Bezpečnost a obrana patří k tématům, která letos rezonují napříč politickým spektrem. Vláda prosadila změny v trestním právu posilující ochranu obětí sexualizovaného násilí, ale u strategické komunikace či hybridních hrozeb zůstalo jen u dílčích kroků. Předvolební programy pak ukazují rozdílné priority – od důrazu na evropskou spolupráci a modernizaci obrany až po volání po vystoupení z NATO či přísnějších pravidlech pro migraci.
V končícím volebním období došlo k řadě změn, které se přímo týkají problematiky sexualizovaného a domácího násilí. Jednalo se snahu, která šla v mnoha případech napříč politickým spektrem, proto ji uvádím ještě před shrnutím programů a kroků jednotlivých stran. Konkrétně se jednalo například o redefinici znásilnění coby nekonsensuálního pohlavního styku namísto silou vynuceného, uznání „zamrznutí“ jako projevu bezbrannosti oběti nebo nový trestný čin sexuální útok vztahující se na nepenetrační praktiky. V případě dětí do 12 let věku je jakýkoli pohlavní styk nyní rovněž znásilněním, neboť se na toto dítě automaticky pohlíží jako na bezbranné.
Co se naopak nepodařilo, je ratifikace Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, která je známá též jako Istanbulská úmluva. Vláda složená ze SPOLU, STAN a po určitou dobu také Pirátů nicméně také učinila jen dílčí kroky v případě strategické komunikace, boje proti hybridním hrozbám a dezinformacím.
Celý seriál Volby 2025 s detailním rozborem programů stran, které mají podle průzkumu šanci dostat se do Poslanecké sněmovny, najdete zde.
Věnuje se například tématům bydlení, slaďování práce a rodinného života, klimatu, vzdělávání, právům LGBT.
Koalice SPOLU ve svém spíše obecněji formulovaném programu klade důraz na pokračování podpory obranyschopnosti ČR, kterou započala v tomto volebním období. Najdeme zde jasné ukotvení ČR v západních strukturách (EU a NATO) a také závazek ke zvyšování výdajů na obranu na 3,5 % HDP a na 1,5 % HDP na výdaje související s obranou a bezpečností.
Co se týče vnitřní bezpečnosti, najdeme zde řadu obecně formulovaných prohlášení navázaných na posilování celospolečenské odolnosti ve spolupráci s vysokými školami, samosprávou nebo občanskou společností, dále potírání kriminality, boj proti hybridním hrozbám nebo integraci uprchlíků z Ukrajiny. Z hlediska migrace chce SPOLU prosazovat zpřísnění kontrol na vnějších hranicích a také zintenzivnit kontroly zneužívání azylových pravidel.
Zde je třeba také zmínit, že koalice SPOLU měla v tomto volebním období v gesci ministerstvo spravedlnosti, nejprve pod Pavlem Blažkem, později pod Evou Decroix, a z tohoto titulu se výrazně podílelo zejména na výše zmíněných změnách v oblasti potírání sexualizovaného násilí.
Starostové a nezávislí se ve svém programu hlásí k posilování společenské odolnosti, například i formou potírání násilí na dětech nebo podpory duševního zdraví, a dále také podporou posílení evropské obrany v rámci NATO nebo modernizace obrany. STAN má v programu také posílení strategické komunikace a její rozšíření napříč resorty nebo posilování mediální gramotnosti či boj proti hybridním hrozbám. STAN navrhuje reformu policie se zvýšením nástupních platů na 40 000 Kč, zefektivněním odborné přípravy a posílením kapacit pro boj s kybernetickou kriminalitou. Program počítá s daňovými úlevami pro dobrovolné hasiče a revizí zákona o požární ochraně s důrazem na praktičnost místo formální byrokracie. Podpora meziobecní spolupráce má umožnit menším obcím společné zakládání obecní policie a sdílení zdrojů v oblasti bezpečnosti. Z hlediska tématu migrace se tu objevuje posílení ochrany vnějších hranic a integrace osob, které v Česku legálně pobývají.
STAN se hlásí k plnění závazku výdajů na obranu ve výši minimálně 2 % HDP.
STAN v tomto volebním období prostřednictvím svého předsedy Víta Rakušana ovládal ministerstvo vnitra, které vedle zvládnutí přijetí velkého počtu uprchlíků z Ukrajiny zahájilo také některé projekty společenské odolnosti, jako je například program prevence násilí ve společnosti „Bezpečné dětství“ nebo koncept 72 hodin (tj. příprava obyvatel na to, jak zvládnout v případě nenadálé krize první tři dny). V těchto projektech by chtěl STAN pokračovat i po volbách. Je třeba poznamenat, že i když řada změn ohledně trestání deliktů sexuální povahy našla podporu napříč politickým spektrem, důležitou roli v prosazování těchto změn sehrála poslankyně za STAN Barbora Urbanová.
STAN v programu navrhuje posílení řady témat, která se za současné vlády rozvíjela málo, jako je například právě strategická komunikace.
Piráti mají ve svém programu vícero bodů týkajících se problematiky obrany a bezpečnosti. Můžeme zde vidět důraz na posílení evropské obrany v rámci NATO, modernizaci a inovace v českém obranném průmyslu zejména prostřednictvím různých daňových zvýhodnění či státních záruk nebo lepší platové podmínky pro profesionální armádu a také zvýšení odměn a zvýhodnění pro členy a členky aktivních záloh. Na školách v přírodě chtějí Piráti zavést dobrovolnou krizovou přípravu.
Piráti se hlásí k navýšení výdajů na obranu na 3,5 % HDP do roku 2027 s důrazem na to, že by to nemělo jít na úkor školství, zdravotnictví a sociální oblasti.
Opoziční hnutí ANO ve svém programu tematizuje v oblasti bezpečnosti a obrany zejména s ohledem na požadavek modernizace bezpečnostních sborů včetně platů, dále méně byrokracie nebo efektivnější vyzbrojování. ANO se vymezuje vůči údajným cenzurním zásahům a slibuje, že pod jeho vedením bude ministerstvo vnitra důsledně chránit svobody obyvatel. Také zdůrazňuje stírání hranice mezi vnitřní a vnější bezpečností, čemuž chce čelit větším důrazem na obranu proti hybridním hrozbám nebo hrozbám v kyberprostoru. Velkým tématem je i boj proti nelegální migraci nebo rizikům vyplývajícím z příchodu veteránů z Ukrajiny nebo islamistů.
V oblasti obrany chce přehodnotit některé zbrojní akvizice (např. stíhaček F-35), využívat inovace či vybudovat protivzdušnou obranu, zejména za využití domácích firem.
Pro hnutí Stačilo! se zdají být témata obrany a bezpečnosti klíčová. Na prvním místě mezi programovými body vidíme návrh na referendum o vystoupení z NATO a EU. Stačilo! na svém webu také propaguje petici za odstoupení od smlouvy na nákup stíhaček F-35. V programové deklaraci najdeme sice důraz na dialog a diplomatická řešení mezinárodních konfliktů, nicméně také obecně formulované odmítání přenášení dalších pravomocí státu na nadnárodní a mezinárodní organizace nebo přítomnosti cizích vojsk a účasti na vojenských operacích neslučitelných s mezinárodním právem bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. Vzhledem k tomu, že součástí Rady bezpečnosti OSN je nyní Rusko, které napadlo Ukrajinu a provádí různé typy útoků a sabotáží i proti evropským zemím včetně Česka, je třeba konstatovat, že tento bod je přinejmenším sporný.
Mezi dalšími body ve vztahu k bezpečnosti najdeme také obecně formulovanou podporu efektivního fungování bezpečnostních sborů nebo přijetí Ruskem inspirovaného zákona o registraci zahraničních agentů a neziskových organizací. Pro Stačilo! je podstatné i téma migrace, kde zdůrazňuje přísnou regulaci migračních toků a integraci příchozích.
Strana přímé demokracie Tomia Okamury se pro volby do sněmovny v letošním roce spojila s dalšími „vlasteneckými“ uskupeními, tedy Trikolórou, Svobodnými a Stranou PRO. V rámci jednoho z programových dokumentů, volebního desatera, vidíme jako jeden z bodů odmítání evropského migračního paktu a masové migrace. Migrace je dlouhodobě jedno z výrazných témat SPD. SPD také uvádí, že bude prosazovat „žádné dávky pro cizince“ a revizi pobytu Ukrajinců.
Motoristé ve svém volebním programu v oblasti obrany kladou důraz na budování zejména „obranné armády“ a dále plošný vojenský výcvik mladé generace v délce tří měsíců. Požadavek zvyšování výdajů na obranu na 5 % HDP považují Motoristé za ekonomicky nerealistický. V oblasti obrany se nicméně objevuje důraz na využívání domácích zbrojovek. Obecně pak Motoristé ve svém programu podporují zodolňování kritické infrastruktury nebo posílení civilní obrany a krizového řízení. Dále podporují zrušení evropského migračního paktu, a naopak posílení kompetencí národních států z hlediska pravidel azylu a migrace.
Z programových dokumentů či vyjádření představitelů jednotlivých stran je evidentní, že téma bezpečnosti a obrany je v nějaké formě důležité pro všechny strany. Mnohdy se nicméně jedná o spíše obecné proklamace nebo plány, u kterých je jejich realističnost sporná. Stačilo! vystupuje nejradikálněji co se týče členství ČR v NATO a z toho vyplývajících závazků. V případě vládních stran, ale i Pirátů, pak vidíme přihlášení se k dosavadnímu kurzu bezpečnostní či obranné politiky, a také posílení některých aspektů bezpečnosti, které se v tomto volebním období nepovedlo prosadit, například systém strategické komunikace nebo intenzivnější boj proti hybridním hrozbám. Pro opoziční strany je podstatné také téma migrace a zpřísnění jejich pravidel. Tyto strany (typicky SPD, Motoristé, ale i ANO) jsou také velmi kritické vůči evropskému migračnímu paktu. SPD se pak vymezuje výslovně i proti podpoře ukrajinských uprchlíků.