Co děti, máš? A slyšela jsi o Petrovi? Proč jsou třídní srazy tak náročné a jak je přežít co nejvíc v klidu

Na škole jsme měli o své budoucnosti jasné představy. Budeme zajímaví, štíhlí, úspěšní, nezávislí, milovaní a nikdy nebudeme nosit kalhoty s gumou v pase. Pravděpodobně to nevyšlo a nejvíc patrné to je, když se chystáme na třídní sraz - na setkání s lidmi, kteří si tyto naše představy pamatují. 

„Spolužáci jsou jako archiv, kde jsou pečlivě uschovány všechny naše nejtrapnější verze v původním znění. I když už jsme mezitím odžili hotové romány, detektivky, satiry, rodinná dramata i pár špatně napsaných kapitol, které by editor nemilosrdně vyhodil. Jenže archiv nic nevyhazuje, pouze oprašuje. Včetně vzpomínky, jak vám v rovnátkách uvízl kousek salátu, jak jste nosila ofinu natočenou kulmou do podoby střešního okapu nebo jak jste na školním výletě plakala kvůli klukovi, který teď sedí naproti vám, leje do sebe třetí pivo a vypadá jako prodejce ojetých aut,“ píše ve fejetonu pro Heroine.cz Barbora Janečková.

Každý sraz má také své rituály. Někdo vytáhne staré fotky, které by ostatní už možná raději nikdy neviděli. Někdo začne vzpomínat na učitele, kteří nám tehdy připadali tak hrozně staří, a my s hrůzou zjišťujeme, že byli mladší, než jsme teď my.

„Hlavním programem večera je otázka: A co teď děláš? Zní jednoduše, ale ve skutečnosti se po vás chce, abyste do dvou vět přeložili celý svůj život tak, aby zněl úspěšně, ale ne namyšleně, zajímavě, ale ne divně, pravdivě, ale ne příliš únavně. To nezvládne ani jeden z přítomných,“ pokračuje Janečková.

Jak třídní srazy zvládnout bez stresu? A jak se na ně připravit? Více na webu Heroine.cz.