Naše klientky investují stejně sebevědomě jako muži

Co byste na základě této zkušenosti poradila značkám, které o změně názvu nebo vizuální identity uvažují?

U zavedených značek bych byla extrémně opatrná. Budování značky trvá léta a vytváří obrovskou hodnotu i důvěru spotřebitelů. Každý, kdo se rozhodne pro radikální změnu, tak trochu zahazuje to, co pracně vybudoval. Rebranding nesmí být jen otázkou estetiky, designu nebo toho, že marketingové oddělení stávající vizuál už po letech nudí a hledá inspiraci ve světě. Musí stát na tvrdých datech a mít jasný byznysový základ – například zásadní obrat ve strategii či mezinárodní expanzi. V našem případě změna vycházela právě ze širšího strategického směřování Penty, připravovali jsme ji proto v úzké spolupráci. Ambicí je, aby se Penta Bank stala pátým šampionem skupiny.

Dříve jste cílili výhradně na velmi bohatou klientelu. Zůstává toto zaměření i pod novou značkou?

Tento základ zůstává, ale nabídku postupně otevíráme širšímu okruhu lidí. Naší silnou stránkou jsou investiční nástroje, zejména dluhopisy skupiny Penta, a dlouhodobé zhodnocování financí. Cílíme také na takzvaný horní mass affluent segment (ekonomická skupina zákaznictva na pomezí běžné vyšší střední třídy a skutečně velmi bohatých lidí – pozn. red.) a velmi specifickou skupinu, které interně říkáme „future rich“.

Kdo jsou tito „future rich“?

Lidé, kteří zatím nejsou pohádkově zajištění, ale mají dravost, rozjíždějí vlastní byznys, vzdělávají se a chtějí své peníze aktivně zhodnocovat. Větší banky se těmto lidem často neumějí individuálně věnovat, my jim chceme poskytovat prvotřídní servis už ve chvíli, kdy ještě nemusí odpovídat běžné představě klienta privátního bankovnictví, ale mají předpoklady se jím v dohledné době stát.

Úspěch navíc nevnímáme jen ve výši prostředků na účtu. Pro někoho to znamená možnost dopřát dětem kvalitní vzdělání v zahraničí, pro jiného svobodu obeplout svět na jachtě. Chceme klienty podporovat v jejich vlastní definici úspěchu.

Jak přistupujete ke komunikaci s různými skupinami klientů, například k ženám nebo mladým lidem, aniž byste sklouzávali k zažitým stereotypům?

Snažíme se přistupovat ke každému individuálně a s respektem k jeho aktuální životní fázi a cílům. Ať už zhodnocuje peníze zkušený investor, začínající podnikatelka, muž nebo žena, v přístupu neděláme rozdíly. Máme celou řadu skvělých investorek, které úspěšně řídí vlastní firmy a pravidelně chodí na naše klientská setkání. Jejich investiční rozhodování je stejně významné a sebevědomé jako u mužů. Nejdeme cestou zjednodušujících marketingových kampaní, které by ženy poučovaly, ale chceme jim dávat prostor, inspirovat je a postupně nabízet relevantní nástroje i komunikační kanály přizpůsobené všem skupinám, tedy i ženám nebo mladým lidem, kteří si teprve svoje podnikání staví a rozjíždějí. Do budoucna budeme nabídku i komunikaci více rozvrstvovat a směřovat ji na různé skupiny klientů, ale to bude ještě chvíli trvat.

V Česku jsme v investování stále poměrně konzervativní. Jak lidi přesvědčujete, aby své úspory nenechávali ležet ladem na běžných účtech?

Míra proinvestovanosti v Česku a na Slovensku je stále výrazně nižší než v západní Evropě. Klíčem je edukace a především důvěra. Lidé u nás nechtějí posílat peníze do anonymních, neprůhledných finančních produktů. Hledají investice s přesahem, nejde jim jen o to, aby posílali někam peníze a sledovali čísla na účtu. Když vidí, že za jejich penězi stojí konkrétní stavby, jako je nová moderní nemocnice, poliklinika nebo síť lékáren, mají nejen jistotu zhodnocení, ale i dobrý pocit, že vytvářejí trvalou hodnotu pro společnost a budoucí generace.

Máte bohaté mezinárodní zkušenosti z velkých bankovních domů v Londýně i ve Vídni. Jak vnímáte postavení žen ve finančním světě, který bývá často vnímán jako ryze mužský?

Do bankovnictví jsem přišla z vydavatelského světa v době, kdy se marketing ve finančních institucích teprve etabloval jako klíčová byznysová funkce. Osobně jsem měla štěstí na osvícená prostředí, kde jsem se s přímou diskriminací nesetkala. Někdy jsem si ale takové mentální bariéry stavěla sama.

Když jsem začínala pracovat v Londýně, cítila jsem se občas méněcenná jen proto, že jsem z východní Evropy – a trvalo mi, než jsem pochopila, že to nikdo kromě mě neřeší. Finanční sektor potřebuje rovnováhu a různé úhly pohledu. Diverzita přináší do firemní kultury zdravou dynamiku. U nás v managementu máme zastoupení žen a mužů téměř půl na půl a na výsledcích i atmosféře je to znát.

Dříve jste pracovala v nakladatelství, kde vznikal hmatatelný produkt – kniha. Není marketing finančních služeb a čísel trochu neosobní?

Vůbec ne. Marketing služeb má obrovskou výhodu v tom, že nemusíte řešit sklady a fyzickou logistiku. Naopak vám dává obrovský prostor pro práci s emocemi a důvěrou. Nevytváříte jen reklamu na abstraktní čísla, ale otiskujete značku do myslí lidí. Pomáháte jim naplňovat jejich životní plány a zapojovat se do konkrétních velkých projektů.

Velkým tématem je dnes nástup umělé inteligence. Zrovna v marketingu, kde tradičně působí mnoho žen, se často mluví o riziku rušení pracovních míst. Jak se na to díváte vy?

Nemyslím si, že by AI měla lidi připravit o práci, pokud se jí chopíme správně. My sami AI aktivně testujeme v produktovém vývoji, copywritingu i při automatizaci rutinních procesů. AI zrychluje administrativu a schvalování, což nám paradoxně uvolňuje ruce pro skutečnou strategii a kreativitu.

Umělá inteligence pracuje jen s tím, co už existuje a co do ní někdo vložil. Přijít s novou myšlenkou, originálním konceptem a posoudit, co dává reálný byznysový smysl, zůstává na lidském úsudku. Kdo se bude bát a nezapojí AI do své každodenní práce, ten trhu přestane stačit. Pro kreativní lidi je to ale skvělý partner, nikoli hrozba. Tomu věřím.