Celý rok se mazat nemusíte a minerální nejsou zdravější. Tipy, triky a mýty o SPF z pohledu vědy
SPF každý den, jinak se určitě spálíte a taky budete mít mnohem víc vrásek. Nebo ne? Internet miluje absolutní pravdy, jenže pleť je věc osobní a pravidel, která platí pro všechny, je překvapivě málo. Mikrobiolog Jakub Skřivánek se dlouhodobě věnuje skincare a na svých sociálních sítích doporučuje konkrétní produkty a vědecky vysvětluje, proč fungují nebo nefungují. Pro Heroine nyní sepsal nejčastější mýty kolem SPF bez strašení a přehnaně opatrných doporučení.
1. Kdy SPF používat (opravdu celý rok?)
SPF každý den! Mantra, kterou se ohání skincare influenceři i značky na sociálních sítích. Tohle doporučení má racionální jádro, ale v praxi záleží na tom, kde žijete a jak silné je tam UV záření.
Přečtěte si texty, které jdou do hloubky
Heroine se dlouhodobě věnuje tématům, která společnost často přehlíží. Jdeme do hloubky, nebojíme se složitých otázek, otevíráme důležité debaty a dáváme prostor silným osobním příběhům.
👉🏻 Díky předplatnému můžeme tuto práci dělat poctivě a dlouhodobě. Neplatíte jen za obsah, ale podporujete samotnou redakční práci.
⚠️ Odemkněte si celý web a podpořte nezávislou redakci.
Buďte u textů, které mají smysl.
🔗 Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně.
Obecné pravidlo „celoročně vždy a všude“ pochází hlavně z oblastí kolem rovníku, kde je UV index dlouhodobě vysoký. A pak je tady marketing, který se tohoto pravidla chytl velmi ochotně, jelikož skvělé pomáhá celoročnímu prodeji produktů s SPF.
V praxi ale záleží na tom, kde zrovna jste a kolik záření na vás vůbec dopadá. Obě složky záření, které se k naší kůži dostanou, tedy UVA a UVB, v zimě výrazně klesají ve střední evropě: UVB (to víc nebezpečné) třeba v Praze je v prosinci přibližně čtyřicetkrát nižší než v červnu, u UVA je rozdíl mezi létem a zimou asi pětinásobný.
Pokud se tedy nechcete mazat denně, podívejte se na UV index, který dnes už zobrazí každá aplikace s počasím. Až od hodnoty UV indexu 3 a výše se doporučuje aktivní ochrana – tedy používání SPF, vyhledávání stínu a omezení pobytu na přímém slunci. V Česku bývá UV index v zimě často ale i kolem 1, naopak v létě může dosahovat hodnot 6–8.
Výjimkou jsou hory: sníh odráží záření, takže i při nižším indexu můžete dostat vysokou dávku, a SPF je tam prakticky nutnost.
Používáním SPF celoročně nic nezkazíte, zejména pokud máte světlou pleť, citlivou kůži, užíváte léky zvyšující fotosensivitu kůže, používáte aktivní ingredience jako je vitamin C nebo retinol, případně máte-li sklon k pigmentacím nebo kožní diagnózu.
2. „Mám základ opálení, takže mi už stačí menší faktor“
Malý kurz dermatologie: opálení je ve skutečnosti reakce kůže na poškození způsobené UV zářením. Zvýšená tvorba melaninu je obranný mechanismus – tělo se snaží omezit další poškození v budoucnu, ale to předchozí už proběhlo. Každé takové poškození může znamenat poškození DNA, které se postupně kumuluje a může přispívat k rozvoji kožních nádorů.
Melanin sice funguje jako ochranný pigment, ale jeho ochranný efekt je překvapivě skromný. Opálená světlá pokožka odpovídá přibližně SPF 2 – 4. To tedy moc není…
Dokonce i lidé s přirozeně velmi tmavou pletí mají přirozenou ochranu odpovídající maximálně SPF 13, a ani to nestačí jako náhrada za krém. „Základ” opálení tedy není důvodem snižovat faktor, spíš signálem, že vaše kůže už má za sebou určitou dávku UV a zasloužila by si o to víc ochrany, ne méně.
Trocha teorie
UV záření se dělí na tři typy. UVA tvoří přes 99% veškerého UV záření, které dopadá na zemský povrch – je ho tedy zdaleka nejvíc. Má nejnižší energii na foton, ale proniká nejhlouběji, až do dermis, a navíc prochází i běžným sklem. Primárně se spojuje s fotostárnutím a přispívá ke vzniku kožních nádorů.
UVB tvoří zbytek dopadajícího záření, ale každý jeho foton nese výrazně více energie, a proto je více nebezpečné. Toto záření proniká převážně do epidermis, kde přímo poškozuje DNA a je tak hlavním viníkem spálenin i kožních nádorů. Populární zkratka „UVB pálí, UVA stárne" je proto trochu zavádějící. UVB se na fotostárnutí podílí víc, než se tradičně říká, jelikož i jeho malá část se dostane do stejných hloubek jako UVA.
A UVC? To je ze všech typů energeticky nejsilnější a biologicky nejnebezpečnější, ale naštěstí ho vrstva kyslíku a ozónu v atmosféře pohltí celé, takže se k naší kůži nemá šanci dostat. Pořád je to na vás málo teorie a výzkumů? Více si přečtěte třeba tady a tady.
Foto: Jakub Skřivánek
3. Je minerální SPF zdravější než chemické?
Když už víte, kdy a proč SPF používat, přichází další otázka: jaké produkty vybrat? Základní rozdíl je v typu filtrů, které chrání před UV zářením – existují anorganické (minerální) a organické (chemické) filtry. Oba typy fungují velmi podobně. Velmi zjednodušeně: molekuly filtrů na kůži po ozáření UV zářením absorbují energii a přeměňují ji na neškodné teplo, velmi malá část záření se odrazí nebo rozptýlí ve viditelné části spektra a právě rozptyl viditelného světla je důvod, proč minerální filtry zanechávají charakteristický bílý film.
Zajímavý mýtus je, že minerální filtry fungují jako malá zrcadla, která odráží UV od pleti. Kdyby tomu tak bylo, byli byste v extrémní případě nebezpeční pro svoje okolí, jelikož byste odráželi UV všude okolo sebe.
Výhodou minerálních filtrů (například oxid zinečnatý nebo oxid titaničitý) je nižší riziko podráždění a často se doporučují pro citlivou pleť nebo při sklonech k akné. Po aplikaci zanechávají často příjemný papírový pocit, ale najít nějaké vyhovující je skoro jako vyndat ježka z klece. Jejich nevýhodou totiž bývá zmíněný bílý film na pleti, kvůli kterému jsou hůře použitelné třeba pro tmavší odstíny pleti.
Trvalo mi to roky, ale jedno takové ideální jsem našel: je od značky Summer Fridays a je to minerální, mírně hydratační SPF, které je radost používat a díky použítému oxidu zinečnatému má navíc hojivý potenciál na reaktivní pokožku.
Kolik krému nanést?
Orientačně se doporučuje asi půl kávové lžičky na celý obličej, případně velmi zjednodušeně je to množství odpovídající dvěma „proužkům“ na ukazováčku a prostředníčku (pro obličej) a tří proužků, pokud přidáváte i krk. Pro lepší komfort můžete množství rozdělit do dvou za sebou jdoucích aplikací, aby se lépe rozetřelo a vytvořilo souvislou vrstvu. U SPF rozhodně platí při aplikaci pravidlo čím víc, tím líp.
Chemické filtry jsou moderní organické molekuly, které jsou obvykle bezbarvé, snadno se zapracují, a proto bývají příjemnější na každodenní nošení. Na druhou stranu mají trošku alergenní potenciál, někoho mohou třeba pálit oči, a některým typům pokožky s akné úplně nesedí. Největším inovátorem v oblasti organických SPF jsou asi korejské a japonské produkty, které se vyznačují velmi lehkou texturou a použitím moderních UV organických filtrů.
Oba typy filtrů mají svoje výhody a nevýhody, často však záleží na konkrétní formulaci produktu než jen na použitém filtru. Řiďte se tedy spíš texturou, doporučením a ne marketingem, který straší, že cokoliv chemického je špatné. V přírodě je chemie všechno, nakonec i ta molekula oxidu titaničitého, ne?
Víc teorie najdete tady.
4. Jak si vybrat nejlepší SPF?
Nejlepší SPF je jednoduše to, které jste schopné reálně používat každý den a je vám příjemné.
Formulace produktů s SPF je technologicky náročná – hlídá se pH, kompatibilita složek i stabilita filtrů – a proto mohou mít produkty velmi rozdílné textury. Vyplatí se zkoušet: testujte v drogerii, žádejte vzorečky v lékárně, zkuste, jak si SPF sedne s vaším make-upem a jak se reaplikuje během dne. Zkuste SPF od kamarádek a kamarádů.
Foto: Jakub Skřivánek
Pokud hledáte vyloženě lehkou, „vodovou“ texturu, bývá v ní často alkohol, který pomáhá ke svěžímu pocitu na pleti a rychlému vstřebání. Nemusí to být problém, pokud je jinak vaše rutina zaměřená na hydrataci a pleť není extrémně citlivá.
Parfemace je zbytečná, ale ne vždy nutně škodlivá – pokud vás po SPF pálí oči, vyplatí se volit neparfemované nebo nevoděodolné varianty, protože právě ty mohou být v oblasti očí problematičtější.
Můj nejnovější tip na SPF, který v pohodě zvládne i sport a neštípou z něj oči je novinka od Cerave. Nosím ho na běhání, kdy se vždycky zpotím a žádné štípání nepřišlo.
A ještě jeden tip: nenechte se svázat rutinou. V létě si klidně vystačíte se sérem a SPF, bez těžkých krémů a mnoha vrstev, pokud vám to vyhovuje. Moderní SPF dneska zastane už všechno – hydrataci, aktivní látky i ochranu před UV.
Jak se SPF testuje?
SPF produkty se testují standardizovaným postupem, kdy se přípravek nanese na kůži dobrovolníků, kteří jsou pak vystaveni UV záření. Měří se minimální dávka záření potřebná k vyvolání erytému (zarudnutí kůže). Tato hodnota na ošetřené kůži se porovná s hodnotou na neošetřené kůži a jejich poměr udává hodnotu SPF. Norma předepisuje použití dobrovolníků s fototypy II a III a dostatečný počet opakování.
Číslo SPF ale říká jen část příběhu – popisuje ochranu před UVB, nikoli před UVA. UVA ochrana se měří více způsoby a jinak, protože UVA nevyvolává zarudnutí: sleduje se například trvalé ztmavnutí kůže po ozáření (metoda PPD) nebo propustnost záření přípravkem v laboratoři. Jestli váš produkt chrání i před UVA, poznáte jednoduše, hledejte na obalu kolečko s nápisem UVA – to znamená, že UVA ochrana dosahuje alespoň třetiny hodnoty deklarovaného SPF, jak vyžaduje evropská legislativa.
5. Třicítku nebo padesátku?
Na papíře je mezi třicítkou a padesátkou rozdíl skoro minimální – asi jen jedno procento v míře propuštěného záření. V praxi to ale může znamenat něco jiného: lidé mají často pocit, že čím vyšší faktor, tím méně si mohou produktu nanést. Přípravek s SPF 30 znamená, že kůže snese třicetkrát vyšší dávku UVB záření, než dojde ke spálení.
Zjednodušeně se to někdy přepočítává na čas (tedy že vydržíte třicetkrát delší dobu na slunci bez spálení), jenže to může být matoucí, protože skutečná dávka záření závisí na místě, denní době, jak vysoko na obzoru je slunce a jak se na slunci pohybujete.
Důležitější než honba za nejvyšším číslem je však správné množství a pravidelná reaplikace. SPF 50 nanesené v příliš tenké vrstvě bude chránit méně než poctivě nanesené SPF 30. A úplně mimo hru jsou „SPF“ kolem 6 – ty se na seriózní ochranu kůže nehodí. Minimum je 15 a to bez debat.
6. Mám make-up s SPF, to nestačí?
Nestačí. Make-up s SPF je fajn bonus, ale ne plnohodnotná ochrana. Aby make-up poskytl ochranu odpovídající číslu na obalu, museli byste ho nanést v množství, které si prakticky nelze představit – vrstva by byla příliš silná a nepřirozená. Reálná ochrana make-upu je tedy výrazně nižší, než si myslíte.
SPF hodnoty se navíc nesčítají – pokud použijete SPF krém 30 a na něj make-up se SPF 15, počítá se v ideálním případě jen to vyšší číslo, ne součet.
Základní pravidlo: nejdřív použijte dostatečné množství SPF (krém, gel, fluid, primer) a až potom make-up.
7. Je potřeba SPF reaplikovat? A co když mám už make-up?
Naše pleť během dne produkuje maz, pot, dotýkáme se jí, otíráme se ručníkem nebo kapesníkem – a to všechno narušuje vrstvu SPF, kterou jsme ráno nanesli. Proto se doporučuje ochranu během dne obnovovat, zejména pokud jsme venku déle nebo v době, kdy je UV index vyšší.
Foto: Beauty of Joseon
Na reaplikaci přes make-up se hodí například SPF tyčinky, které umožňují nanést ochranu bez použití rukou: jen je potřeba stejné místo několikrát přejet, aby se vytvořila dostatečná vrstva.
Alternativou jsou SPF spreje, které jsou „mess-free“, ale i u nich je důležité nepodcenit množství a rovnoměrnost nanesení.
Nebo si jednoduše vyberte takové SPF, které vám vyhovuje natolik, že vám nevadí nanášet ho znovu a znovu – to je v praxi často ten nejdůležitější parametr.
Foto: Eucerin
Osobně, protože se asi jako každý v létě víc potím, sahám automaticky po matujících variantách, které mi vyhovují mnohem více. Moje nejoblíbenější SPF, které jsem zkusil a vím, že si ho klidně můžu dát ve 4 vrstvách je od Eucerinu z jejich řady Pure Skin. Má příjemný matný finiš a kůže je po něm jak čistý papír – a navíc bojuje proti nedokonalostem pleti.
8. Nepřátelé SPF: čas a teplo
Dva úhlavní nepřátelé vašeho oblíbeného SPF krému jsou čas a teplo. Sledujte tedy datum expirace, ale i dobu použitelnosti po otevření (PAO), která je uvedena symbolem otevřeného kelímku s číslem – to udává, kolik měsíců je produkt po otevření vhodný k použití. Mezi expirací a PAO se vždy řiďte tou kratší. Je praktické si na obal tužkou napsat datum, kdy jste produkt otevřeli, abyste příští rok před dovolenou věděli, zda už neměl skončit v koši.
Na dovolené hraje velkou roli i teplo. Některé starší organické UV filtry jsou termolabilní a při vysokých teplotách se mohou rozkládat: i když konkrétní složení vašeho SPF takové filtry neobsahuje, přehřívání může způsobit oddělování fází a rozpad emulze, takže SPF přípravek přestane fungovat tak, jak by měl.
Foto: La Roche-Posay
Nechte proto krém spíš ve stínu, ideálně v tašce nebo pod lehátkem, a rozhodně ho nenechávejte celý den ležet na rozpáleném ručníku. Pokud se vám pravidelně stává, že se spálíte v půlce dovolené, možná není chyba v produktu, ale v tom, jak s ním zacházíte.
Jednou z mých nejoblíbenějších forem SPF na dovolené je asi sprej. Jsou lehké, snadno se nanášejí a tento konkrétní nezanechává skvrny na oblečení.
Což je další velký problém snad všech evropských SPF, které používají určité organické filtry a pomocné látky: Žluté skvrny na oblečení, které přijde do kontaktu s natřenou kůží. A skvrny jsou ještě horší, když oblečení následně vyperete.
8. Pozor, ani SPF není všechno
Krémy s SPF jsou důležitou součástí ochrany, ale nejsou jedinou a už vůbec ne jedinou spolehlivou. Pasivní ochrana – tedy stín, oblečení, klobouky a sluneční brýle – má jednu velkou výhodu: neopotřebuje se potem, třením ani tím, že na ni zapomenete.
Foto: Jakub Skřivánek
Velmi praktická jsou například čepice nebo klobouky se širší krempou, dlouhé lehké rukávy a materiály s UV filtrem, které dnes nabízejí i běžné módní značky.
Když k tomu přidáte vyhýbání se nejostřejšímu slunci kolem poledne, SPF krém už nemusí „zachraňovat“ každou situaci, ale stává se součástí širší strategie, jak kůži dlouhodobě chránit.
Já sám v létě nikdy neodejdu bez klobouku - chrání i krk, na který, přiznávám, při natírání krémem často zapomenu.
