Vědí vůbec, o čem je řeč? Mít slabost pro ženy nic nezmění. Je stále za co bojovat
Slovo feministka je zošklivené už roky. I mnozí aktivisté se ho bojí. Já jsem pojmenování feministka přijala za své v jisté revoltě. I když ho proti mně používají jako urážku, budu si tak říkat. Beru si ho zpátky. Spolu se mnou to naštěstí udělala spousta dalších lidí. Ale to, že mé okolí feminismus vnímá jinak, ještě neznamená, že jsme za vodou. Bojíme se slov, a přesto je to nakonec jazyk a slova, které nás zachrání.
Vždycky mě to zvedne ze židle – „Já jsem pro rovnost, ale nejsem feministka“. Mnozí jsou přesvědčení, že už není za co bojovat, a přitom v Polsku nedávno zemřela žena, které odmítli potrat. Ten boj se změnil, vypadá jinak, a proto ho možná Jarmila Levko ze STAN nepoznává, jak odpověděla v anketě Refresheru. Ale možná před ním jenom zavírá oči, protože máme důležitější věci na práci. Třeba to, jak budou lidi v zimě svítit nebo tankovat.
Kdyby političky a politici věděli, co feminismus skutečně znamená, neměli by problém se s ním ztotožnit. Protože být proti porušování lidských práv nám přece radí selský rozum, nebo ne? Nebo to mám pomotané a Marek Benda nebo Pavel Bělobrádek opravdu ženám lidská práva přiznat nechtějí? Co já vím, já jsem jenom ženská. Ještě že má pro mě Pavel „slabost“.
Jste feministka/feminista?
Co je na tom celém nejsrandovnější? Naše vlastní pohoršení nad tím, že se politici k feminismu nehlásí. Jak by taky mohli? Vždyť by je jejich voliči ukamenovali. Bell hooks měla pravdu, když řekla, že „nikdy nebude existovat žádné masové feministické hnutí, dokud bude feminismus chápán pouze pár vzdělanými“. I tenhle text pramení z pozice člověka, který feminismu rozumí, k dalšímu člověku, který mu rozumí.
Hnutí pro všechny
Feminismus není něco, co si může dovolit být hnutím elit. Věřím, že aby mohl učinit skutečnou společenskou změnu, potřebuje být chápaný všemi. Ale dokud se nedokážeme shodnout ani na tom, jak ho pojmenovat, dokud ani kandidátka na prezidentku není ochotná být feministka, nikam se nepohneme. Možná proto nás to tak pohoršuje, protože je to výsledek toho, co si česká společnost myslí.
Nestačí se vzájemně plácat po zádech a ukazovat si, že MY jsme ti feministi. Musíme sebrat odvahu a vzdělat nikoliv politiky, ale ty, kteří je volí, protože to oni nám diktují, kam se v tomhle světě posuneme. Děsí mě, kolik výhružných zpráv mi jako feministce chodí z účtů patnáctiletých kluků. Tohle už není problém staré generace, která „vymře“. Naše děti vyrůstají v systému, který je udržuje v přesvědčení, že žena je míň než člověk.
Vysvětlovat lidem, proč bojuji za vlastní práva, je pořád ještě potřeba. Musím to dělat já, musíš to dělat ty a tvoje máma a učitel tvého synovce. Protože feminismus nesmí být hnutí elit, ale hlasů, kteří ho potřebují. Takže já jdu znovu zkusit vysvětlit svému bratrovi, proč jsem feministka. Komu to půjdeš vysvětlit ty?
Aktuální číslo
- Kulturní války režisérky Barbary Herz
- Může být matka dobrý „vědec“?
- Jak vychovat odolné děti
- Rodičovská půl na půl
