Nesnesitelná lehkost ženského vězení i znuděná nymfomanka. Co číst v srpnu u vody?

Knižní výběr
Apolena Rychlíková
| 12. 8. 2020 | 2 175
Nesnesitelná lehkost ženského vězení i znuděná nymfomanka. Co číst v srpnu u vody?
Shutterstock

Pokud přemýšlíte, co si s sebou zabalit na druhou polovinu prázdnin, neváhejte sáhnout po relativně čerstvých novinkách i knihách, které vyšly už před lety. V letním výběru se tentokrát objevují knihy soustředěné na různé formy mateřských zkušeností - vyprávěné z pohledu dětí nebo samotných matek.

Mateřství se v současné světové próze stává jedním ze stěžejních témat. V knihách, které se mu věnují, se objevují témata jako emancipace od vlastní rodiny, zkoumání tělesnosti nebo kritická analýza mateřské role. V jádru všech velmi odlišných titulů stojí jeden hlavní dotaz: lze v mateřství vůbec obstát? A jestli ano, tak za jakou cenu?

Rachel Kushnerová, Noční klub Mars

(přeložila Olga Bártová, Argo 2020)

„Říká se, že o svátcích padne na lidi ve vězení depka. Je to pravda. Protože prostě musíte myslet na to, jak jste dřív žili, nebo nežili. Svátky jsou ideál, jak by život měl vypadat.”

Americká autorka Rachel Kushner patří k nejoceňovanějším spisovatelkám současnosti. Její poslední román Noční klub Mars, pojmenovaný podle striptýzového klubu, v němž tančí hlavní hrdinka knihy Romy, vznikal dlouho. Základem mu byly hloubkové rozhovory, které Kushner vedla s odsouzenými v amerických věznicích. V románu je přetavuje do pomalého vyprávění bývalé striptérky, která je odsouzena za vraždu svého stalkera. V soudním procesu, ve kterém jako příslušnice chudé vrstvy nemá šanci, dostane hned dvojité doživotí a ocitá se tak mezi nejpřísněji střeženými trestankyněmi ve Státech.

Nakladatelství Argo

Kniha je introspektivním přemítáním Ruby o své vlastní minulosti, stejně jako vtipným komentářem života v ženském vězení. Ve svých vzpomínkách se hlavní hrdinka vrací k dětství i dospívání. Amerika, kterou Ruby popisuje, je trochu jiná, než jsme z popkultury zvyklí. Je to země plná sociálních nerovností, bídy, špatného bydlení, psychopatologických vztahů, závislostí na utlumujících prášcích nebo na drogách. Bystrá hrdinka je podobně jako její kolegyně z vězení poznamenaná rodinnými traumaty a špatnými podmínkami, ze kterých vychází.

Vězení se v knize stává prostorem, kde se odehrávají mikrodramata i humorné situace, kde někdy vítězí ženská solidarita a jindy zase absolutní nevraživost. Kde o sobě každý tak trochu lže, aby umenšil tíhu, která na něj padá. V tomto světě přichází Ruby o své dítě a v absurdním systému po něm zkouší pátrat. Vedle příběhu Ruby a jejích kamarádek se propojujeme i s dalšími postavami: učitelem Gordonem, který Ruby posílá knížky, nebo vězněm z mužského vězení Donem, který zavraždil manžela své milenky. Všechny tyto příběhy do sebe vplouvají a posilují hlavní linii příběhu: subtilní, ale přesto jasně zřetelnou obžalobu amerického systému vězeňství a s ním spojeného volání po spravedlnosti, které se žádné z hrdinek moc nedostalo.

Leila Slimani, V lidožroutově zahradě

(přeložila Sára Vybíralová, Argo 2018)

„Adele zavře oči, aby se nestřetla s pohledem kolemjdoucích. Popadne muže za jemnou, hladkou dlaň a zarazí si ji celou do sebe.”

Ve své prvotině s názvem V lidožroutově zahradě přivádí superstar francouzské literatury, autorka marockého původu Leila Slimani, na scénu tajemnou antihrdinku. Sugestivní, sadistické chování mladé a úspěšné novinářky, manželky a matky malého syna Adéle, je svým způsobem fascinující. Na první pohled spořádaná žena, prodaná za bohatého lékaře, se stará o dítě i o domácnost. Má kariéru, na které jí moc nezáleží, egoistickou matku, která ji doživotně poznamenala. Má manžela, který jí věří a naivně ji obdivuje, miluje a zároveň tolik nečeká - snad jen klid a pohodlí.

Nakladatelství Argo

Netuší, že ve svém druhém životě Adele dlouhodobě a obsesivně uniká do brutálních sexuálních vztahů, jejichž cílem rozhodně není emocionální uspokojení, ale spíš tělesná svoboda a možnost opakovaně zažívat ztrátu kontroly. Nad sebou, nad svým životem, nad údělem, který jí byl předurčen. Znuděná a nesympatická Adele je spisovatelkou uzavřená do strohých a krátkých vět, které strukturou připomínají její sexuální dobrodružství.

Tajný svět je tichou vzpourou proti samozřejmosti ženských rolí, zvrácenou emancipací svého druhu a v lecčem připomíná řadu románů, napsaných muži - třeba knihy takových velikánů, jako jsou Milan Kundera nebo Philip Roth. Na rozdíl od jiných děl - typicky Nymfomanky Larse von Triera -  však chování Adéle nemá žádný pochopitelný důvod, v čemž se Slimani snaží předejít psychologizující nebo naopak racionalizující snaze o pochopení novinářčina jednání. Možná i proto je kniha tak dráždivá a znepokojující - u žen přece na podobné, nevysvětlitelné „zkraty”, nejsme zvyklé.

David Vann, Akvárium (přeložil Viktor Heumann, Argo 2019)

„Vypadala úplně jak moje máma předtím. Nic se nezměnilo, jenom všechno přestalo dávat smysl. Teď tady ležela v louži vlastní moči.”

Dvanáctiletá Caitlin miluje svět mořských živočichů. Den co den se po škole vydává do akvária ve městě, ve kterém žije a pozoruje ryby. Tohle je její vesmír. Romanopisec David Vann, který se narodil na aljašském ostrově Adak, píše na první pohled velmi obyčejným jazykem. Pod povrchem této normality se ale skrývá empatický způsob vyprávění, který právě v knize Akvárium dokonale vyniká.

Nakladatelství Argo

Složitý, ale navzdory tíživé sociální situaci doposud radostný život Caitlin a její matky naruší příchod staršího muže. Dívka, která prochází turbulentním obdobím, ve kterém se mimo jiné pokouší vyrovnat se svou vlastní identitou dospívající teenagerky, se najednou musí vyrovnat s nekontrolovatelným řetězcem událostí, které jí poznamenají život.

Její matka, která Caitlin vychovává sama, dělnice ve špatně placené práci, se s příchodem postaršího muže z minulosti mění a stává se nekontrolovatelným elementem s nepředvídatelným chováním. Caitlin je skrz její záchvaty uvržena do světa, ve kterém nejde obstát, a přitom ve stejné chvíle prožívá první okamžiky lásky, záchvěvy vzrušení, které pociťuje ke spolužačce ze třídy.

Právě kontrast mezi nevinností Caitlin, patologickým chováním její matky a napětím, které se mezi nimi v příběhu vytváří, dělá z knihy silný zážitek a staví před nás řadu otázek: jak se vyrovnat s traumaty z dětství, jak před nimi chránit své děti a za jakou cenu, jak se vyrovnat se svým dospívajícím já a přijmout svou sexualitu, a jak umět odpustit těm, kteří nám kdysi ublížili.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Moje Heroine 2021 Potřebujeme si připomenout, že svět nakonec může být báječné místo k životu. Představujeme osm inspirativních a obdivuhodných žen, jejichž jména do výzvy Moje Heroine nominovali čtenářky a čtenáři. Jasmína Houdek, Elena Gorolová, Alena Jančíková, Barush Maush, Zuzana Vránová, Eliška Kodyšová, Klára Laurenčíková, Adéla Horáková. Osm příběhů, které vám vrátí naději.
  • Děti vám to vysvětlí Existuje vůbec někdo, kdo se těší na září? Na obligátní téma „back to school“ jsme se podívali ze všech stran. Proč české školství nevzkvétá? A pomohlo by mít v učitelském sboru víc mužů? Své k tomu řekli i teenageři: rozsáhlou sondu mezi svými vrstevníky provedla čtrnáctiletá Marika, čerstvá maturantka Ester se zase ptá, proč ve školách víc nemluvíme o menstruaci i tělesnosti obecně.
  • Rozkoš pro vaše uši Prozkoumali jsme nový žhavý trend – audioporno. Z jakých důvodů přitahuje především ženy a co je na něm tak zvláštního? Vše, co chcete vědět, než se ponoříte do světa zvukové rozkoše. Nestyďte se poslouchat!
  • Hrdinky našich dcer Princezny trpně čekající na své rytíře jsou definitivně out. Je čas na nové hrdinky. Co tedy s dětmi číst? Možností je dnes dost, a zvlášť s knihami o slavných českých ženách se v posledních letech roztrhl pytel. Nad tímto fenoménem se kriticky zamýšlí Gabriel Pleska. Kterou z nich by doporučil?

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze