Pasťáky nemají v dnešní době existovat. Nebezpečné děti patří do vězení a rozhodovat má soud, ne OSPOD, říká odbornice
Výchovné ústavy nebo dětské domovy se školou byly záležitostí 19. a 20. století, v dnešní době by už neměly fungovat. Myslí si to právnička Fóra pro lidská práva Anna Sležková. Děti se podle ní nemají do ústavů, která omezují jejich svobodu, zavírat z výchovných důvodů. Pro ty, které spáchají trestný čin, by naopak mohlo být lepším řešením dětské vězení. Proč? Nejen na to odpovídá v rozhovoru pro Heroine.cz v rámci seriálu Děti, kterých se bojíme.
Lidé, kteří pracují s dětmi a mládeží, začínají v posledních měsících varovat před selhávajícím systémem. Říkají, že je stále více dětí, které se dopouštějí násilí, a že jejich činy jsou závažnější. Jak situaci vnímáte vy?
Možná v tom hraje roli to, že nyní byly diskutovány plánované systémové změny (mimo jiné snížení kapacit výchovných ústavů, pozn. red.). Ozývají se zejména lidé, kteří v těchto zařízeních s dětmi pracují, a jejích cílem je, aby ke změnám nedošlo. Změny by tato zařízení výrazným způsobem transformovala.
Přečtěte si texty, které jdou do hloubky
Heroine se dlouhodobě věnuje tématům, která společnost často přehlíží. Jdeme do hloubky, nebojíme se složitých otázek, otevíráme důležité debaty a dáváme prostor silným osobním příběhům.
👉🏻 Díky předplatnému můžeme tuto práci dělat poctivě a dlouhodobě. Neplatíte jen za obsah, ale podporujete samotnou redakční práci.
⚠️ Odemkněte si celý web a podpořte nezávislou redakci.
Buďte u textů, které mají smysl.
🔗 Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně.
Já například zastávám názor, že režimová školská zařízení – to znamená diagnostické ústavy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy – patří do sociální politiky 19. a první poloviny 20. století. V dnešní době už by v systému své místo mít neměly.
V rozhovoru se dále dočtete:
- proč výchovné ústavy většinou nefungují a proč by možná pomohlo dětské vězení
- jaké děti v ústavech nejčastěji končí a proč je to mnohdy nespravedlivé
- jak by mohl vypadat lepší systém, který by podle Sležkové mohl fungovat
Děkujeme, že předplatným podporujete vznik nezávislého obsahu.
Proč?
Děti se tam dostávají buď rodinněprávní nebo trestněprávní cestou. Rodinněprávní cesta je opatření náhradní péče. Když tedy děti nemohou vychovávat jejich rodiče, ocitají se v náhradní péči. Ta však nikdy nemá vést k výraznému omezení osobní svobody. Výchovné problémy dítěte nejsou legitimním důvodem pro uložení opatření náhradní péče. To řekl už Výbor OSN pro práva dítěte v doporučení z roku 2021 a Výbor OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva v doporučení z roku 2022. Pokud se tedy děti mají rodinněprávní cestou dostávat do pobytového zařízení, nemělo by to být zařízení jakkoliv uzavřené. A jediným důvodem k tomu, proč se v těchto institucích ocitají, by mělo být to, že se o ně nedokáží postarat jejich rodiče.
