se v jejím podání zdají být zcela nepodstatné. „Já i můj kolega, spoluorganizátor Jakub Šafařík, z toho máme obrovsky dobrý pocit, a studenti též,“ říká. Zahraniční pobyty v rámci projektu byly podle ní přínosné, ale český program ve srovnání s nimi v ničem nezaostával. „Budu neskromná, myslím, že se nám opravdu povedl,“ říká.

¤ Od svého vzniku v roce 1987 do roku 2015 podpořil Erasmus 9 milionů osob: přes 5 milionů tvořili studenti, učni a dobrovolníci, dále šlo o výměny zaměstnanců a mládeže.¤ Erasmus+ existuje od roku 2014. Je určen všem úrovním formálního i neformálního vzdělávání včetně sportu.  V období 2014-2020 disponuje rozpočtem ve výši 14,7 miliardy eur a zahrne více než čtyři miliony osob.¤ Na rok 2019 získala Česká republika celkovou částku 62 163 026 eur, což je oproti loňskému roku navýšení o 20 procent.¤ V rámci programů pro základní a střední školy vycestovalo od roku 2014 více než 5000 žáků a studentů MŠ, ZŠ, SŠ (více než 2500 ze středních škol). Většina na krátkodobý pobyt v rozmezí 3 dnů až 2 měsíců. Nejčastěji se vyjíždí na týden.zdroj: Evropská komise a Dům zahraniční spolupráce

Tři plusy

Jako velké plus projektu vidí Martina Zýková možnost pro studenty „ochutnat“ život v jiné zemi ne jako turista, ale zevnitř, v bezprostředním kontaktu s místními lidmi. Studenti musejí být ubytováni v rodinách. (To je podmínka, která podle ní byla důvodem, proč se někteří čeští studenti do programu nepřihlásili.)

„Je dobré si zažít, jak úplně jiný je denní rytmus třeba ve Španělsku, kde se večeří v jedenáct. A na druhou stranu Španělé museli u nás akceptovat, že se obědvá v poledne.“ Večery trávili gymnazisté s místní rodinou nebo studenty partnerské školy. „Ve Španělsku nám připravili piknik, hrálo se na kytaru…“ (Španělsko je mimochodem v Erasmu dlouhodobě jedna z nejaktivnějších zemí, je na prvních místech jako vysílající i přijímající země.)

Dalším bonusem podle Martiny Zýkové bylo, že veškerá komunikace probíhala v angličtině. „Podle mě je i výhoda, že nikdo ze zúčastněných nebyl rodilý mluvčí, takže nikdo nebyl v komunikaci zvýhodněn,“ dodává.

A za třetí, program přinesl odborné, studijní benefity, například návštěvu zajímavých odborných pracovišť. „Byli jsme se podívat v IKEMu a to zahraničním studentům připadalo naprosto exkluzivní, do podobného prostřední by se údajně ve své zemi podívat nemohli,“ dodává učitelka.

Nejen pro VŠErasmus + zahrnuje všechny úrovně formálního i neformálního vzdělávání včetně sportu. V oblasti odborného vzdělávání a přípravy  vyjelo v období 2014-18 na zahraniční stáž přibližně 17 000 studentů (průměrně 3 - 4 000 v rámci každé Výzvy). Účastnili se žáci SOŠ, SOU, VOŠ nebo absolventi do 1 roku od ukončení školy. Vyjet mohou buď na krátkodobou stáž v délce trvání 2 týdny - 3 měsíce, nebo na dlouhodobou mobilitu v délce trvání 3 - 12 měsíců. Mezi odbornými školami jsou nejvýrazněji zastoupeny obory hotelnictví, restauratérství a catering, dále strojírenství, průmyslová výroba a stavebnictví, služby, obchod a administrativa,  zdravotnictví a sociální péče. Mezi nejoblíbenější destinace, kam žáci odborných středních škol jezdí na stáže, patří Velká Británie, Německo, Itálie, Slovensko a Španělsko.V sektoru školního vzdělávání mohou studenti středních škol vyjíždět v rámci tzv. Partnerství škol. To je i případ studentů Gymnázia Botičská. Jde většinou o krátkodobé pobyty od 3 dnů do 2 měsíců. Nejčastěji se vyjíždí na týden. Od roku 2014 vycestovalo v rámci těchto projektů více než 5000 žáků a studentů MŠ, ZŠ, SŠ (více než 2500 ze středních škol).zdroj: Dům zahraniční spolupráce

Isabelle David-Metzmeyer na Staroměstském náměstí

O hodnocení jsme požádali i učitelé francouzské střední školy zapojené v projektu. Hlavní koordinátorkou lycea z francouského městečka Ersteinu byla učitelka fyziky a chemie Céline Laugel.  A ta říká: "Naši studenti hodnotí možnost potkávat se se studenty ze zahraničí  a vyjet na výměnu jako skvělou. Až 90 % z nich na základě toho zvažuje možnost studia nebo práce v zahraničí."  Toto přání ale přetaví do reality nakonec jen asi jeden student ze 60 v ročníku, říká  její kolegyně učitelka matematiky Isabelle David-Metzmeyer.

Mají francoužští studenti více znalostí o jiných zemích, než současná generace učitelů v jejich věku?  Podle Isabelle David-Metzmeyer to obecně tak je, bezpochyby, ale záleží to také na typu rodiny, školy i města, kde žijí. A je ještě co dohánět.

Marie-Laure Frey, učitelka angličtiny a další z organizátorek, si myslí, že studenti znají země jako USA nebo Velká Británie, případně Německo, daleko méně ale pak další evropské země. Z dvaceti studentů jejich školy, kteří jsou v projektu Citizen Science at School zapojeni, prý skoro všichni chtěli jet do Prahy. Jet mohlo ale jen sedm z nich.

Poznej sám sebe

Evropská komise, která má Erasmus + na starosti, hlásí na svých stránkách více než devadesátiprocentní spokojenost uživatelů. Což jsou vysokoškoláci, ale i studenti nižších stupňů a učitelé nebo vedoucí dětské zájmové činnosti - Erasmus + nastoupil na místo několika dílčích programů v oblasti vzdělávání.

České pokusy zpracovat zpětnou vazbu studentů ukazují poněkud méně jednoznačný obrázek. Což je ale částečně dáno i nejasně položenými otázkami a nedostatečně reprezentativním vzorkem těch, kdo odpovídali.

Studie z roku 2017, do které se zapojilo kolem osmi set vysokoškolských studentů, například zahrnuje kuriózní graf, podle kterého většina účastníků programu hodnotí své jazykové znalosti po příjezdu jako horší než před příjezdem! Podle autorů studie to zřejmě svědčí o lepším zhodnocení své jazykové úrovně poté, co si studenti použití jazyka vyzkoušeli v praxi. Že by se jim angličtina na stáži přímo zhoršila, tomu lze uvěřit jen stěží...

Velké procento studentů si také stěžuje na špatnou organizaci na hostitelské straně (přes čtyřicet procent) a o něco méně i na straně české. Velkým problémem a stresorem bývá nalezení vhodného ubytování. Tyto starosti vysokoškoláků, tedy už dospělých lidí,  jsou neradostné a nezamýšlené, ale přispívají k jednomu z důležitých cílů Erasmu, což je rozvoj "měkkých" dovedností. Schopnost se o sebe postarat je mezi nimi na prvním místě. Zvládl jsem nové situace, říká v šetření Medianu pro Dům zahraniční spolupráce, který u nás Erasmus organizuje, 88 procent studentů. 75 % říká, že pro ně pobyt byl dobrodužstvím a 73 % se naučilo samostatnosti.

EU studentům hradí převážnou část všech nákladů, neboli pobyt v cizině je jim prakticky darovaný. Na nedostatek peněz si účastníci programu většinou ve svých reportech nestěžují, i když někdy něco z vlastní kapsy doplácejí.

Jejich závěrečné zprávy jsou zajímavé čtení, snad i lépe než pokusy o systematické podchycení zpětné vazby ilustrují, s čím se na místě potýkali. Najdete je zde.

Zdroj: DZS a Median.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Popup se zavře za 8s