Její včely létají z Národního divadla do botanické zahrady. Med má díky tomu exotičtější chuť, říká copywriterka
Městské včelaření je v posledních letech stále oblíbenější, a tak se na spoustě střech, parků i komunitních zahrad v Česku i ve světě objevují úly. Městský med navíc pro svou netradiční chuť často vyhrává medové soutěže. Je to kvůli rozmanitým rostlinám, které včely často na venkově nenajdou. Takovou zkušenost má i Anna Vodrážková, která se po studiu divadelní produkce rozhodla absolvovat také včelařské učiliště.
Anna Vodrážková se živí copywritingem, má za sebou dva úspěšné blogy 1000 věcí, co mě serou a Poslední důvod, proč se nezabít, je to DJka, má vlastní značku svíček a také pečuje o dvě malé děti. O včely se začala zajímat před více než deseti lety a po studiu divadelní produkce se přihlásila na včelařské učiliště v Blatné. „Když mě něco chytne, tak začne deep dive do celé problematiky. Chci toho vědět co nejvíc a taky mít, pokud možno, vše formálně správně,“ vypráví Anna Vodrážková pro Heroine.cz.
Včela se rozhodla umístit po vzoru některých zahraničních institucí na střechy divadel, domluvila se s Národním divadlem a kulturním centrem La Fabrika. „Obě instituce mi vyšly absolutně vstříc, byly tomu otevřené.“ Národní divadlo včely zapojilo i do svého vzdělávacího programu a bere je jako své členy, jsou to jednoduše Národní včely.
Ze střechy v centru ale postupem času Anna včela přesunula do skladu rekvizit Národního divadla na Albertově, byly tam pro ně lepší podmínky. A spolu s tím přišel i další benefit. Kromě většího stínu a lepších povětrnostních podmínek je velkou výhodou i blízkost botanické zahrady, díky jejím rostlinám totiž med Anniných včel chutná lehce exoticky.
Jak se vypořádává s rojením včel v centru Prahy? Co by dnes dělala jinak? A co je důležité při vybírání místa pro městský úl? Více se dočtete na webu Heroine.cz.
