Rodiče i školy chtějí mít na všechno papír. Přetížené poradny nestíhají, na jednoho pracovníka připadá až 200 dětí
Pedagogicko-psychologické poradny nestíhají a jsou kriticky přetížené. Na jednoho odborného pracovníka nebo pracovnici připadá průměrně zhruba 200 klientů za rok. Dřív do nich byly děti posílány pouze pokud o to požádala škola. Dnes tam ale míří řada dětí, které by to nepotřebovaly. Rodiče totiž do poraden vodí děti, aby jim zajistili výhody u přijímaček nebo je ochránili před špatnými známkami. Proč systém nefunguje jak má a co s tím? O tom si můžete přečíst na Heroine.cz.
Pokud dítě potřebuje diagnostiku, zamíří do pedagogicko-psychologické poradny. V Česku zároveň fungují menší speciálně-pedagogická centra pro děti s diagnostikovaným postižením. A přestože klientů v poradnách přibývá, personální podmínky tomu neodpovídají, jak upozorňuje letošní tematická zpráva České školní inspekce.
Přibližně polovinu pracovní doby tráví pracovníci a pracovnice poraden přímou prací s dětmi. Zbytek času jim zabere administrativa. Jeden pracovník má průměrně asi 200 klientů za rok. Většina ředitelů a ředitelek si přeje kratší objednací lhůty pro žáky a žákyně. Zároveň by potřebovali častější návštěvy pracovnic a pracovníků v hodinách či důkladnější konzultaci podpůrných opatření.
Jenže na to nejsou lidi ani čas. A mezitím přibývá klientů a roste i komplexnost jejich problémů. Podle ředitelky PPP Galiny Jarolímkové pro Prahu 1, 2 a 4 je rodinné zázemí dětí náročnější než dřív. Rodiny jsou častěji neúplné, nebo si rodiče najdou nové partnery, kteří do rodiny přivedou svoje děti z předchozích vztahů, nebo mají společně nové dítě. Děti se tak musí přizpůsobovat neustálým změnám.
Zajímá vás budoucnost vašich dětí?
V obsahové sekci Vzdělávání dáváme prostor materiálům, které jdou do hloubky, pomáhají s orientací v tématech vzdělávací politiky a nabízí příklady dobré praxe. Snažíme se vyzdvihnout a normalizovat přístup k výuce, který se nesoustředí jen na předávání učiva, ale i na jeho aplikaci v životních situacích - v čemž Česká republika podle mezinárodních šetření dlouhodobě zaostává.
Kromě poruch učení přibývá také poruch chování. Některé rodiny se zcela přizpůsobují dětem a nenastavují jim žádné hranice. „Takové dítě ale pochopitelně ve škole trpí, protože nemůže dostat tolik pozornosti, kolik chce, a pak se může chovat i agresivně,“ upozorňuje ředitelka ústeckoorlické poradny Petra Novotná. Přibývá ale i dětí traumatizovaných či z nepodnětného prostředí, které mají specifické potřeby a projevy. Vedle toho se samozřejmě vyskytují i děti s opravdovými diagnózami, například ADHD nebo poruchou autistického spektra.
K přetížení poraden přispívá i potřeba mít na všechno papír. Jeho prostřednictvím se například rodiče snaží dítěti získat víc času u přijímaček na střední školy. Zároveň se na poradny obrací rodiče, kteří chtějí, aby jejich dítě začalo chodit do školy před dosažením šestých narozenin. Domnívají se, že je nadané a ve školce by se nudilo. Ani vysoká inteligence ale nutně neznamená všestrannou zralost na školu.
S jakými dalšími nešvary se v poradnách setkávají nebo co by jim pomohlo, aby mohly nabízet i dřívější termíny si můžete přečíst na Heroine.cz.
