Moje volba nebyla politická, pomohlo, že jsem žena. Se Schillerovou mám profesionální vztah, říká nová ombudsmanka
Nová ombudsmanka Eva Kostolanská minulý týden podpořila nezávislost veřejnoprávních médií, když do práce přišla oblečená v černém. I to je podle ní jeden ze způsobů, kterými chce veřejnosti dokazovat svoji nezávislost na politických stranách. Poslanci ji totiž zvolili ombudsmankou, přestože od nezávislé expertní komise dostala jedno z nejhorších hodnocení. Před časem o sobě prohlásila, že není feministka, čímž vyvolala vlnu kritiky – teď si prý ale uvědomuje, že to není tak úplně pravda. „Kdybych nebyla feministka, byla bych někde jinde, seděla bych doma a čekala, co se stane. Feminismu odpovídá i můj přístup a způsob života,“ říká Kostolanská v rozhovoru pro Heroine.cz.
V kanceláři ombudsmana jste pracovala pět let jako právnička. Proč a v jaký moment jste se rozhodla, že byste ji chtěla vést?
Od roku 2016 jsem působila jako ředitelka právní sekce na Generálním finančním ředitelství a spolupracovala jsem s kolegy z kanceláře ombudsmana. V kanceláři jsem pak začala působit od září 2020, podílela jsem se na vyřizování podnětů týkajících se nesprávného postupu nebo nečinnosti veřejné správy i na řešení systémových problémů. Například se nám podařilo prosadit Milostivé léto nebo chráněný účet u veřejnoprávních exekucí. Ta práce mě bavila. Začala ve mně zrát myšlenka, že bych se mohla pokusit kandidovat, a kolegové mě v tom podpořili. Dlouho jsem to zvažovala a vyústilo to asi před rokem a půl, když jsem dostala nominaci od České konference rektorů a následně od Senátu. A nakonec jsem uspěla při volbě v Poslanecké sněmovně.
Poslanci vás zvolili, přestože od nezávislé expertní komise jste dostala horší hodnocení než jiní kandidáti. Jinými slovy, odborníci a odbornice doporučili na post ombudsmana někoho jiného. Jak si vykládáte, že jste přesto vyhrála?
Hodnotící komise vydala doporučení a poslanci rozhodli tak, jak rozhodli. Nemyslím si ale, že za tím byla politika, protože mě doporučila Česká konference rektorů, která je apolitická, a zároveň senátoři, kteří jsou z opozice. U poslanců podle mě hrálo roli, že jsem žena a že doplním existující tým – dětského ombudsmana Martina Beneše a zástupce ombudsmana Víta Alexandera Schorma. Zároveň mám znalosti v oblasti veřejné správy i zkušenosti s vyřizováním stížností a podnětů na činnost úřadů.
Co se v rozhovoru ještě dočtete:
- Jaké byly výtky expertní komise vůči Kostolanské
- Co nová ombudsmanka myslela tím, když při skládání slibu říkala, že nebude aktivistická
- Co rozumí pod pojmem feminismus a proč se cítí být feministkou
- Jaký má názor na adopci dětí stejnopohlavními páry
- Kým se chce ve své práci inspirovat
Chcete si přečíst celý rozhovor a mít přístup k dalším textům Heroine? Odemkněte si celý web a podpořte nezávislou redakci.
Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně a můžete ho i darovat.
Přesto zaznívá, že jste porazila bývalou vládní zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou, protože ji poslanci koalice pokládají za kandidátku opozice. Navíc se v minulosti vymezovala vůči koaličním partnerům…
Všichni se vůči nim vymezovali, paní Laurenčíková také, ale dostala jsem od ní krásné blahopřání ke zvolení a nabídla jsem jí spolupráci, kterou přijala. Politické pozadí u mě bylo diskutováno i kvůli tomu, že se znám dobře s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), se kterou jsem už od roku 1996 spolupracovala v oblasti finanční správy. Vždy to ale byla ryze profesionální spolupráce. V médiích zaznělo, že jsem měla podporu poslaneckého klubu ANO, o tom nevím. Pokud mě paní Schillerová zná, pak z právní praxe, a pokud se o mně vyjadřovala, tak z důvodu, že zná moje výsledky v oblasti práva.
