Kortizol není jen zlo a vodou se dá i otrávit. Fyziolog vyvrací mýty a pověry ve výživě a doplňcích stravy
Kolik vody bychom měli během současných veder vypít? Je stresový hormon kortizol opravdu hlavním viníkem únavy a přibírání? A mají detoxy či energetické nápoje své místo ve zdravém životním stylu? Přednosta Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Petr Babula v rozhovoru pro Heroine.cz uvádí na pravou míru nejčastější mýty spjaté se zdravím.
„Třeba takový aktuální strašák je kortizol. Stresovému hormonu se nyní připisuje celá řada nežádoucích věcí. Ve skutečnosti je ale pro naše tělo naprosto nezbytný,“ vysvětluje. Jednoduše vysvětlovat věci, se kterými se lidé setkávají každý den, se Petr Babula snaží i na svých popularizačních facebookových stránkách Věda, zdraví a zdravý rozum.
Stresový hormon kortizol bývá v posledních letech často označován za původce celé řady zdravotních potíží. Ve skutečnosti je ale pro lidské tělo nezbytný. Připravuje tělo na stresové situace, ve kterých je potřeba rychle reagovat. Zároveň zajišťuje dostupnost glukózy, ovlivňuje imunitní systém, pomáhá také regulovat energetický metabolismus. Problém nastává až tehdy, když je jeho hladina dlouhodobě zvýšená. To může přispívat k odbourávání svalové hmoty nebo zvýšení krevního cukru. „Nedává tedy smysl snažit se kortizol snížit za každou cenu. Někdy je zkrátka potřeba zpomalit, odpočinout si a regenerovat,“ říká Babula v rozhovoru s Michaelou Endrštovou pro Heroine.cz.
Co se týče doplňků stravy, lze podle Babuly doporučit kreatin. Ten přispívá ke zvýšení síly, podporuje opakovaný krátkodobý výkon, zlepšuje adaptaci na odporový trénink a napomáhá nárůstu beztukové tělesné hmoty. U starších lidí může při současném silovém tréninku pomoci zachovat svalovou hmotu, sílu i funkční schopnosti a pravděpodobně také podpořit adaptaci svalů a kostní tkáně.
Naopak za velmi nebezpečné pokládá Babula užívání kratomu. Tato rostlina bývá neznámého původu, navíc není jasné, kolik alkaloidů daný produkt obsahuje. Jednou tedy dávka kratomu nemusí mít žádný účinek a podruhé může způsobit závažný zdravotní problém, protože množství účinných látek v jednotlivých dávkách se liší. Kratom může způsobit euforii a stimulovat, na straně druhé způsobuje útlum či zmatenost. Pro děti je rizikový i v tom, že jsou náchylnější na návykové chování. Velmi nebezpečný je také v souvislosti s dalšími látkami, což vede k vyššímu riziku úmrtí. Babula upozorňuje, že se vyskytují případy, kdy uživatelé kratomu skončí na jednotce intenzivní péče s kardiovaskulárními problémy, jelikož kratom může měnit srdeční rytmus.
Stejně se fyziolog Babula vymezuje i vůči energetickým nápojům. Obsahují totiž stimulační látky jako taurin nebo kofein, které mají nežádoucí účinky. Sportovci jejich negativní efekt ještě násobí tím, že je kombinují s dalšími doplňky. V případě mladých lidí je škodlivý samotný kofein, který může negativně působit na srdce i spánkový režim.
Jak Babula vnímá půsty, co si myslí o cukru i umělých sladidlech nebo jaké mýty se pojí s horkým letním počasím? A kdyby měl sám doporučit tři doplňky, které stojí nejvíc za to a měli byste je brát od teď až do konce života, jaké by to byly? To si můžete přečíst ve velkém rozhovoru na Heroine.cz.
