„Já nechodím pozdě, já chodím jindy.“ Čím Chili Ta nejvíc vytáčí své nejbližší

Když Chili Ta promluvila o tom, jestli se cítí jako superžena, nebyly to žádné diplomatické fráze, jaké známe třeba z pracovních pohovorů – „občas jsem až příliš pečlivá“. Chili Ta na pódiu otevřela zprávy od lidí, kteří s ní tráví nejvíc času, a publikum se nestačilo divit. „Tebe si pošlu pro smrt,“ napsal jí dlouholetý kamarád Luděk. Podle něj Chili běžně ruší a posouvá schůzky na poslední chvíli. Když už se po dvou hodinách objeví, nahodí roztomilý výraz a prohlásí: „Zlato, hrozně mě to mrzí, ale spletla jsem si podnik.“ Její reakce? „Já nechodím pozdě, já jenom chodím jindy.“

Kamarádka Káťa si nebrala servítky: „Občas jsi přehnaně soutěživá a je jedno, jestli jde o velký věci nebo malichernosti. Zapomínáš všechno a všude, ale nikdy nezapomeneš, kdo co řekl, abys to pak mohla použít v hádce a vyhrát.“ Režisér a kolega Roman popsal její plíživou invazi do společného pracovního prostoru: „Začalo to odloženým hrnkem na mém stole. Přešlo to v hromádky její korespondence a skončilo bezostyšně odloženými krabicemi z jejích zásilek.“ A to není všechno.

Humorná „grilovačka“ se v podání Chili nekonala jen pro pobavení. Ukázala, proč je snaha o dokonalost slepá ulička a předvedla, jak vypadá a na čem stojí skutečné sebevědomí. Přednáška vyvrcholila zamyšlením nad slavným obrazem Krajina s pádem Ikara od Pietera Bruegela staršího. Proč je uvědomění, že žádný pluh se nezastaví kvůli tomu, že padáme z nebes, vlastně osvobozující? Poslechněte si kompletní záznam přednášky Chili Ta, jak zazněla na konferenci Svět podle Heroine. Celé video můžete zhlédnout v článku na webu Heroine.cz nebo na profilu Forendors.cz/heroine.

Chili Ta je také tváří aktuálního čísla časopisu Heroine. Přečtěte si, čemu vděčí za svůj úspěch, sebevědomí a sílu.