Pro dítě je i slavná máma trapná. Hana Lasicová o dospívání a vztazích s muži, kteří do vztahu nic nepřinášejí

Slibujeme si, že nikdy nebudeme dělat stejné chyby jako naše matky, ale s věkem se přistihneme, že trousíme stejné babské rady a rovnáme si to v ledničce úplně stejně jako naše mámy. Vztah k vlastní matce je pro většinu žen celoživotní téma, u Hany Lasicové navíc umocněné tím, že Magda Vášáryová byla kromě filmové hvězdy i výraznou političkou a diplomatkou.

Magda Vášáryová a fenomén československé matky

Přestože komunistický režim Vášáryové v mládí zakázal sociologii a její diplomovou práci zamkl do trezoru, letos si v osmasedmdesáti letech dokončila doktorát na Karlově univerzitě. Pro spisovatelku a scenáristku Hanu Lasicovou to je ale hlavně máma. „Pro děti je rodič vždycky hlavně rodič. Takže i když má máma zrovna film na festivalu v Karlových Varech nebo přebírá cenu, stejně je pro vás tak trochu trapná,“ směje se Lasicová. Její laskavě vtipná videa, ve kterých paroduje svoji mámu a celkově fenomén generace praktických československých matek, sledují na Instagramu desetitisíce lidí.

Přestože se vzorce vracejí, vnímání ženské role ve společnosti se posouvá. Podle Lasicové se však stále potýkáme s mýty o tom, že feminismus „zašel příliš daleko“. Výzkumy totiž ukazují, jak málo stačí k tomu, aby muži získali pocit, že ženy v prostoru dominují. „Feminismus může zajít jen na 50 %, dál to nejde. Chceme jen rovnost a bezpečí. Existují však studie, které ukazují, že když jsou ve skupině deseti lidí tři nebo čtyři ženy, muži to považují za příliš výrazné. Za rovnost považují situaci, kdy nás je jen 10 až 20 procent,“ připomíná scenáristka.

Změna společenských očekávání se přirozeně promítá i do partnerských vztahů. Tradiční mužský model, tedy role jediného živitele a ochránce rodiny, v dnešním světě nedává ekonomický ani praktický smysl. Pokud muž nepřináší rovným dílem emoční zralost i pomoc v domácnosti, přichází logická otázka. „Pokud partner do vztahu nepřináší totéž co žena, vyvstává otázka, zda je vůbec potřebný. Pokud se emocionální zralost, domácí práce a výchova dětí nerozdělují rovným dílem, proč by se žena měla starat ještě o někoho jiného?“ ptá se Lasicová.

Nepotřebujeme, aby za nás muž položil život

V rozhovoru docházíme k tomu, že nejde o vymezení se vůči mužům, je to vlastně naopak. Když mizí ekonomická či společenská závislost, nastupuje svobodná volba. Vztah, v němž žena v partnerství nezůstává z nutnosti, ale z čistého rozhodnutí, je ve výsledku mnohem zdravější a cennější pro obě strany. „Jedna psycholožka mi vyprávěla, že v párové terapii často naráží na muže, kteří říkají: ‚Za svou rodinu bych položil život.‘ A ona na to říká: ‚Ale ne, to my nechceme. My jen chceme, aby vysál.‘“

Hranice, manipulace a schopnost říct „ne“ jsou hlavním tématem chystaného celovečerního filmu, který Lasicová připravuje s režisérem Jonášem Karáskem. Snímek se zaměřuje na šedou zónu sexu bez souhlasu. Namísto těžkého sociálního dramatu se však rozhodli pro černou komedii a nadsázku. Při přípravách scénáře Hana Lasicová zjistila, že zkušenost s predátorským chováním nebo nerespektováním nesouhlasu si nese obrovské množství lidí.

Sex bez souhlasu jako absurdní komedie

„Samotné téma sexu bez souhlasu je vážné, ale vše kolem toho může být absurdní. Když poslouchám misogynní podcasty typu Andrew Tate, má to pro mě až rozměr černého humoru,“ popisuje autorka s tím, že jejím cílem je dát mladé generaci potřebné sebevědomí: „Chtěli bychom, aby mladé dívky i chlapci odcházeli z kina s pocitem, že i když už jste v posteli a vytáhne se kondom, stále se dá říct: Raději ne, děkuji.“

Jak Hana Lasicová zvládá vztah na dálku s mužem, který žije na druhém konci světa, proč v soukromí praktikuje mikrofeministickou výzvu při volbách a v čem ji inspirovaly turecké telenovely? Poslechněte si celý díl podcastu Hlas Heroine. Část epizody je dostupná zdarma na YouTube, Spotify a dalších aplikacích. Celý díl si pusťte s předplatným na Heroine.cz v sekci Podcast nebo na Forendors.cz/Heroine.