Mezinárodní organizace označují Afghánistán za nejhorší zemi na planetě, kde být ženou. Afghánky se nemohou vzdělávat ani mluvit na veřejnosti, protože veřejně nesmí být slyšet jejich hlas. O tom, jaké afghánské ženy doopravdy jsou, jak projevují odpor vůči Tálibánu a jak skutečně vypadá jejich život, ale na Západě mluvíme a víme překvapivě málo. „Některé Afghánky si zakládají YouTube kanály, kde například ukazují místní restaurace a dělají tam s lidmi rozhovory. Hodně žen například pod burkou zpívá písničky nebo čte nahlas knihy, přestože ženský hlas je na veřejnosti zakázán,“ říká v rozhovoru pro web Heroine.cz novinářka Fatima Rahimi.

Novinářka Deníku Referendum a psychoterapeutka afghánského původu Fatima Rahimi pro web Heroine.cz zdůrazňuje, jak zjednodušené představy o Afghánistánu a tamních poměrech, především ve vztahu k ženám, často máme. Ve 45milionové zemi totiž žijí různá etnika, velmi záleží také na jednotlivých regionech nebo společenském postavení tamních rodin. „Musíme si uvědomit, že v Afghánistánu se běžně mohou potkat dva lidé, kteří si nerozumí, protože jeden mluví například jazykem darí, což je afghánská perština, a druhý paštunsky. Nejde navíc jen o to, zda pocházíte z města či vesnice: je rozdíl, jestli žijete blíž k hranicím s Íránem, nebo s Pákistánem, protože afghánský Tálibán má velké problémy s pákistánskou vládou a oblast sužují konflikty. Je tam také větší chudoba,“ vysvětluje.
V posledních týdnech se na sociálních sítích často sdílela videa dvou zpravodajských stanic: to první natočili reportéři britské BBC se ženou, která žádala představitele Tálibánu o rozvod.
„Žádat o rozvod, to chce velkou odvahu: myslím, že hodně žen si ho jako možnost ani nepřipouští. Pro ženy v Afghánistánu bylo do nějaké míry vždy těžké z nefunkčního manželství odejít. Rozvod komplikovaly nejen společenské normy, ale také chybějící sociální podpora a zázemí, bez něhož mohla žena po rozchodu snadno přijít o ekonomickou jistotu. V 80. letech se sice díky změnám zákonů, které prosazovala vláda podporovaná Sovětským svazem, jejich postavení částečně zlepšilo, ani tehdy ale rozvod nebyl samozřejmostí a jednoduchou možností. Váš muž je někdo, kdo vás drží naživu, protože přináší příjem. Vrátit se zpátky k rodině je veliká ostuda, což ostatně video potvrzuje,“ komentuje ho Rahimi.
To druhé pochází z redakce americké stanice CBS News, která točila tajnou školu pro dívky v kábulském sklepě. „Případů tajných škol je víc. V některých oblastech Afghánky smějí pracovat v továrnách, například na cukrovinky nebo různé polotovary. Během přestávek, které mají na směně, se někdy učí číst a psát. Stejným způsobem vznikají například i čtenářské kluby nebo kurzy práce na počítači,“ říká novinářka.
Žijí v Afghánistánu vůbec muži, kterým represe Tálibánu vůči ženám vadí? Proč v některých oblastech nemohou ženy k lékaři ani s angínou nebo bolestí zubu? A jak dnes Tálibán dokáže využívat influencery a influencerky? Přečtěte si celý rozhovor na webu Heroine.cz.