Dotýkej se mě, kde potřebuju a předstírej, že tě zajímám. Robot, který vypadá jako člověk, je pro většinu lidí přitažlivý
Představte si partnera, který s vámi mluví, pamatuje si vaše rozhovory, projevuje náklonnost a přizpůsobí se vašim představám. Vy naopak vůbec nemusíte řešit jeho potřeby ani dělat kompromisy. A pak vás začne hladit, masírovat, projevovat intimní náklonnost – přesně tak, jak to potřebujete, tak dlouho, jak vám vyhovuje, tak často, kdy si řeknete. Právě takovou budoucnost slibuje vývoj robotů, kteří mají fyzicky i emočně stále více připomínat skutečné lidské bytosti. Co nás na této představě přitahuje a čeho bychom se měli obávat, vysvětluje pro web Heroine.cz odborník na umělou inteligenci a robotiku David Černý.
David Černý se zabývá tím, jak by robotičtí partneři a partnerky mohli proměnit naše představy o blízkosti, intimitě a vztazích obecně. Výzkum, který s kolegy provedl mezi 1 375 českými respondentkami a respondenty, ukázal, že čím více se robot podobá člověku a čím přesvědčivěji napodobuje emoce, tím přitažlivější pro nás je. Zatímco jednoduchá figurína zaujala jen sedm procent dotázaných, u hypotetického robota k nerozeznání od člověka to bylo už 65 procent.
Foto: Ilona Kleníková / AI Gemini
Lidé přitom od umělých partnerů nechtějí jen realistický vzhled. Přejí si, aby s nimi vedli smysluplné rozhovory, projevovali náklonnost a přizpůsobili svůj vzhled i chování jejich přáním. Skrývá se tu ale zvláštní rozpor: chceme někoho, kdo působí lidsky, současně však někoho, jehož tělo i osobnost můžeme nastavit podle vlastních představ. Co to vypovídá o našich očekávání od blízkých vztahů?
Výzkum ukázal dvě tváře této technologie. Většina respondentů a respondentek v ní viděla možný přínos pro osamělé lidi, lidi se zdravotním znevýhodněním nebo páry, jejichž intimní i vztahové potřeby se liší. Zároveň se ale 91 procent dotázaných obávalo, že umělí partneři mohou vytvářet nerealistické představy o mezilidské blízkosti, a 86 procent mělo strach, že kvůli nim lidé ztratí zájem o vztahy a fyzický kontakt se skutečnými lidmi.
Čím dokonalejší roboti budou, tím složitější mohou být také otázky věrnosti a hranic partnerství.
Znamená to, že nás čeká budoucnost, v níž budeme s roboty navazovat romantické vztahy a okolí to přestane považovat za podivné? Nebo technologie spíš prohloubí osamělost a posílí představu, že partner má být vždy k dispozici a bezvýhradně plnit naše přání? O tom, jakou podobu bude mít soužití s umělými bytostmi, nerozhodne jen technologický pokrok, ale především to, jaké vztahy a hodnoty budeme chtít podporovat. Více se dozvíte v článku Davida Černého na webu Heroine.cz.
