Rovné příležitosti ano, ale na kandidátky se nám nevejdete. Jak si strany vedou v zastoupení žen?

Už příští víkend Česko čekají volby do Poslanecké sněmovny. Podle aktuálních volebních průzkumů má teoretickou šanci (tj. aspoň 3 % ve volebních průzkumech) na to zasednout ve sněmovně celkem šest stran či hnutí.

V minulých textech jsem se věnovala programům a politikám, které strany a hnutí prosazovaly v sociální oblasti, work-life balance, dále ve vzdělávání, podpoře občanského sektoru, postavení LGBT+ osob nebo v intencích klimatické politiky.

Každé srovnání nicméně komplikuje skutečnost, že některé subjekty se od minulých voleb změnily. Zůstává sice koalice SPOLU, ale Piráti a STAN kandidují zvlášť. (Na kandidátkách Pirátů se umístilo také několik Zelených, kteří proto samostatně nekandidují.) ČSSD a KSČM, které obě v minulých volbách sněmovnu opustily, se integrovaly do kandidátky Stačilo! a neoficiální předvolební koalici tvoří také SPD, Svobodní, Trikolóra a PRO. Různá „memoranda o spolupráci“ soudně napadl liberálně levicový Volt, ale Ústavní soud nyní rozhodl ve prospěch neformálních koalic – a činí tak konformně se skutečností, že předvolební koalice nejsou zákonně jednoznačně vymezeny.

Pro alespoň ilustrativní srovnání s volbami v roce 2021 vycházím z analýzy organizace Forum 50 %, především z celkového podílu žen na kandidátkách a jejich podílu v čele kandidátky a do pátého místa. Ve vlastní analýze se dívám na prvních šest míst na kandidátkách.

Současně je těžké pevně stanovit hranici „volitelných“ míst na kandidátkách vzhledem k tomu, jaké obliby se v posledních letech těší udělování preferenčních hlasů čili tzv. kroužkování.

SPOLU

SPOLU má v čele kandidátek pouze dvě lídryně (Janu Černochovou a Evu Decroix) a v prvních šesticích má celkem 15 kandidátek, což tvoří přibližně 18 %. SPOLU patří z hlediska zastoupení žen na předních příčkách kandidátek k nejhorším.

Vycházíme-li přitom z obecných statistik shromážděných organizací Forum 50 %, přinejmenším v celkovém poměru žen na kandidátkách si SPOLU oproti minulým sněmovním volbám pohoršilo. V roce 2021 bylo nominovaných žen necelých 23 %.

Starostové a nezávislí

STAN má v čele kandidátek celkem pět lídryň (Pavla Pivoňka Vaňková, Michaela Opltová, Hana Naiclerová, Eliška Olšáková a Michaela Šebelová). V prvních šesticích všech kandidátek pak najdeme 32 žen, což je cca 38 %. STAN je také jediná strana, která se aspoň okrajově dotýká tématu rovnosti žen a mužů, konkrétně v souvislosti se snižováním tzv. pay gap.

Piráti

Piráti mají v čele kandidátek pouze jednu lídryni, Barboru Pipášovou kandidující na Vysočině, což je nejhorší výsledek ze všech sledovaných stran. Výrazně lépe jsou na tom nicméně v případě pohledu na první šestice kandidátek ve všech krajích. Piráti sem nasadili celkem 34 žen, což je 40 % a nejvíce ze všech sledovaných stran.

Srovnání s rokem 2021 je jak u Pirátů, tak Starostů problematické, jelikož tehdy tyto dvě strany kandidovaly společně. Podíl žen na kandidátkách koalice PirSTAN tehdy činil lehce přes 28 procent a těsně tak předčil ostatní strany a hnutí, která ve volbách získala poslanecké mandáty.

ANO

Hnutí ANO má na prvních místech kandidátek celkem sedm lídryň (Ivana Mádlová, Alena Schillerová, Renata Oulehlová, Zuzana Schwarz Bařtipánová, Jitka Wolfová, Jana Berkovcová a Monika Oborná), což znamená polovinu, k tomu o dvě více než v roce 2021. Pokud se ale podíváme na další místa, zjistíme, že v prvních šesticích ve všech krajích najdeme žen dvacet, což není ani čtvrtina.

Celkově se tedy jedná o zhoršení oproti roku 2021, kdy celkový podíl žen na kandidátkách mírně přesahoval 27 procent, byl tudíž druhý nejvyšší a blížil se tehdejší zmiňované koalici Pirátů a Starostů.

Stačilo!

Stačilo! má na prvních místech kandidátek v jednotlivých krajích celkem pět lídryň (Jsou to Kateřina Konečná, Jana Bobošíková, Jana Maláčová, Jana Turoňová a Marie Pěnčíková). Na dalších místech v prvních šesticích pak najdeme 19 žen, což je cca pětina. Tématu podpory žen ve vedoucích pozicích se toto uskupení ve svém programu nicméně nevěnuje.

SPD, Trikolóra, PRO a Svobodní

Strana přímé demokracie Tomia Okamury se pro volby do sněmovny v letošním roce spojila s dalšími „vlasteneckými“ uskupeními, tedy Trikólorou, Svobodnými a Stranou PRO. To je pochopitelně projevilo i na sestavení kandidátek. SPD má na prvních místech celkem pět žen (Je to Markéta Šichtařová, Marie Pošarová, Karla Maříková, Vladimíra Lesenská a Zuzana Majerová). V prvních šestkách všech kandidátek pak má toto spojení stran celkem 18 žen, tj. cca pětinu.

Srovnání s volbami v roce 2021 lze provést pouze se samostatně kandidující SPD, které mělo v čele kandidátek čtyři ženy a podíl žen na prvních pěti místech dosáhl mírně nad 21 procent.

Motoristé

Z hlediska zastoupení žen na prvních místech kandidátních listin jsou na tom Motoristé suverénně nejhůř ze všech stran s reálnou šancí dostat se do sněmovny. Lídryně sice mají celkem dvě (Gabrielu Sedláčkovou a Renátu Veseckou), nicméně v prvních šestkách mají ve všech krajích celkem pouze osm žen, což představuje necelou desetinu. To reflektuje i postoj strany k podpoře žen ve vedení, kterou shrnula ve svém příspěvku na sociálních sítích jedna z lídryň Gabriela Sedláčková: „Jsme pro rovné příležitosti, nikoliv pro rovné výsledky. Neděláme, ani dělat nemíníme, žádné speciální podmínky pro kohokoliv. V politice má jít o meritokracii – systém, ve kterém jsou odměny a funkce rozdávány na základě schopností a zásluh.“ Strana se mimo to soustavně vymezuje vůči „genderové ideologii“, feminismu, naopak machismus označuje za jeden ze svých ideových pilířů. Významnější snahu o posilování hlasu žen ve vrcholné politice tedy spíše nelze očekávat.

Shrnutí

Premianty v zastoupení žen na čelních pozicích kandidátek jsou Piráti a STAN v závěsu s ANO, které má sice nejvíc lídryň, nicméně na dalších předních pozicích je jich o něco méně. Stačilo! a SPD pak mají shodně po pěti lídryních kandidátek a na dalších místech přibližně pětinu žen. Nejhůř jsou na tom Motoristé, ale také vládní SPOLU. Oba kandidující subjekty mají shodně dvě lídryně, SPOLU má na dalších místech kandidátek 15 žen (tj. přibližně 18 %) a Motoristé pak pouhých osm (tj. ani ne desetinu). Naopak nelze přehlédnout, že Piráti, ačkoli celkově mají na kandidátkách žen relativně dost, krajskou lídryni mají jen jednu.

Pokud jde o opatření podporující ženy v čelních pozicích, většina kandidujících útvarů se jim příliš nevěnuje, případně k tomuto typu nerovnosti přistupuje jako k dávno vyřešenému problému. Výjimku nepřekvapivě tvoří liberálnější strany, z těch nejsilnějších tedy opět Piráti a STAN.