Pseudověda na sociálních sítích. V ohrožení jsme všichni

26 684 | Santosh Vijaykumar | 22. 8. 2019 | 29 komentářů | Technologie

Konspirační videa mají na sociálních sítích obří dosah navzdory tomu, že jsou někdy až okatě nevěrohodná. Masivně vědecky podpořená tvrzení naopak zůstávají překřičena. Jak sebrat vítr z plachet dezinformátorům, kterým přibývá arzenál například v podobě Deep Fakes?

Když na YouTube vyhledáte spojení „klimatická změna“, velmi rychle najdete video, které ji popírá. A co víc: co se týče směru debaty o změně klimatu, mají podle čerstvé studie popírači a konspirační teoretici převahu nad těmi, kdo věří vědě. Výzkumníci prokázali, že většina videí právě na YouTube, která se věnují tomuto tématu, odporuje vědecké shodě na tom, že za klimatickou změnu může v první řadě člověk.

Studie zdůrazňuje klíčovou roli, jakou mají v šíření vědeckých dezinformací sociální sítě. Poukazuje i na to, že vědci a ti, kteří je podporují, by měli aktivněji hledat kreativní a přesvědčivé způsoby, jak své závěry předávat ostatním. Především bychom se ale měli obávat toho, jak mohou záměrně zmanipulované vědecké informace ovlivnit naše chování. Jako jednotlivců i jako celé společnosti.

Propad očkování a nevinná kuřata

Joachim Allgaier z Rýnsko-Vestfálské technické vysoké školy v německých Cáchách v rámci studie analyzoval náhodný vzorek dvou set videí na YouTube, která se týkají změny klimatu. Zjistil, že většina (107) videí buď popírá, že klimatickou změnu zavinili lidé, nebo tvrdí, že změna klimatu je pouhá konspirace.

Právě ta videa, která rozvíjela konspirační teorie, měla největší počet zhlédnutí. Jejich autoři v nich používají termíny jako „geoinženýrství“, aby jejich tvrzení vypadala vědecky podložená, i když ve skutečnosti žádný odborný základ nemají.

Víme, že naše paměť je tvárná. Naše povědomí o původních správných faktech může nahradit nové, falešné.

Klimatická změna ale není zdaleka jediným tématem, u kterého můžeme na internetu pozorovat přehlušení vědecky podložených faktů dezinformacemi. Například u infekčních nemocí nebo u nejspíš nejznámějšího případu očkování MMR proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám: i přes velké množství dostupných informací o bezpečnosti vakcíny se ve velkém rozšířila nepravdivá tvrzení o její škodlivosti, což vedlo k propadu míry proočkovanosti v mnoha zemích světa.

Problém ale nepředstavují jen známé konspirační teorie. V květnu 2018 během epidemie viru Nipah, v jejímž důsledku přišlo v jihoindickém státě Kerala o život sedmnáct lidí, se jednomu výtržníkovi povedlo rozšířit svou vlastní dezinformaci. Ve zprávě, která se tvářila jako od místního zdravotnického úřadu, rozšířil informaci, že se Nipah šíří prostřednictvím kuřecího masa. Podle vědecky podloženého pohledu ale ve skutečnosti virus přenáší netopýrům příbuzní kaloni. Jak se povídačka prostřednictvím WhatsAppu šířila v Kerale i sousedních státech jako Tamil Nadu, spotřebitelé se začali bát kuřecího masa, což poslalo místní obchodníky s drůbeží do červených čísel.

Dopady dezinformací o MMR vakcíně a viru Nipah na lidské chování by nás neměly překvapovat – víme, že naše paměť je tvárná. Naše povědomí o původních správných faktech může nahradit nové, falešné. Víme i to, že konspirační teorie jsou silné lákadlo pro ty, co potřebují pochopit události nebo témata, u kterých si připadají bezmocní.

Ověřovači, granty, filtry

Problematiku dál komplikují personalizační algoritmy, na kterých stojí sociální sítě. Ty nás krmí obsahem, který souzní s naším přesvědčením a našimi vzorci chování na internetu, čímž posilují přijatelnost dezinformací. Člověk, který je skeptický ke klimatické změně, se může setkat se sílícím proudem příspěvků, které popírají její zavinění člověkem, což vede k jeho menší ochotě se ve věci zasadit, ať už osobně nebo hlasem ve volbách.

Hluboké lži

Deep fakes je souhrnný název pro dezinformační úpravu obrazu nebo řeči v už existujícím videu, kam se dosadí falešný obsah. Nedávno vyvolalo poprask video s hercem Billem Haderem, který se v talk show rozmluví o spolupráci s Tomem Cruisem - a zároveň se v něj na pár vteřin velmi viditelně promění.

Web CzechCrunch před několika dny vypátral, že tvůrcem je Slovák, který se pohybuje v herním a filmovém průmyslu a živí se 3D skeny lidí. Zneužití se prý nebojí... 

Rychlý vývoj digitálních technologií také vede k tomu, že dezinformace k lidem přichází v různých podobách a úrovních propracovanosti. Použití úřední hlavičky nebo manipulace s výsledky vyhledávačů skrz strategický výběr klíčových slov je jen špičkou ledovce. Pokrok v oblasti umělé inteligence, který se projevuje třeba ve vysoce realistických videomontážích DeepFakes, znamená, že odhalit dezinformace bude patrně čím dál těžší.

Jak tedy k problému přistoupit? Situaci komplikuje to, že prosté podání opravných vědeckých informací může zvýšit i povědomí o nepravdách. Musíme také překonat odpor pramenící z ideologických postojů a zaujatosti.

Firmy provozující sociální sítě se pokouší o zavedení vnitřních mechanismů, které mají šíření dezinformací zamezit. Na nový výzkum reagoval zástupce YouTube: „Od provedení studie v roce 2018 jsme na naší platformě zavedli stovky změn a výsledky výzkumu tak neodráží YouTube tak, jak funguje dnes. Zmiňované změny už ve Spojených státech snížily počet zhlédnutí na základě doporučování tohoto typu obsahu o 50 procent.“ Jiné společnosti ve velkém zaměstnaly ověřovače faktů, poskytly akademikům (včetně autora tohoto článku) výzkumné granty určené ke studiu dezinformací nebo zavedly filtry vyhledávacích výsledků, u kterých by dezinformace nebo hoaxy mohly způsobit zdravotní újmu.

Neustálá přítomnost vědeckých dezinformací na sociálních sítích ale naznačuje, že zmíněná opatření nestačí. V důsledku toho se různými způsoby, od přijímání zákonů po internetovou cenzuru, ve věci angažuje i celá řada států – k velké nechuti aktivistů bojujících za svobodu slova.

Vědci se musí zapojit

Dalším možným řešením je posilovat schopnost kritického myšlení. Indická Kerala například na téměř 150 veřejných školách spustila iniciativu datové gramotnosti, která si klade za cíl naučit děti rozdíl mezi autentickými a lživými informacemi. Na vyhodnocení je zatím brzy, ale podle předběžných zpráv má projekt už teď pozitivní dopady.

Konspirační teorie se zakládají na přitažlivosti jasných závěrů nehledě na jejich pravdivost, zatímco vědeckému zkoumání je vlastní nejistota.

Vědci se také musí více zasazovat o to, aby se výsledky jejich práce nezavrhovaly nebo nezneužívaly, jako se to stalo v případě „geoinženýrství“ a dalších termínů, které si na YouTube přivlastnili klimatičtí popírači. Konspirační teorie se zakládají na přitažlivosti jasných závěrů nehledě na jejich pravdivost, zatímco vědeckému zkoumání je vlastní nejistota. V otázce klimatické změny, ve které se až 99 procent vědců shoduje na jejím zavinění člověkem, jsme ale jistotě tak blízko, jak nám to věda dovolí.

Vědci musí tuto shodu maximálně vytěžit a komunikovat s veřejností inovativními a přesvědčivými způsoby. Patří mezi ně tvorba takového obsahu na sociální sítě, který dokáže měnit nejen názory, ale i chování lidí. Jinak se jejich hlas, jakkoliv důvěryhodný, v početné a dravé konkurenci příspěvků konspiračních teoretiků ztratí.

Článek byl publikován na webu The Conversation. Z angličtiny přeložil Michal Zlatkovský.

Santosh Vijaykumar

Studuje vliv médií a sociálních sítí na informovanost ohledně zdraví a specializuje se na krizovou komunikace během velkých epidemií. V souvislosti s tím se věnuje... Další články.

Celkem 29 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Steelfalco | 22. 8. 2019 | 14:14

Jakožto člověk vyrůstající za socialismu vždycky zpozorním, když vidím číslo 99% u nějakého tvrzení. Jakožto biolog vím, že teplotní výkyvy jsou v horizontu desetiletí a století normální. Navíc jako druh jsme tady chvíli a máme pohled stylu jepice, kdy se děsíme každé změny, neboť co naše paměť sahá, to nikdy nebylo. Jsem ochotný akceptovat, že člověk jako druh, přispívá k oteplování, ale nemyslím, že jsme schopni tento jev odvrátit. A otázka zní, zda chcete zachránit planetu, nebo lidstvo. Asi by bylo optimální snížit světovou populaci o 75% a bylo by po starostech.

+35
Reagovat

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Meli | 23. 8. 2019 | 17:22

Na tohle mám jednoduchou odpověď za vše špatné na téhle planetě můžou boháči kdo umí počítat 1+1 ví že to tak je. Tak pokud někdo má něco dělat tak zase jen boháči.
Uvedeme jednoduchý příklad jak zlepšit klima pokud každý milionář a miliardář dají ze svého aspoň 10% peněz na vysázení nových stromu bude se mít lépe další generace, ale všichni víme že bohaťí si nechá pro 1kč vrtat koleno tak pochybuji že by se rozloučil z majetkem 10% tak teď už je jen jedna možnost kolonizovat jiné planety nebo tady do 100 let všichni pojdou.

-3
Reagovat

Naše další projekty

Peníze

Změny při platbě kartou a v internetbankingu jsou tu. Projděte si přehled

Nastal Den PSD2. O tom, co všechno se má změnit, jsme na webu Peníze.cz psali s předstihem, někdy i jako první. Teď ještě přinášíme přehledné...

Peníze

Rozšíření EET neuteče skoro nikdo. Projděte si, co schválili poslanci

Poslanci definitivně schválili rozšíření elektronické evidence tržeb. Vládní koalice odmítla většinu opozičních návrhů, přehlasovala i senátní...

Finmag

Co je veřejné a co je soukromé

Dlouhé a ne zrovna jednoduché čtení ve dvou dílech. Nadešel čas podrobit zkoumání dva zásadní pojmy. Vyzkoušejte si několik provokativních...

Finmag

Chcete se líp rozhodovat? Hrajte před sebou, že jste někdo jiný

Když o sobě člověk mluví ve třetí osobě s jinými, může to být znakem narcismu. Pokud ale o sobě jako o třetí osobě mluvíte ve vnitřním rozhovoru...