Nikdo nesmí být napadán pro to, kým je. Novela zákona pomůže nejen lidem se zdravotním postižením

23. listopad 2023

Zhruba každý druhý až třetí člověk se zdravotním postižením čelil v posledních letech předsudečnému násilí. Tedy takovému, které bylo spácháno právě kvůli jejich zdravotnímu postižení. To může mít nejrůznější podoby: od nadávek, výsměchu přes vyhrožování či ponižování až po fyzické útoky. Jeho dopady jsou často závažné. Zákonná ochrana obětí je v současné době nedostatečná a není poskytována spravedlivě. Proč je třeba trestat takto motivované činy přísněji a proč by se měl změnit trestní zákoník?

V Česku stále necháváme lidi s postižením bez adekvátní ochrany, píše v komentáři Václav Walach z organizace In IUSTITIA.Foto: Shutterstock

Lidé se zdravotním postižením se stávají obětí předsudečného násilí. To zjistilo jak množství zahraničních studií, tak výzkumy nedávno provedené obecně prospěšnou společností In IUSTITIA. Podle šetření provedeného mezi organizacemi lidí s postižením a těmi, které jim poskytují sociální služby, se s předsudečným napadením za poslední tři roky setkalo 36 procent dotázaných. Dotazování lidí se zdravotním postižením odhalilo, že předsudečnému násilí čelil v posledních pěti letech zhruba každý druhý respondent.

A zatímco v Maďarsku, Rumunsku nebo Slovinsku již bylo zdravotní postižení zařazeno mezi tzv. chráněné charakteristiky před předsudečnou trestnou činností, v Česku ponecháváme lidi s postižením bez adekvátní ochrany. Čeští zákonodárci tedy na rozvíjející se mezinárodní výzkum zatím nijak nereagovali

V čem je problém?

Při trestání trestných činů, které mají předsudečným motiv zahrnutý v kvalifikované skutkové podstatě, dochází k automatickému navýšení trestu. Znamená to, že státní zástupce je povinen navrhovat a soud je povinen rozhodovat již v rozsahu zvýšené trestní sazby. Trestní zákoník ale neměří všem ohroženým skupinám stejným metrem. Tato povinnost se v současné době totiž netýká trestných činů spáchaných s předsudečnou pohnutkou z důvodu věku, zdravotního postižení, sexuální orientaci či pohlaví nebo pohlavní identity.

Jako příklad vezměme úmyslné ublížení na zdraví. Pokud pachatel toto udělá pro skutečnou nebo domnělou národnost či politické přesvědčení poškozeného, může být potrestán odnětím svobody v rozsahu jednoho roku až pěti let. Pokud by to udělal pro zdravotní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci, může být potrestán pouze v základní sazbě od šesti měsíců do tří let.

Tato nespravedlnosti je o to palčivější, uvědomíme-li si, že zdravotní postižení, pohlaví, sexuální orientaci a další už léta figurují jako chráněné charakteristiky v antidiskriminačním a přestupkovém právu.

Proč předsudečnou trestnou činnost postihovat přísněji?

První důvod souvisí se zájmem na pokojném soužití různých společenských skupin. Ten je patrný již z původní právní úpravy předsudečné kriminality na českém území. Zákon na ochranu republiky (1923) obsahoval paragraf Rušení obecného míru, který kriminalizoval i popuzování k násilnostem nebo jiným nepřátelským činům a zášti vůči skupinám osob nebo jednotlivcům pro vybrané charakteristiky. Útoky na skupinu lidí byly zkrátka již před sto lety vnímány jako útoky na demokracii.

Druhý důvod koresponduje s výzkumným zjištěním, že předsudečné násilí působí větší újmu než jinak motivované násilí. Lidé, kteří jsou předsudečně napadáni pro příslušnost k určité společenské skupině, jsou vlastně napadáni pro něco, co bývá součástí jejich identity. Nejenže to často nemohou či nechtějí změnit, ale především jim to připomíná přetrvávající společenské nerovnosti. Lidé typicky páchají předsudečné násilí proto, aby napadeným sdělili, že odmítají jejich rovnoprávné postavení.

V čem problém není?

Rozšiřování chráněných charakteristik je někdy vnímáno jako problematické, neboť zvýhodňuje „menšiny“ na úkor „většiny“. Vnímání je to liché, právní úprava předsudečné kriminality má univerzální platnost. Je-li někdo napaden pro svou národnost, nezáleží na tom, zda jde o národnost českou nebo ukrajinskou. V obou případech se jedná o předsudečný trestný čin. U zdravotního postižení je v tomto ohledu třeba po vzoru antidiskriminačního zákona doplnit zdravotní stav.

Lidé, kteří jsou předsudečně napadáni pro příslušnost k určité společenské skupině, jsou vlastně napadáni pro něco, co bývá součástí jejich identity. Nejenže to často nemohou či nechtějí změnit, ale především jim to připomíná přetrvávající společenské nerovnosti.

Rozdělování lidí do menšin a většin má své opodstatnění, ale neměli bychom přehlížet, že se jedná o proměnlivé statusy. Každý z nás je v nějakém společenském vztahu součástí menšiny. Navíc víme, že většina lidí se s postižením nenarodila, ale získala jej v průběhu života. A i když sami v nějakém vztahu nezaujímáme menšinový status, často někoho takového známe a záleží nám na něm. Všichni žijeme ve společenských vztazích, a proto se předsudečné násilí do nějaké míry dotýká nás všech.

Opravme spolu chybu v zákoně

Rozšíření chráněných charakteristik v trestním zákoníku vysílá opačnou zprávu: všichni máme nárok na rovné postavení, nikdo nesmí být napadán pro to, kým je. Touto vizí je motivována také právě probíhající kampaň Chyba v zákoně. Její součástí je otevřená výzva premiérovi a ministru spravedlnosti, aby přispěli k novelizování trestního zákoníku způsobem, který posílí ochranu před předsudečnou trestnou činností mimo jiné zohledněním zdravotního postižení, zdravotního stavu a dalších chráněných charakteristik po vzoru zákona o některých přestupcích. Výzva je otevřená podpisu jednotlivců i organizací.

Časopis Heroine

Heroine: Předplatné webu na rok

  • Neomezený přístup ke všem textům na webu
  • Čtení bez reklam (jak na PC, tak v mobilu)
  • Sleva 130 Kč na vstupenky na event Feel Good by Heroine
  • Nákupem podpoříte redakci Heroine
1290
Časopis Heroine

Heroine: Předplatné webu na měsíc

  • Neomezený přístup ke všem textům na webu
  • Čtení bez reklam (jak na PC, tak v mobilu)
  • Sleva 130 Kč na vstupenky na event Feel Good by Heroine
  • Nákupem podpoříte redakci Heroine
129

Aktuální číslo

  • o tom, jak rodí ženy, rozhodují muži
  • BDSM coming out
  • Malý, tlustý, plešatý? Body shaming se týká i mužů. Promluvili Čestmír Strakatý, Šimon Holý, René Levínský a Jordan Haj
  • Budoucnost je rostlinná
Popup se zavře za 8s