Jako kdybyste někomu zakázali kašlat, když už je nemocný. Stát řeší agresi dětí, ne její příčiny
Český systém péče o děti s rizikovým chováním nestíhá reagovat na jejich potřeby. Ve výchovných ústavech tak končí i vysoce nebezpeční mladiství, pro které stát nemá jiné vhodné zařízení: děti vysoce agresivní, závislé na drogách, dokonce vrazi – takže ostatní děti se tak mohou ocitat v ohrožení. Odborníci také upozorňují, že stát se soustředí na trestání a potlačování problémového chování, místo aby řešil jeho příčiny. Chybí kapacity, specializovaná péče i systematická práce s rodinami. Pomoci by mohla reforma ústavní výchovy, její úspěch ale bude záviset na politické vůli a penězích.
„Včera nám do zařízení přivezli skoro šestnáctiletého chlapce, dvojnásobného vraha,“ vypráví mi letos v létě frustrovaně ve své kanceláři ředitel výchovného ústavu Boletice Rudolf Jakubec.
Slavnostní předání cen Moje Heroine 2026
Oslavte s námi ženy, které mění svět kolem nás.
Už 9. listopadu se potkáme v Kunsthalle Praha na komorním slavnostním večeru.
Těšit se můžete na inspirativní laureátky, stand-up v podání Tady Tali a moderátorskou dvojici Ilonu Kleníkovou a Filipa Titlbacha.
🗓 9. 11. 2026 od 18:00, Kunsthalle Praha
Chlapec čin spáchal jako patnáctiletý, ke všemu se doznal a následně strávil devět měsíců ve vazbě. Čeká ho soud, který rozhodne o jeho dalším osudu.
„Z vazby ho ale museli pustit. Řešila to celá republika. Nakonec jediný, kdo ho mohl vzít, jsem byl já,“ vysvětluje ředitel.
Do ústavu se chlapec dostal na základě předběžného opatření. To má podle zákona umístit dítě v bezprostředním ohrožení do náhradního prostředí, a to na základě soudního usnesení. Má tedy sloužit především k jeho ochraně.
V případě mladistvého podezřelého z dvojnásobné vraždy však takový postup na první pohled nedává smysl. Správně by mu soud měl nařídit takzvanou ochrannou výchovu, která se uplatňuje u mladistvých pachatelů závažné trestné činnosti. Ta však může přijít až ve chvíli, kdy je případ došetřen a soud o něm rozhodne.
A protože vyšetřování a soudní řízení přesáhly maximální dobu devíti měsíců, po kterou mohl být chlapec jako mladistvý držen ve vazbě, musel být propuštěn. Předběžné opatření tak umožnilo umístit ho alespoň do některého ze zařízení, například výchovného ústavu či dětského domova, byť z jiného právního důvodu. A to mezi další děti, z nichž mnohé se do podobných institucí dostaly kvůli nepříznivému rodinnému prostředí nebo méně závažným prohřeškům.
Děti mají v těchto zařízeních ze zákona nárok na vycházky. V Boleticích proto dospěli k řešení, že chlapce při pohybu venku doprovází vychovatel. „Vím, že se pohybuji za hranou legislativy, ale dělám to v dobré víře,“ krčí rameny Jakubec.
V článku se ještě dočtete
- Proč se nebezpeční mladiství dostávají do zařízení, která pro ně nejsou určená.
- Proč stát podle odborníků stále pracuje s problémovým chováním dětí jako před třiceti lety.
- Že děti, které mají potíže s drogami, si všichni přehazují jak horký brambor..
- Jak má vypadat reforma ústavní výchovy a proč někteří rodiče odmítají spolupracovat.
- Jak přelomový může být pro některé rodiny byť jen kurz rodičovských kompetencí.
Chcete si přečíst celý článek a mít přístup k dalším textům Heroine? Odemkněte si celý web a podpořte nezávislou redakci.
Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně a můžete ho i darovat.
Nejde přitom o ojedinělý případ. Rudolf Jakubec už v dřívější reportáži popisoval několik situací, kdy se ve výchovných ústavech na základě předběžného opatření ocitly nebezpečné děti, s nimiž si stát nevěděl rady. Místní orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) pak předběžným opatřením řeší akutní situace, kdy potřebují ochránit okolí i veřejnost. Jiný nástroj jim často nezbývá.
