„Tak mi to nevyšlo, no.“ Babiš není jediný, kdo se neumí omluvit. Jak to správně udělat, radí psycholožka
„Tak mi to nevyšlo, no,“ konstatoval minulý týden premiér Andrej Babiš, když přišel pozdě na schůzku s prezidentem Petrem Pavlem. A vysloužil si tím kritiku. Správně se omluvit neumí mnoho lidí. Vyrůstali jsme v tom, že když něco provedeme, bude následovat trest. Učili jsme se, že věci máme zatajit, místo toho, abychom se za ně učili převzít odpovědnost nebo soucítit s tím, komu jsme ublížili. Když se dopustíme chyby, leckdy se tak vzmůžeme leda na „promiň“. To však podle psycholožky a autorky vzdělávacího programu Jak vychovávat a nezbláznit se Vlaďky Bartákové nestačí. O tom, jak se správně omlouvat, čtěte v rozhovoru pro Heroine.cz.
Ve společnosti podle psycholožky Bartákové panuje představa, že stačí říct promiň, když něco pokazíme. Jenže tím nenapravíme situaci, kterou jsme naší chybou způsobili. „My se místo toho snažíme vyvinit z dané situace. Proto je potřeba, aby se v naší společnosti posunulo vnímání toho, jak vypadá správná omluva,“ říká Bartáková v rozhovoru s Michaelou Endrštovou pro web Heroine.cz.
Foto: Archiv Vlaďky Bartákové
Vlaďka Bartáková
Je psycholožka, psychoterapeutka, krizová interventka, autorka vdělávacího rodičovského programu Jak vychovávat a nezbláznit se, spoluautorka terapeutického rodičovského podcastu Počítám do tří!.
Z čeho tedy sestává dobrá omluva? Má několik fází. Je potřeba uznat, že jsme udělali chybu, projevit zájem o druhého i lítost nad tím, co se stalo. Je dobré napravit, co se dá a dát závazek do budoucna, že se podobná situace už nebude opakovat.
Celý tento proces bychom měli postupně učit také svoje děti. Mezitím je potřeba, abychom jim ukazovali, jak na to a zastupovali je v situacích, kdy něco pokazí. „Pokud naše dítě strčí do jiného, které spadne, ukážu mu, jak situaci vyřešit a jak se postarat o následky. A to se může třeba stokrát opakovat, než dítě něco pochytí, než třeba samo od sebe podá druhému kapesník nebo ho očistí od písku,“ vysvětluje Bartáková. Ideálně by podle ní omluva měla mít pozitivní dopad na obě strany, a pokud na dítě jen zaječíme, ať se jde omluvit, žádný efekt to mít nebude.
V rozhovoru Bartáková dále hovoří o tom, že omluva a náprava není jen faktická, ale i prožitková. Dále se můžete dočíst, jak se zachovat, když vám už nervy ujedou a zakřičíte na dítě a jak ze situace vytěžit to pozitivní. Také se dozvíte, v čem se podle psycholožky liší „hovadská“ výchova od té normální. Celý rozhovor najdete na webu Heroine.cz.
