Pečujte o své včely! Jsou nezbytné pro nás i pro životní prostředí

Brandstory
Spolupráce
| 10. 5. 2022 | 248
Pečujte o své včely! Jsou nezbytné pro nás i pro životní prostředí
Foto: Kai Wenzel

Včely obývají planetu zemi miliony let. Jsou pro nás nezbytné, dá se říct až životadárné. Je to prosté. Nebudou-li opyleny květy, nic se neurodí a my, dříve nebo později, nebudeme mít asi co jíst.

Včely jsou nejvýkonnějšími opylovači, každý rok opylí až 97 procent vegetace na zemi. V tom spočívá jejich zásadní přínos. Bez medu bychom se asi dokázali obejít, bez obilí, zeleniny a dalších plodin nikoliv. Mimochodem, včely monitorují také kvalitu životního prostředí. A to se právě teď obrací proti nim. Nedostatek prostoru, výsadba monokultur, klimatické změny, zavlečení škůdci – to jsou jejich nepřátelé. A pak ještě chemie.

Jak se natírá úl

Foto: Remmers

Samotné natření úlů není složité, ba naopak, pokud se budete držet návodu.

  • Je důležité, abyste barvu nejprve důkladně promíchali, hlavně ode dna, neboť tam může být usazen pigment. Ten je třeba rozmíchat do celého objemu plechovky, tím se vyvarujete skvrn, jež by mohly vzniknout na povrchu dřeva. Používejte také akrylový štětec, dosáhnete tím lepší barvy.
  • Nový nenatřený úl stačí lehce přebrousit brusným papírem s hrubostí P 150, dřevo pak bude barvu lépe vsakovat. Pokud přetíráte starší natřený úl, je potřeba odstranit zvětralé dřevěné povrchy a odlupující se kousky barev. Neporušené staré nátěry stačí důkladně přebrousit, otřít a zbavit nečistot.
  • Délka schnutí první vrstvy barvy závisí na teplotě okolí (5–25 °C). Může se stát, že dřevo bude na dotek suché dříve, nicméně doporučujeme dodržet osmihodinový interval mezi nátěry, dosáhnete tak lepší přilnavosti k povrchu. Před nanášením druhé vrstvy znovu přebruste povrch a důkladně otřete vlhkým hadříkem. Je-li potřeba, po dalších osmi hodinách natřete potřetí.

Dodržíte-li tento postup a použijete-li Remmers [eco] produkty, udělali jste pro bezpečí svých včel maximum.

Bezpečné barvy. Jen pozor na červenou!

Ochrana dřeva používaného v přírodě – to je téma, které řeší dnes spousta včelařů, zahrádkářů i výrobců barev, laků a stavební chemie. Mají stejný cíl: ochránit ohrožená včelstva.

Prémiový výrobce nátěrových hmot Remmers spojuje své jméno už od roku 2018 s trvalou udržitelností a účinnou ochranou dřeva. Jeho produkty jsou zdravotně nezávadné a šetrné k životnímu prostředí. Současně jsou vysoce účinné a nabízejí profesionální kvalitu.

Produkty z řady eco, olejová lazura [eco] a olejová krycí barva [eco] byly Výzkumným ústavem včelařským testovány na bezpečnost pro včely, a tedy jako vhodné pro natírání úlů. Co si pod tím máme představit? I kdyby kapička či zlomek těchto barev ulpěl na včelím sosáčku či nožičkách a dostal se do jejího trávicího ústrojí, včela neuhyne. A ani včelí výrobky, do kterých samozřejmě stopové množství barvy může proniknout, nejsou pro konzumenty nebezpečné. To firma Remmers zaručuje.

Včelaři mají na výběr široké spektrum odstínů těchto ekologických barev, ať už jde o krycí či lazurovací. ­Většina z nich je také UV stabilní. Nicméně nezapomeňte, že včela není schopna rozeznat červenou barvu, té se vyvarujte.

Článek vznikl ve spolupráci s naším partnerem – Remmers s. r. o.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • PRVNÍ MUŽ NA TITULCE HEROINE Lukáš Houdek je muž mnoha talentů a zájmů. Aktivista, novinář, vedoucí projektu HateFree Culture, světoběžník i humanitární pracovník. Jako výrazného umělce, který dokáže svými projekty tnout do živého a naštvat spoustu lidí, ho představuje polský spisovatel Mariusz Szczygieł. „Mám takové pravidlo: nikdy nikomu neříkám, že má hrozné názory. Lidi neodsuzuju, nestavím je na pranýř. To totiž nikdy nefunguje,“ říká Lukáš Houdek. Prvním mužem na obálce Heroine nemohl být nikdo jiný!
  • ACH TI MUŽI! Nové číslo časopisu Heroine je tentokrát hodně o mužích a od mužů. Říká se, že přišli o své tradiční role a nové teď horko těžko hledají, což s sebou nese spoustu mrzutostí. A tak jsme si chtěli na onu pověstnou „mužskou krizi“ posvítit. Co to vůbec je? Kdo za ni může? A kde je svět ještě v pořádku? Dali jsme mužům možnost mluvit o tom, co je trápí a čeho se děsí.
  • LIBUŠE JARCOVJÁKOVÁ Její černobílé, často neostré, emotivní a obnažené snímky jdou na dřeň. Fotí už od šedesátých let, její tvorba byla ale téměř neznámá až do výstavy v Arles v roce 2019. Tu pak deník The Guardian vyhlásil nejlepší výstavou roku a z Jarcovjákové byla rázem světová senzace. S Marikou Pecháčkovou si v intimním rozhovoru povídala o bolesti nohou, o vztazích s muži i ženami, a hlavně o focení. „Já věděla, že to nikdo neuvidí, tak jsem byla absolutně bez cenzury. Pak se posunulo vnímání toho, co je přípustné pro svět umění. Miluju fotografickou chybu; když se objeví, vítám ji.“
  • BOŽÍ VODA Taky milujete přírodní nápoje jako kombucha, kvašené tibi limonády nebo domácí zázvorové pivo? Pak prostě nesmíte vynechat ani březovou mízu. Čepovaná přímo ze stromu chutná jako osvěžující, mírně nasládlá pramenitá voda. Když ale vyzrává v lahvích obohacená o trnky, višně, květy růží nebo třeba kopřivy, můžete se těšit na chuťový koncert. A prý má téměř zázračné účinky!

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze