„Nejspíš byste mě měli rádi, ale vy byste mi byli ukradení." Sociopatka Patric radí, jak poznat manipulátora
Má dobrou práci, krásný dům, kde žije se psem, kočkou a dokonce i s manželem a dětmi. Má přátele a často se s nimi vídá. Je nejspíš celkem oblíbená – ale je jí to úplně jedno. Je totiž sociopatka a ví to o sobě. Americká psychoterapeutka Patric Gagne napsala knihu o tom, jaké to je vyrůstat bez emocí, které prožívají druzí lidé – a její kniha Sociopatka se stala bestsellerem. Podle Patric navíc nějakou formou sociopatie trpí až patnáct procent populace.
„Umím na lidi zapůsobit a jsem oblíbená. Mám spoustu přátel. Jsem členka soukromého klubu. Při každé vhodné příležitosti uspořádám večírek. Píšu. Ráda vařím. Chodím k volbám. Umím lidi rozesmát. Mám psa a kočku a v koloně způsobně čekám na zelenou s dalšími paními se psy a kočkami,“ vyjmenovává Patric Gagne všechno, za co byste ji nejspíš měli rádi.
Jí by to ale bylo vlastně úplně jedno. „Jsem lhářka. Jsem zlodějka. Jsem emocionálně povrchní. Téměř nepociťuji výčitky svědomí nebo lítost. Jsem značně manipulativní. Nezajímá mě morálka. Nezajímá mě skoro nic. Pravidla v mém rozhodování nehrají téměř žádnou roli. Jsem schopna skoro všeho,“ dodává.
Zatímco děti podobného věku v sousedství jezdily na kole a hrály si s míčem, Patric hltala detektivky, a to obzvlášť žánru true crime. „Už jako sedmiletá jsem věděla, že je něco špatně. Nepřikládala jsem význam tomu samému, co jiné děti. Některé emoce, například radost nebo vztek, jsem pociťovala, i když ne právě často. Ale sociální emoce, jako je pocit viny, empatie, lítost, nebo dokonce láska, nepřicházely. Většinou jsem necítila vůbec nic,“ vzpomíná na své dětství. Prázdno, které u jiných lidí vyplňují emoce, malá Patric vyplňovala tím, že „vyváděla“ – a nutila tím svoje okolí, aby reagovalo emotivně. Neuměla si pomoct, neuměla si ulevit jinak.
Jako dospělá vystudovala psychologii, protože chtěla pochopit samu sebe a ostatní lidi s podobným osudem. O sociopati napsala i svou dizertační práci, a loni také autobiografii pojmenovanou jednoduše Sociopatka. Ta letos vyšla ve slovenském překladu Lucie Szabóové v nakladatelství N Press (2025), a úryvek z ní si můžete přečíst na webu Heroine.cz. A proč se vlastně Patric rozhodla jít s kůží na trh? „Na veřejném obrazu sociopatie záleží. Nabízím svůj příběh, protože je v něm skutečnost, kterou si nikdo nechce připustit: že temnota se nachází tam, kde ji nejmíň čekáte. A napsala jsem tuto knihu, protože vím, že nejsem sama.“
