Esej jako trest za znásilnění? To se pak nedivme, že jsou muži násilní, varuje psychoterapeutka. Jak kluky vychovávat, aby neskončili jako agresoři?
Za obvinění ze skupinového znásilnění spolužačky dostalo pět členů bratrstva Chi Phi na kampusu Cornellovy univerzity v New Yorku za trest napsat esej, dva byli vyloučení. Případ se po dvou letech znovu otevřel a vyšetřuje se. Co nám kauza říká o tom, jak jako společnost vnímáme násilí páchané na ženách? Dívky odmalička učíme, aby se chránily a nevystavovaly se nebezpečí – a mužům říkáme, že za znásilnění nepřijde (moc velký) trest. „Musíme začít děti vychovávat tak, aby se zodpovědnost konečně přenesla ze strany potenciálních obětí, kterými jsou častěji ženy, na stranu násilníků, což jsou v tomhle světě stále většinou muži,“ říká psychoterepautka a lektorka specializující se na respektující rodičovství Kateřina Trávníček.
V rozhovoru vysvětluje, jak to dělat citlivým a laskavým způsobem, proč je ve výchově kluků zásadní umět pracovat s hranicemi a frustrací a budovat v nich zdravou sebedůvěru.
Výhodné vstupenky na Svět podle Heroine!
Vezměte s sebou kamarádku za cenu 2 Early Birds. 🎟️
Dvě vstupenky na Svět podle Heroine za 1 798 Kč a ušetříte 600 Kč.
Sharing is caring. Přijďte spolu.
🗓️ Kdy: 11. 10. 2026
📍 Kde: Jatka78, Praha
„Z chlapců můžeme dělat malé hrdiny tím, že je naučíme zastat se slabších a umět vystoupit z řady a vymezit se,“ říká.
Jak vést kluky už odmala k respektu k ženám? Co se podle vás nejvíce podceňuje?
Určitě bych se zaměřila na práci s hranicemi – nejprve s těmi jejich vlastními, protože pokud povedeme chlapce bezhraničním způsobem, tak rozhodně nemůžeme čekat, že potom budou citliví na hranice ostatních. To znamená, že už od dětství je třeba hranice nastavovat. Ony můžou být laskavé a pevné tak, jak se to dneska v respektujícím rodičovství žádá, ale je třeba, aby existovaly a aby se týkaly i tělesné autonomie.
Je třeba naučit je – třeba při divokých hrách nebo při lechtání – aby stále ověřovali, jestli je ta hra ještě v pořádku i pro toho druhého. A naopak: i v naší interakci s dítětem je dobré se ptát, jestli je pro ně v pořádku to, co děláme my.
Je taky dobré vést je k rozpoznávání mimiky. Myslím si, že je opravdu velmi užitečné se dítěte ptát na to, jestli si všímá, jak se ten druhý člověk tváří, jestli se mu to ještě líbí nebo už ne. Pointa je potom v tom, že když se bavíme o konsentu, tak aby věděli, že když si nejsou jistí, jestli souhlas mají, tak aby prostě zastavili.
V rozhovoru se ještě dočtete:
- Že děti vnímají i to, jak jsou ženy – a jejich neviditelná práce a mentální zátěž – v partnerství i ve společnosti oceňované.
- Že sexuální výchova začíná vlastně už „od plenek“ – nebo by měla. Jak na to?
- Jak o tématu s kluky mluvit, aniž bychom jim vnukli, že proto, že jsou kluci, představují nebezpečí?
- Jak chránit děti před manosférou a toxickým obsahem.
- Jaké výzvy čekají kluky během růstu a dospívání a měli bychom je na to připravovat?
- V čem je u chlapců škodlivý tlak na výkon – ve škole i ve sportu.
Chcete si přečíst celý rozhovor a mít přístup k dalším textům Heroine? Odemkněte si celý web a podpořte nezávislou redakci.
Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně a můžete ho i darovat.
A dál se to potom ta výchova k respektu samozřejmě promítá i v mnoha dalších oblastech. Už jenom to, jak spolu mluvíme my partneři, jak mluvíme o svých rodičích, jak mluvíme o tělech opačného pohlaví... Děti vnímají i to, jak se cítíme jako ženy oceňované, jestli je naše neviditelná ženská práce a mentální zátěž v partnerství i ve společnosti nějak reflektovaná. Kluci dostávají zprávy z mnoha zdrojů, nejenom z rodiny.
