Proč se Babiš snaží chodit jako prezident Pavel a co říkají koutky Macinky. Expertka vysvětluje oblíbená gesta českých politiků
Když se místopředseda vlády a ministr zahraničí Petr Macinka omlouval za své vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici, nemyslel to nejspíš upřímně. Prozradila ho mimika: těkal očima a zvedal se mu koutek úst. Premiér Andrej Babiš se zase při pozdním příchodu na schůzku s Petrem Pavlem nepodíval prezidentovi do očí. Řeč těla úzce souvisí s tím, co říkáme, a dokáže toho na nás hodně prozradit. „Co je v mysli, to je v těle,“ říká expertka na neverbální komunikaci Eva Dvořáková, která vyučuje psychologii mimiky na HAMU v Praze. V rozhovoru pro Heroine.cz analyzuje řeč těla Petra Macinky, Andreje Babiše, Oty Klempíře nebo prezidenta Petra Pavla v několika konkrétních situacích.
Všichni asi známe video, na kterém se Andrej Babiš neuměl omluvit prezidentu Petru Pavlovi za svůj pozdní příchod. Co v chování a pohybech premiéra Babiše vidíte vy?
To je specifická situace, protože tam je pan premiér s panem prezidentem a když jsou spolu, je to velký rozdíl oproti tomu, když je pan Babiš sám nebo s někým jiným. Všimněte si, že pan prezident jde energicky, rychle, má rovné držení těla, dělá dlouhé kroky. Na tom videu je vidět, že když odcházejí, pan Babiš se snaží napodobit jeho tempo, srovnat s ním krok, narovnat se. Je to přirozené zrcadlení autority. Svým chováním pan Babiš dává najevo, že mu záleží na tom, že je tam s panem prezidentem.
Co se týká té omluvy, můžeme si všimnout, že se mu nepodíval do očí. To je ukázka vyjádření nesouhlasu, opoziční role. Je to podobné, jako když se zlobíte na své dítě.
Co dalšího řeč těla premiéra Babiše prozrazuje?
Všimla jsem si, že má určitý pohybový stereotyp, kdy si neustále uvolňuje krk. Pořád zvedá ramena k uším. A pak má, řekla bych, takovou stařeckou netrpělivost. Je na něm vidět, že by rád řešil věci rychle a vadí mu, když něco dlouho trvá. Když to srovnám s panem prezidentem, který je také velmi úsporný, úsečný a nerad cokoliv zbytečně prodlužuje, je to jiné. Pan prezident je dynamický a vychází to z jeho osobnosti. U pana premiéra vnímám spíše něco, co dělají staří lidé, když například předbíhají frontu v obchodě, ačkoliv nikam ve skutečnosti nespěchají, protože jsou zkrátka netrpěliví.
Co dalšího se v rozhovoru dočtete:
- o co se Andrej Babiš snaží tím, že výrazně zvedá obočí, když mluví ke svým voličům
- v čem Petr Macinka možná nevědomě napodobuje Václava Klause
- a co to znamená, že Klempíř takzvaně cedí špagety
Chcete si přečíst celý rozhovor a mít přístup k dalším textům Heroine? Odemkněte si celý web a podpořte nezávislou redakci.
Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně a můžete ho i darovat.
Pan premiér Andrej Babiš má dvě takové polohy. Na videích pro své voliče je takovým žoviálním sympaťákem. Usmívá se do kamery, zalévá diváky pozitivní energií, vyvolává pocit, že je náš kamarád, jeden z nás. Není na něm vidět únava ani stáří, všimněte si, že většinou sedí, takže není vidět jeho shrbená postava. Také zvedá obočí, což je pozdravný signál, který často používá.
Pak má druhou polohu, které jsem si všimla na tiskovkách, kdy postavením těla i pohledem vytváří bariéru mezi ním a novináři. Izoluje se od nich, ovládá prostor a často přerušuje oční kontakt, čímž vlastně nedává prostor klást otázky.
