Z dovolené zpátky ve městě? Sedm kulturních událostí, které byste neměli minout, vybírá Jan M. Heller

Letní umělecká scéna
Jan M. Heller
| 21. 7. 2021 | 1 836
Z dovolené zpátky ve městě? Sedm kulturních událostí, které byste neměli minout, vybírá Jan M. Heller
Výstava Libuše Jarcovjákové Jako když tygr spí v arto.to galerii v Uhelném mlýně. Foto: Martin Polák

Letní uvolnění vrhlo deprivované obecenstvo, vyhladovělé a trpící „Zoom fatigue“, z digitálního světa do toho skutečného. Díky divadelním prázdninám a nabídkou festivalů a příbuzných hromadných akcí přeje léto spíše velkým projektům nebo ty menší spojuje do větších celků. I z následujícího seznamu tipů je trochu zřejmé, jak doba postpandemická oba způsoby prožívání umění – komornější a masovější – opatrně propojuje.

Kultura patřila od počátku protipandemických opatřeních k nejzasaženějším oblastem života jakožto záležitost společenská a také tak trochu zbytná. Že je v té druhé úvaze chyba, ukázala zkušenost, že nucený lockdown bez možnosti vyjít ven by bylo asi těžké přečkat bez seriálů, filmů, románů, komiksů a také on-line přenosů koncertů a divadelních představení. 

Toyen: Snící rebelka

Praha, Valdštejnská jízdárna, 9. 4. – 15. 8.

Toyen
Foto: Národní galerie Praha

Toyen: Na zámku La Coste

Nejspíš nejvýznamnější událost na pražské galerijní mapě. Malířka spojovaná hlavně s avantgardním uměním se dočkala monografické výstavy po dvou desetiletích, která uplynula od její retrospektivy v Domě u kamenného zvonu. Výstava je pojata tradičně chronologicky, od iniciačních cest do Středomoří přes dvacátá léta a surrealistické období až po reakci na světovou válku a dlouhé období poválečného pařížského exilu. Právě tyto práce z francouzského období, kdy Toyen žila v ateliéru Andrého Bretona, vyzdvihuji mezi řadou jiných důvodů, proč je tato výstava unikátní: dědictví avantgardy je tu metamorfováno originálním způsobem, o kterém se dosud téměř nemluvilo.

Malevič, Rodčenko, Kandinskij a ruská avantgarda

Hluboká nad Vltavou, Alšova jihočeská galerie, 1. 5. – 1. 8.

Malevič a ruská avantgarda
Alšova jihočeská galerie

Michail Larionov: Židovská venuše

Kolekci děl ruské avantgardy získala Alšova jihočeská galerie formou zápůjčky z Muzea umění v Jekatěrinburgu, kde byl tento soubor v letech 1910–1920 záměrně budován jako reprezentativní celek. Kurátor jej ponechal v původní podobě i proto, že jde o svého druhu historický dokument, navíc ji ani nebylo třeba měnit; z vystavených děl je možné si udělat obrázek o recepci evropských moderních uměleckých směrů v Rusku ve šťastných letech před vyhlášením povinné doktríny angažovanosti a socialistického realismu.

V názvu výstavy jsou zřejmě z marketingových důvodů uvedena tři nejzvučnější jména, avšak i u těch méně známých překvapí, jak pestrým a tvůrčím způsobem ruští umělci přebírali podněty kubismu, expresionismu nebo fauvismu. Expozice relativně maličká, ale luxusní.

Libuše Jarcovjáková: Jako když tygr spí

Libčice nad Vltavou, Arto.to galerie v Uhelném mlýně, 6. 6. – 26. 9.

Jarcovjáková
Foto: Arto.to galerie v Uhelném mlýně

Lubiše Jarcovjáková: Jako když tygr spí

Tuhle výstavu stojí za to navštívit už kvůli prostoru; galerie vzniklé přestavbou industriálních prostor jsou běžné, ale aby jedna taková stála přímo mezi dosud činnými výrobními halami, jako tomu je v areálu libčických šroubáren, to je přece jen výjimečné. Výstava erotických autoportrétů Libuše Jarcovjákové od 70. let dodnes je pojata ještě jinak, totiž konceptuálně: kurátorka propojila vystavené fotografie skrze jejich esenci a raison d’être. Kánony příslušných fotografických žánrů jsou dnes jinde, než představuje přítomná nahota, mimo pravidla jde i řemeslná kvalita – přeexponované, rozostřené snímky, ořezy, ze kterých teprve po delším zkoumání vyvstávají motivy. Právě proto si to delší zkoumání zaslouží. Podmínky k němu jsou.

Divadlo Continuo: Pokoje/Rooms

Malovice, Švestkový dvůr, 27. 7. – 1. 8.

Foto: Divadlo Continuo

Divadlo Continuo funguje již dlouhou řadu let v režimu velkých letních konceptuálních site-specifických projektů, realizovaných zpravidla pod širým nebem na jihočeském statku Švestkový dvůr a v jeho okolí. Letošní, jubilejní pětadvacáté představení má název Pokoje a bude postaveno na metafoře vnitřního a vnějšího prostoru, intimity a sdílení, soukromého a veřejného. Představení divadla Continuo jsou jako obrovské živé organismy, v nichž se prostupuje fyzické a pohybové divadlo, výrazná vizuální stylizace a hudební kompozice. Za zmínku stojí i ten plurál v názvu: půjde o řadu samostatných dílčích scén, mezi kterými diváci v průběhu představení volně procházejí.

Geisslers Hofcomoedianten na šňůře

12. 6. – 25. 9. různá místa

letní divadlo
Foto: Geisslers Hofcomoedianten

Scéna z inscenace Dvě komedie v komedii

Novobarokní soubor Geisslers Hofcomoedianten pojal svou letní „šňůru“ po českých minifestivalech jako oživení lokálních divadelních tradic, „živých i pozapomenutých“. Na několika představeních, která jsou v nabídce, je možné poznat specifickou poetiku tohoto souboru, inspirovanou barokním uměním, avšak nejen jeho vizuální stránkou s šerosvitem obrazů 17. století, ale určitou intelektuální znepokojivostí, která mu byla vlastní. Moc děje a akce očekávat nelze, silný zážitek ano.

Antická Štvanice: Římská Lukrécie

Praha, Štvanice, 2. – 11. 9. 

Foto: Michal Hančovský

Loňská inscenace Antické Štvanice Šílený Hercules

Výše zmíněný soubor Geisslers Hofcomoedianten se vedle souboru Tygr v tísni spolupodílí také na každoročním pozdně letním znovuoživení antické divadelní látky v jedinečném prostředí pražského ostrova Štvanice, pořádaném pod značkou scény Vila Štvanice. Koná se již pošesté a tématem letošního představení, jež nese žánrový podtitul „nomádská operní travestie“ a vychází z barokní parodické hry na antické téma z roku 1731, je iluzemi naplněný a snad i trochu dekadentní život pozdního římského království.

Chyby na Filmovce

Uherské Hradiště, Klub kultury, 10. 8. ve 14:00

film chyby
Foto: Falcon

Pavla Gajdošíková a Jan Jankovský ve filmu Chyby režiséra Jana Prušinovského

Festivalová premiéra očekávaného filmu Jana Prušinovského Chyby, který má podle dosavadních ohlasů šanci být výpovědí o síle lásky bez klišé. Za doporučení stojí ovšem i celá Letní filmová škola – nejen pro chytře komponované programové sekce (letos vybírám němé filmy německého expresionismu a profil česko-britského režiséra Karla Reisze), ale také pro nekomplikovanou atmosféru, kterou v loňském festivalovém zpravodaji někdo výstižně nazval „zevling friendly“.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze