„Já proti vám nic nemám, ale ten Pride, ten vám škodí!“

Komentář
Adéla Horáková
| 4. 8. 2020 | 192 komentářů | 22 834
„Já proti vám nic nemám, ale ten Pride, ten vám škodí!“
Zdroj: Profimedia

Byla jsem nervózní a nevěděla co mám čekat. Budou na nás útočit nějací náckové nebo rozlícení věřící? Kolik nás bude, deset, nebo tisíc? Budu tam vůbec někoho znát? Mám si vzít černou košili nebo šaty? Všechno tohle se mi honilo hlavou, když jsem se připravovala na první Prague Pride pochod hrdosti v roce 2011.

Dopadlo to nad všechna moje očekávání. Bylo nás přes sedm tisíc, vládlo příjemné vzrušení z historického okamžiku a radost, že ho sdílíme spolu. Potkala jsem tam kamarádky a nemusela jít v průvodu sama – moje přítelkyně byla v tu dobu v zahraničí, jinak bychom šly spolu. Náckové tam sice byli a křičeli na nás, ale policie je profesionálně zpacifikovala. Jen v té černé košili mi bylo trochu vedro.

O deset let později se Prague Pride stala součástí pražského léta. Na sobotní pochod posledně přišlo 40 tisíc lidí. Organizátoři se už nemusí bát o účast, ale o to, aby se všichni do ulic vešli. Do průvodu může přijít úplně kdokoli, a tak se tam vedle sebe potkají LGBT+ organizace, firmy, politici, rodiny s dětmi, drag queens, senioři, turisté i lidé z moravských vesnic. Všichni poklidně a pomalu (velmi pomalu, až moc pomalu, na můj vkus a dlouhé nohy) procházejí městem, zdraví přihlížející, mávají vlajkami, vlní se do rytmu I Will Follow You v podání gay pěveckého sboru, nebo si prostě jen tak klevetí. Osobně bych udělovala cenu za statečnost všem těm drag queens, které absolvují tříhodinový pochod na obrovských šteklích.

Pride je i politika

Minulý rok jsem byla na pochodu Pride v Bruselu. Účastní se ho přes 100 000 lidí, ale také všechny hlavní politické strany, které tam zároveň jasně deklarují, co udělají pro své LGBT+ voliče. U nás jsme v tomhle zatím v plenkách (o to větší mají ty strany, které se průvodu účastní, možnost účastníky zaujmout). Pravidelně se sobotního průvodu účastní Strana zelených, přidali se i Piráti a STAN nebo Top Tým (mládežnická organizace TOP09). Individuálně se pak účastní i političky a politici jiných stran a hnutí, například poslankyně klubu Hnutí ANO, někteří senátoři. Politici ale u nás nejsou zvyklí na Pride chodit.

Buďme fér!

Iniciativa Jsme fér se dlouhodobě zabývá manželstvím pro všechny a chce dosáhnout toho, aby se i dva muži nebo dvě ženy mohli brát, ne pouze registrovat. Zákon, který by to umožnil, leží už dva roky ve Sněmovně, iniciativa chce politikům připomenout, že jsme nezapomněli. V pondělí 3. srpna byla spuštěna online petice za manželství pro všechny a ve středu 5. srpna poběží celodenní podpisový maraton. „Svoboda a rovnost vzít si toho, koho milujeme, by u nás měla být pro všechny, nejen pro někoho.“ 

Snad je to i proto, že obraz festivalu je ve většině médií mimo realitu. Píše se především o sobotním průvodu; ten je ale jen vyvrcholením festivalu, který trvá celý týden a zahrnuje přes sto různých akcí, debat, workshopů, koncertů, promítání filmů, sportovních akcí nebo také zahajovací bohoslužby. Můžete si být ale jistí, že fotky u článků budou z 90 % fotky něčím šokující, „na první signální“ a neuvidíte na nich většinu návštěvníků festivalu, protože ti jsou prostě moc… nudní.

A tak někdy slýchám: „Já proti vám nic nemám, ale ten Pride, to vám škodí.“ Nedávno mi jeden gay, padesátník, sdělil, že „on ten Pride taky nemusí“. Bez výjimky jsou to vždycky lidé, kteří na festivalu nikdy nebyli.

Program pro každého

Chodím na Pride každý rok. Chci spolu s ostatními upozorňovat na problémy, se kterými se jako LGBT+ lidé v České republice potýkáme, a hledat jejich řešení. V poslední době je nejviditelnější téma manželství pro všechny, ale mimo to jsou i mnohé jiné – nucené sterilizace trans* lidí, zvýšená sebevražednost a bezdomovectví LGBT mladistvých, nepřipravenost systému sociální péče pro LGBT lidi, vyloučení a osamění LGBT seniorů a mnoho dalších. Ale chodím i proto, že se nechci schovávat, chci, abychom se všichni navzájem poznali a potkávali.

Tenhle rok stáli organizátoři kvůli pandemii před těžkým rozhodnutím, zda festival zrušit, nebo zachovat aspoň částečně. Jsem moc ráda, že sáhli po druhé možnosti. Některé akce budou jen online, některé proběhnou normálně. Sobotní pochod nebude vůbec, nahradí ho plavba lodí po Vltavě. Moje srdce leží v tématu manželství pro všechny; ve středu k němu proběhne debata o mezigeneračních rozdílech. Proč jsou mladší víc „pro“ než starší? Chci stihnout dvě výstavy (zdarma, ve veřejném prostoru), jednu o LGBT+ seniorech na Smetanově nábřeží, druhou o 30 letech LGBT+ aktivismu na Malostranském náměstí. Jako právnička se půjdu vzdělat na workshop Právem proti homofobii a jako fanynka pořadu Branky, body, kokoti se půjdu podívat na sestřih „best of“ a diskuzi s hlavní hvězdou pořadu Terezou Dočkalovou.

Ať už jste hetero, gay, lesba, trans*, ať už pracujete v nezisku nebo ve velkém korporátu, ať rádi paříte do rána nebo radši jdete na odpolední piknik, ať v neděli chodíte do kostela nebo do Makra – festival Prague Pride má pro vás něco přichystaného. Happy Pride!

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 192 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

urban milan | 4. 8. 2020 10:02

příroda to zařídila jinak a nemocní jedinci to chtějí zničit svým zvrhlým chováním.

+204
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Mikel | 4. 8. 2020 11:49

Takový komentář může napsat buď naprostý primitiv, nebo člověk, který nemá o těchto věcech žádné potuchy.

-68
Reagovat
Zobrazit komentovanou zprávu