Diskuze k článku:

Porodem vchod! #1 Kdy jet do porodnice

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Jindřich Březina | 15. 2. 2019 11:09

Více žen jako vy, protože to co píšete je to, jak porody (sic jako otec) vnímám. Děkuji za tento článek a už se těším na další.

+54
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Pavel Žák | 15. 3. 2019 17:02

Vy i Váš bratr píšete moc hezké články, bohužel Vám dnes musím oponovat, radu:"Až si budete myslet že je nemocnice pro Vás i vaše dítě nejbezpečnější místo" nepoužívejte. nemyslím to nijak špatně. Ale s dnešním trendy rozvojem domácích porodů kdy si spousta žen myslí že lepší je rodit doma do bazénku než ve sterilnějším prostředí pod dohledem doktora by si to nějaká mohla vzít doslovně a zůstat doma u bazénku.

-45
Reagovat | Citovat | Nahlásit


Diskuze k článku:

Kateřina | 30. 8. 2021 11:40

Zdravím, velmi zajimavý článek. Mimo jiné do porodnice jsem své sestře vezla zajimavý dárek, v podobě plenkového dortu, viz.: https://www.chupeto.cz/

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zdeňka V. | 23. 1. 2020 13:22

Dotaz: proč nechce paní Samková pracovat v porodnici?! Tam může též radit, jak rodit... Jde jí o velké peníze žen, které jsou dobře situované. Žena rodící v porodnici bude jak méněcenná, že nemá na jakousi DUNU. Způsob rodit doma zavádějí cizinky,
jen si vzpomeňte na ženu zpěváka "opálenou kudrnatou". Když rodila předčasně dvojčata (už s dalším partnerem) , byla jí porodnice dobrá., že je zachránili.Neponižujte naše zdravotnictví. Mám 2 děti. Je mně 72 let. Jaké mají pohodlí běžné rodičky doma ?!?
Psát jak je to pro stát finančně náročné rodit v porodnici?! Vždyť je zájem, aby se v Čechách a na Moravě rodily hlavně české děti, nevyčítá se maminkám v porodnici
finanční částka!

-5
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Katka | 7. 10. 2019 20:01

Bez výčitky, a co my, které jsme své miláčky přenášely? Paradoxně i já jsem se narodila po vyvolávání a stejně tak i moje dcera. Ano, asi jsem to svému tělu nařídila, abych se v klidu mohla autem sama dopravit do vybrané porodnice.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kamila Bátorová | 2. 8. 2019 10:16

Děkuji za článek. Jen je škoda, že jsem toto nemohla číst před svým prvním těhotenstvím. Byla bych rozhodně klidnější. Toto jsou přesně informace, které jsem potřebovala, ale neměla. :(

P. S. Na druhý porod jsem jela do porodnice také autobusem.

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Betty | 11. 4. 2019 9:01

Moc hezky píšete. Takovou moudrou porodní asistentku bych chtěla mít u porodu.
U mě začal porod odtokem plodovky - bahýnka, tak moc byla zkalená. Kontrakce jsem neměla nebo necítila, nepamatuju si je. Začaly až v porodnici po oxytocinu, muselo se urychlovat a monitorovat. A připadala jsem si tam trošku jako ve fabrice kus na páse, žádný lidský zájem o mě, jen o fyziologické funkce, výsledky, výstupy. Čistá rutina. Já vím, že zdravotníci toho mají moc, jdou ze služby do sllužby a jsou unavení, ale rodička tohle všechno prostě vnímá hrozně citlivě, možná až přecitlivěle, každopádně ji ty pocity velmi ovlivňují.
No, dítko se nakonec narodilo, je zdravé a já víceméně taky, přežily jsme to. Ale na oddělení šestinedělí zase ten nezájem. Nešlo mi kojení, neměla jsem mléko ani kolostrum, chtěla jsem kojit, ale vůbec jsem nevěděla, co mám dělat, jak na to... Dítě dostalo stříkačkou slazený čaj, já při odchodu radu, ať si koupím umělé mléko. Zase naprostý nezájem. Nebýt podpory rodiny, nekojila bych. Nakonec jsem se v klidu doma rozkojila a kojila jsem 2 roky (z toho 6 měsíců plně) - vyloženě navzdory přístupu lidí z porodnice.
A takhle by to tedy být nemělo.

+5
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Betty | 11. 4. 2019 8:54 | reakce na Tajné - 4. 3. 2019 9:00

Jé, to je krása :-) Díky za tu historku, působí povzbudivě.

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Radka | 10. 4. 2019 11:04

Moc pekne napsane!

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petra | 29. 3. 2019 9:52

Už je to 30 let, ale dodnes si pamatuji, jak jsem pocítila stav zastavit porod. Doma odtekla voda, okamžitě nastoupily kontrakce a vzhledem k dojezdu do porodnice -60 min jsem volala. Mezipřistání bylo ve městě kde sloužil LSPP opravdu velmi starý porodník a vysetril mě... dilatace na 9 cm.. Jeho slova.. je to na vás jestli chcete do špitálu nebo to odrodíme nějak tady i když jsem rodil naposlad po promoci (což mi v té chvíli přišlo jako doba mezi válkami), že jsem se nadechla a jeli jsme. Záchranářka zavelela ok to dáme a budeme si zpívat. Tak jsem si zaspívali a za 12 min dojeli těch 30 km do porodnice, kde se v pohodě po 20 minutách od příjezdu narodila dcera...

+9
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dominika | 18. 3. 2019 22:26

Skoda,ze jsem tento clanek necetla pred porodem.Mela jsem na pameti,ze jakmile praskne voda,musi se okamzite jet do porodnice.Diky tomu jsem si v UPMD prozila kontrakce uplne sama v pokoji na luzkovem oddeleni,kde se mnou nemohl byt muj muz.Zvednuti ze sprchy nebo obejmuti bych tehda uvitala.Ale hlavne,ze to vsechno dobre dopadlo.

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kristýna | 16. 3. 2019 21:40

ha... tak jsem váhavý střelec... to mě pobavilo... méně mě bavilo těch 40 hodin křížových bolestí než se tělo rozhodlo že se tedy jako začnu otevírat... informaci že mám přijet až to bude nesnesitelné jsem dostala, ale byla mi k prdu, kontrakce mi přišly nesnesitelné od začátku do konce uplně stejně. A taky jsem porodila 21 hodin od prasknutí "vody"(bahna) ze kterého mělo následně dítě sepsi... naštěstí je v pořádku.

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ing. Veronika Vajnerová | 16. 3. 2019 19:49 | reakce na Pavel Žák - 15. 3. 2019 17:02

Ale ono to tak pane Žáku je. Žena má mít možnost rodit tam kde se cítí bezpečně a to rozhodnutí je na ní, jestli je to porodnice a kdy tam má potřebu odjet.

+7
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Žák | 15. 3. 2019 17:02

Vy i Váš bratr píšete moc hezké články, bohužel Vám dnes musím oponovat, radu:"Až si budete myslet že je nemocnice pro Vás i vaše dítě nejbezpečnější místo" nepoužívejte. nemyslím to nijak špatně. Ale s dnešním trendy rozvojem domácích porodů kdy si spousta žen myslí že lepší je rodit doma do bazénku než ve sterilnějším prostředí pod dohledem doktora by si to nějaká mohla vzít doslovně a zůstat doma u bazénku.

-45
Reagovat | Citovat | Nahlásit

M. | 14. 3. 2019 19:14

Krásný článek, škoda, že jsem ho neměla možnost přečíst před prvním porodem...

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

w | 14. 3. 2019 16:28

Děkuji. Malinko jsem si nebyla jistá ve všech těch radách a poučkách od moudřejších, v hlavě byl nejasný plán "až dojde na věc, tělo mi poradí" a tenhle Váš text mě dostal do stavu zenového klidu. To půjde.

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tajné | 4. 3. 2019 9:00

Můj druhý porod se ohlásil drsným stahem, který mě probudil. Šla jsem na záchod. Druhý drsný stah. Jedem. Obléct, obout, výtahem dolů, k autu, nešlo otevřít, zamrzlé. Takže k naštěstí druhému autu, já dozadu. Manžel řídil. Z Ostravy Hrabůvky do Vítkovické porodnice. Po cestě chudák manžel ale hlavně chudák já- hooodně silné stahy, při jednom praskla voda. Šáhnu a cítím vrch hlavičky. Manžel: ještě nemůžeš, ještě nejsme v porodnici. Při průjezdu vrátnicí vrátný nemohl nepochopit, kam jedem. To se rodila hlavička. Nevím, že bych tlačila. Tělo si to tím stahem dělalo samo. Než manžel obezvonil v panice všechny zvonky u vchodu do porodnice,byla venku. Já byla šťastná, že je to tak rychle za mnou. Nestihla jsem se bát. Narodila se na sedačku, já ji držela. Vzala jsem si ji do náruče. Jen tak malinko knikala. Žadny pláč. Takze jsem vedela, ze dýchá. Manzel prisel od zvonků,řekla jsem mu, ať ji přikryje svoji flaušovou mikinou. Doteď ji nosí. Už tu byly vyděšené sestřičky. Mrkly, že je malá v pořádku, fikly pupeční šňůru a odnesly si ji v té mikině. Bylo to v noci na neděli. Nebyl provoz. Doba po
Narození odhadnuta. Od probuzení do narození max. 35 minut. Ale je fakt, že už pár dní jsem měla silné poslíčky, které vždy přešly. Manzel to rozdychaval 2 dny, a to jen ridil a zvonil. Vlastne jeste odtlacil auto, ktere se nerozjelo a jel domu tramvaji, kam ho nakonec pani pustila. V mrazu bez bundy s velkym cernym igelitovym pytlem plnym spinavych bund, mych bot a tak. Narodila se v nedeli před 11 ti lety, nase vesela holka. Sveho rodneho zeleneho favorita nechce nechat zlikvidovat. Na sve rodne sedačce jezdila ještě nekolik let.

+42
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ing. Veronika Vajnerová | 16. 2. 2019 11:32

Perfektně napsané, děkuju

+5
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Lenka | 15. 2. 2019 19:49

Skvělý článek!
To rozhodnutí je ták pravdivé.Mám v živé paměti chvíli kdy já si chtěla jít lehnout do postele ale manžel zavelel k odjezdu.Je mi líto ,že jsem tehdy neměla tolik informací a neveděla jsem kam se obrátit pro podporu protože jsem se doma cítila vážně bezpečně a ráda bych tam i porodila.Nakonec i tak jsme za 20min byli na příjmu ,já na 8cm otevřená a za hodinku syn vykouknul.
Příště se připravím/e lépe na všechny varianty protože nevím jak si to miminko naplánuje ale rozhodně vím,že opět počkám na TEN pocit ale dám na něj a ne na něčí obavy.Děkuji.??

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jindřich Březina | 15. 2. 2019 11:09

Více žen jako vy, protože to co píšete je to, jak porody (sic jako otec) vnímám. Děkuji za tento článek a už se těším na další.

+54
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jarmila | 15. 2. 2019 8:28

Báječně sepsané! Hlavně to rozhodnutí, to se mi tam moc líbí. Je tak důležité! Věřím, že by mnoha ženám velmi pomohlo, kdyby věděly, že právě na nich je velká část onoho ROZHODNUTÍ! Rodit nebo i ještě nerodit...

+12
Reagovat | Citovat | Nahlásit