Odstraňuje akné i vrásky, omlazuje pleť, pomáhá regeneraci i se spánkem a nově také zlepšuje duševní zdraví. Terapie červeným světlem se vlivem promyšleného marketingu a sociálních sítí stává odpovědí na všechno. V kontextu mohutného hnutí longevity, tedy dlouhověkosti, je jedním z nejsilnějších trendů. Je ale opravdu tak účinné, jak se předpokládá? Nejen na to v rozhovoru odpovídá Glen Jeffery, věděc z University College London, který se červenému světlu věnuje.

Na TikToku má hashtag #redlightterapy více než 1,7 miliardy zhlédnutí. Masky, přikrývky, nebo dokonce postele propagují fotbalista Erling Haaland, influencerka Kim Kardashian se sestrou Kylie Jenner nebo Cristiano Ronaldo.
O červeném světle píší světová média, která ho spojují s rutinami v péči o pleť, čistšími zuby a pevnějšími klouby, přičemž ho označují moderním pojmem biohacking.
Jak si vysvětlujete současný boom terapie červeným světlem na sociálních sítích, mezi influencery a značkami, které na tom stavějí své produkty?
Společnost a věda si v tomto hrubě nerozumějí. V praxi to funguje tak, že lidé zjistili, že s velmi nízkými náklady dokážou vyrobit zařízení, které působí jako něco velmi hodnotného. A to je jádro celého problému. Uvedu příklad. Jednou jsem musel vyřadit jednu starší paní z klinické studie na makulární degeneraci (onemocnění oka, při kterém se poškozuje středová část sítnice, což vede k postupné ztrátě ostrého centrálního vidění – pozn. red.), což ji dost rozzlobilo. Za dva týdny se vrátila, přinesla si LED diodu a baterii Duracell a svítila si tím do oka. Ptala se, jestli to bude fungovat. Byl to pro mě šok.
Lidem navíc záleží na vzhledu, chtějí si zachovat mládí a přirozeně hledají způsoby, jak si pomoci. A je pravda, že za určitých okolností se dá fyziologie mírně zlepšit, jako by se člověk posunul o pár roků zpátky. Zároveň je ale třeba říct, že lidé jsou velmi náchylní ke zneužití.
V rozhovoru si dále přečtěte:
Pro lidi, kteří stále poslouchají o terapii červeným světlem, může být těžké zorientovat se v tom, co je na tom reálné a co je jen marketing.
Ve vědeckém prostředí se světlo využívá například u zranitelných skupin, u starších pacientů, v nemocnicích či pečovatelských zařízeních nebo u lidí se specifickými zdravotními problémy. Pracujeme přitom s velmi nízkými dávkami energie. Některá komerční zařízení naopak používají stovky miliwattů na čtvereční centimetr, což je výrazně víc. My pracujeme s řádově nižšími hodnotami, proto existují obavy, kolik energie si lidé do těla ve skutečnosti „pouštějí“. Běžný člověk se v tom ale orientuje jen velmi těžko. Nedokáže spolehlivě rozlišit, co je kvalitní zařízení a co jen předražený produkt bez reálného přínosu. A to je, bohužel, velký problém.
Přidejte se k Heroine za 149 Kč měsíčně a získejte neomezený přístup.