E-shop Heroine: předplatná, Manuál pro moderní mámy, Heroine Premium

Diverzita může nastartovat jakoukoliv firmu, říká tvůrkyně přelomové náborové appky

14. leden 2022

Barbora Langer tak dlouho narážela na neviditelnou diskriminaci a překážky, v jejichž jádru bylo to, že je zaměstnankyně-žena, až dala ve velké korporátní firmě výpověď a založila platformu Genwork, určenou pro propojování schopných žen a firem, které vidí jejich potenciál.

Foto: Barbora Langer. Šárka Martinů

Se svým manželem se Barbora Langer pět let spíš míjela, a to přitom pracovali ve stejné firmě. Jenže ona v Holandsku, zatímco on v Praze. Později pak byla poslána do Berlína, on do Rakouska. Když už to vypadalo, že se oba na čas potkají v Německu, zavolali do Holandska pro změnu jeho.

„Uvědomili jsme si, že takhle to dál nechceme, už nám není dvacet. Dala jsem výpověď a vrátili jsme se do Prahy,“ popisuje třiatřicetiletá Barbora. Hledání nového zaměstnání však nešlo vůbec tak snadno, jak Barbora očekávala. Už v bývalé práci si nicméně na vlastní kůži zažila to, že soupeřit o pozici se stejně kvalifikovaným mužem byl většinou předem prohraný boj.

Genderovou diskriminaci Barbora zažila hned několikrát a věděla, že v tom není rozhodně sama. A přestože zpět v Česku není ani rok, zvládla spolu s Dimanou Mabhena vymyslet a rozjet platformu Genwork pro propojování firem se ženami, které chtějí změnit stávající práci.

Genwork necílí na juniorky bez praxe, zato má mezinárodní ambice a také vizi stát se mediátorem, který firmám umožní pochopit potřeby žen v plné šíři. O příběh Genwork od nápadu až po první klienty se s Heroine podělila jedna ze zakladatelek Barbora Langer.

Pracovala jsi několik let na západ od Česka. Můžeš porovnat přístup k rovnoprávnosti žen a mužů u nás a v zahraničí?

Rozdíl mezi západem a Českem určitě vnímám, byť i v zahraničí jsem narážela na překážku jakožto člověk z východu a žena v reproduktivním věku. Když je vám přes třicet, jste vdaná a soupeříte o pozici s bílým svobodným mužem, máte prohráno už před prvním pohovorem. Děje se to bohužel navzdory oddělením řešícím diverzitu a inkluzi. Závěrečné rozhodnutí je vždy na manažerovi, který, pokud není do problematiky diverzity zasvěcený, volí cestu nejmíň možných potíží. Od chlapa se očekává, že bude dravec, který si bude budovat kariéru a nebude odcházet domů dřív za rodinou, ani nebude mít mateřskou pauzu.

Jaká je tvá osobní zkušenost?

V předchozí firmě se mi stalo, že jsem dvakrát s neúspěchem žádala o povýšení, načež jsem se nepřímo dozvěděla, že roli hrál právě gender. Napřímo vám to samozřejmě nikdo neřekne. Pracovala jsem nicméně s manželem ve stejné firmě, osobní život nebyl anonymní, možná i proto bylo těžké se prosadit.

Pomáháme firmám obsadit střední, vyšší i nejvyšší pozice. Právě ve vrcholovém managementu je třeba diverzitu posilovat nejvíc. Podle statistik není podíl žen na těchto pozicích ani čtvrtinový.

To byl důvod, proč jsi dala výpověď?

Šedá stránka korporátu je to, že jste jen „položka“, nemají kapacitu řešit osobní životy. Takže jsme docela dlouho museli žít s manželem na dálku. Po pěti letech jsme si řekli, že už chceme být spolu. Hledat práci v Německu bez němčiny není zrovna lehké, navíc byla pandemie, proto jsme se rozhodli vrátit do Česka.

Jak šlo hledání práce v Česku?

V Česku vnímám, že genderová nerovnost na vyšších pozicích je dokonce více či méně veřejně známá věc. Vůbec jsem nečekala, jak těžké bude najít práci. Bylo až zarážející, jak nepřátelské je inzertní prostředí a jak nepříjemné pocity celé hledání provázelo. Uvědomila jsem si, jak moc je o tématu diverzity potřeba mluvit. A tak jsme si s kamarádkou Dimanou řekly, že vytvoříme online platformu pro ženy.

Co vás spojilo dohromady?

Seznámily jsme se díky globální komunitě Future females. Obě jsme se přihlásily na pozici ambasadorky pro Česko a společně teď komunitu vedeme. Ze setkání s ženami nám začaly krystalizovat důležité momenty, sbíraly jsme informace, načež jsme se rozhodly založit náborovou aplikaci Genwork.

Jak platforma funguje?

Spolupracujeme jednak s firmami, které jsou otevřené pro zaměstnávání žen a mají s tématem diverzita a inkluze zkušenosti. Dále jsou to firmy, které o tom zatím nemluví, ale vnímáme, že tu potřebu tam mají a chceme jim pomoct. Díky menším změnám, spojeným s větší diverzitou a genderovou rovností, mohou navýšit performance celé firmy. Každá firma má u nás svůj profil, což pomáhá posílení jejich brandu. Popisujeme firemní kulturu, hodnoty a pracovní prostory, které doprovází vizualizace. Pomáháme firmám obsadit střední, vyšší i nejvyšší pozice. Právě ve vrcholovém managementu je třeba diverzitu posilovat nejvíc. Podle statistik není podíl žen na těchto pozicích ani čtvrtinový.

Nyní jsme ve fázi, kdy aplikaci představujeme firmám a tím získáváme pracovní pozice pro naši cílovou skupinu. Rády bychom docílily toho, že kandidátky se nesoustředí jen na konkrétní pozici, ale vybírají si i podle zaměstnavatele, jeho firemní kultury a hodnot. Strategicky cílíme na větší firmy a korporace, které mají desítky neobsazených pozic. Druhou cílovkou jsou ženy, které na platformu přijdou hledat práci. Portál je přímo napojen na komunitu kvalifikovaných a motivovaných žen hledajících změnu. Našim cílem je být mediátor a spojovat ženy a firmy, které o sobě vzájemně neví.

Foto: Šárka MartinůFoto: Šárka Martinů

Můžeš být konkrétnější v bariérách, které ženy sdílely?

Začíná to už popisem pozic, který je psán často v mužském rodě. Copywriting, tedy práce se slovy je zásadní. Když píše nabídku ajťák, často se to nedá ani přečíst. Poptávka po talentech v IT segmentu se přitom za posledních 18 měsíců zvýšila o 35 % a je tam obrovský potenciál pro talentované ženy, které mají chuť a sílu získat uplatnění právě v IT. Samozřejmě to není jen IT oblast, které se nyní věnujeme, je tu mnoho dalších oblastí, kde je vysoká poptávka a talentovaní kandidáti se složitě hledají.

Takže pozice od klientů přepisujete?

Ano, nejsme odbornice na HR, ale vycházíme z pozice ženy, která si tu nabídku bude číst. Snažíme se to zkrátka napsat lidštinou a taky aby popis pozice nebyl šablonovitý, tedy aby tam nebyly benefity, které jsou dnes v podstatě automatické. Káva na pracovišti dnes nikoho neosloví, pro ženy jsou relevantní jiné benefity, třeba příspěvek na školku. Řadu věcí konzultujeme s profesionální personalistkou a do budoucna plánujeme navázat užší spolupráci s někým z HR.

Co se děje, když se na nějakou pozici žena přihlásí?

Aplikace byla spuštěna teprve letos v listopadu, takže procesy nejsou plně automatizované. Zatím reportujeme firmám vždy jednou týdně a posíláme jim souhrn CV. Časem plánujeme přímo prolink na kariérní stránky firem. Zatím však nemáme web připravený na to, abychom dokázaly trackovat to, že kandidátka přišla od nás.

Aplikaci pro zprostředkování práce jsme spustili teprve začátkem listopadu, byť web běží již od léta. Aktuálně to funguje tak, že s odeslaným CV dostáváme notifikaci ohledně projeveného zájmu a následně předáváme informace klientovi, která s kandidátkou pracuje dál po vlastní ose. Do budoucna budou procesy plně automatizované.

Foto: Jan Zátorský

Inovátorka Sara Polak

Sara Polak studovala v Oxfordu archeologii a antropologii. Pak pracovala ve startupech v Londýně a v Los Angeles. A teď je zpátky v Česku, popularizuje umělou inteligenci a mentoruje nové startupy. Zdejší startupové prostředí se jí zdá oproti tomu, jaké poznala na Západě, „ještě zdravé a inovativní“. Důraz se tu pořád klade na to, aby člověk něco vytvořil, ne aby tomu dokázal udělat bombastické PR. „V Londýně se všichni snaží, aby byli hlavně vidět – tady je pořád cítit energie přijít s něčím zajímavým, co bude tak dobré, že se o tom bude mluvit i bez milionů za marketing,“ říká. 

Až nám rozvážou ruce. Rozhovor s popularizátorkou umělé inteligence Sarou Polak

Má pak kandidátka nějakou záruku toho, že se jí firma ozve?

Žena má u nás jistotu, že CV doputovalo, kam má. Garantovat, že se z firmy ozvou zpět, však nemůžeme. Některé společnosti mají politiku nastavenou tak, že pokud se neozvou do 3 týdnů, nemají o kandidáta zájem. My však spolupracujeme primárně s firmami, které mají diverzitu a inkluzi ve své DNA a proto věříme, že o talentovanou kandidátku budou mít zájem a ozvou se jí zpět.

Kolik za inzerci firma zaplatí?

Aktuálně máme dva balíčky, economical a VIP, kde jsou v rámci spolupráce benefity navíc. Za vytvoření profilu firmy a přepsání pozice firma zaplatí měsíčně v základní verzi 150 euro. Aktuálně běžíme v pilotní verzi a první tři měsíce stávajícím klientům neúčtujeme. Do budoucna jednáme o uzavření partnerství na rok. S menšími partnery pojedeme dál v režimu měsíční inzerce pozic a v případě zájmu budeme navyšovat.

V čem je vaše platforma jedinečná?

Skrze blog a články chceme motivovat ženy. Do budoucna plánujeme podcast, videokurzy a více edukačních materiálů. Jednou z prvních věcí bude trénink Get back to work, další pak možná na leadership dovednosti. Spíš, než abychom je samy vytvářely, se chceme propojovat s komunitami, které jsou v tom silné. Chceme vytvořit matrix – sdílený network – a vzájemně se podpořit, abychom nemusely vytvářet komunitu, když už existuje, a oni aby nemuseli budovat job platformu, když ji máme my.

Platforma je navíc designovaná globálně napříč všemi kontinenty. Covid přinesl tu pozitivní věc, že stále méně záleží na tom, kde jste a kolik je ve vaší zemi hodin. Vize je jít co nejdříve za hranice. Chceme pomoci minimálně evropskému trhu fungovat tak, jako by to byla jedna země. Chci, aby do budoucna vzdálená práce na částečný úvazek nebyly pro firmy cizí slova, proto je chceme motivovat k tomu, aby se nebály nabízet i full-time home office/remote pozice a poloviční úvazky, což zatím nebývá v Evropě běžné.

To je hezká myšlenka. Reálně se to však zatím tolik neděje. Nevypovídá to o tom, že o to firmy nestojí?

Pro firmy to není tak lehké, chtějí mít lidi v kancelářích. Poptávka z trhu však mluví jasně. Je to o edukaci manažerů. Zažila jsem manažery, kteří neřešili odpracovaný čas, ale práci. Pak jim bylo jedno, že si jdu třeba v poledne zaběhat. V Česku to není tak časté, byť jsou tu globální firmy. Stále tam hraje roli česká nátura a strach z toho, že lidé doma nepracují. Je potřeba nebát se a dát jim důvěru.

Statistiky ukazují, že firmy na model vzdálené práce budou muset přejít i z byznysového hlediska. Lidé doma pracují mnohdy líp, ale hlavně už zpátky do kanceláří nechtějí. Místo dvouhodinového dojíždění chtějí raději v klidu odvést děti do školky a dát si snídani s partnerem. Lidi zjistili, že to jde, a je důležité, aby to firmy akceptovaly. Nebude to ze dne na den, ale stane se to.

Foto: Šárka MartinůFoto: Šárka Martinů

V čem je ještě západní trh práce rozvinutější?

Třeba v Německu běžně rozdělují full-time pozici na dvě part-timové. Legislativně je to otrava, zaměstnavatele to stojí víc peněz, ale je to zajímavý model. Třeba marketingový ředitel není nejlepší ve všech marketingových směrech. Když se pozice rozdělí na dva part-timy, je to efektivnější. Mnoho žen hledá pozice na částečný úvazek, ale v Česku je skoro nemožné takovou pozici získat.

Kde jste při vývoji platformy narazily?

Vývoj řešila projektově Dimana, protože má blíž k IT. Nemohly jsme investovat miliony, tak jsme vývoj řešili v Indii a spuštění se kvůli tomu posunulo o 3 a půl měsíce. Nakonec jsme našli na freelance webu někoho, kdo byl neřešitelný problém schopen vyřešit za dva týdny. Web jsme nakonec měnily pětkrát. Hodně nám v tom pomohla naše mentorka. Musely jsme řešit to, aby web nebyl diskriminační. Nikdo nemá vstup zakázán, nicméně vizuál je laděný pro ženy.

Zní to všechno jako dost práce, jak to stíháš se zaměstnáním na plný úvazek a řízením komunity?

V práci odvedu, co mám a potom se věnuju vlastním projektům. Pro Dimanu je Genwork hlavní činností. Věnuje se salesu a schůzkám během pracovní doby, já spíš nastupuju aktivně po práci, kdy řeším dlouhodobou marketingovou strategii. Pak máme momenty přes týden, kdy fungujeme společně. Celý život závodně běhám, takže jsem zvyklá na disciplínu. Mám ještě malou sportovní agenturu s manželem a aktivně se zapojuji do ženské biohackerské komunity. Tréninky i závody vždycky bolely, ale baví mě to.

Popup se zavře za 8s