Roky se potkává s odsouzenými na smrt. „Tváříme se, že popravy jsou humánní, ale ten proces je vždy brutální. Co to o nás vypovídá?“
Může se člověk, který spáchal brutální vraždu, po dvaceti letech ve vězení změnit? A jak s tím systém pracuje? Americký novinář Maurice Chammah se už patnáct let setkává s odsouzenými vrahy i rodinami jejich obětí. V rozhovoru vysvětluje, proč trest smrti nefunguje jako odstrašující prostředek a že i zdánlivě humánní postupy, jako je poprava smrtící injekcí, jsou ve skutečnosti neprofesionální a lidsky odpudivé. Hovoří také o tom, proč poprava pozůstalým často nepřinese očekávanou úlevu, i o jednom jediném procentu případů, kdy se na potřebě takového trestu vlastně shodnou všichni.
Proč vlastně existuje trest smrti? Doživotní vězení přece dokáže nebezpečného člověka trvale izolovat od společnosti.
Trest smrti v jistém smyslu existoval dříve než vězení. V dějinách najdeme mnoho společností, které popravovaly, naopak dlouhodobé věznění je poměrně nový fenomén. Ale současná existence doživotního trestu oprávněně vyvolává otázku, jaký smysl má tedy dnes trest smrti.
Nové číslo Heroine je venku! ✨
Nové číslo Heroine je o ženách, které nečekají na svolení. Na titulní straně je Chili Ta, milovnice jídla a tvůrkyně obsahu, která mluví o vzteku jako zdroji síly, americkém fotbale a o tom, jak odpustila přísným rodičům. Představujeme laureátky ocenění Moje Heroine 2026, ptáme se, proč lékaři přehlížejí lipedém, a přinášíme ukázku z nové knihy Niny Špitálníkové o mateřské lásce, která nepřichází automaticky. Mluvíme s režisérkou Pepou Lubojacki o lidech na ulici a zkoumáme, jak daleko došel vývoj sexuálních robotů.
Čtěte v novém čísle Heroine.
Ve Spojených státech se k jeho obhajobě tradičně používají dva až tři argumenty. Prvním je odstrašující účinek: hrozba popravy má lidi odradit od vraždy. Druhým je odplata, v podstatě pomsta za spáchaný zločin. Podle tohoto přesvědčení si člověk, který spáchal určitý čin, zaslouží zaplatit vlastním životem. Třetím argumentem je, že popravený pachatel už nemůže nikomu ublížit. I odsouzení na doživotí totiž mohou zůstat nebezpeční pro dozorce i ostatní vězně. Poprava má toto riziko definitivně odstranit.
Obstojí podle vás některý z nich i v moderní společnosti?
Nemyslím si. Ze všech argumentů zní asi nejsilněji ten, že hrozba popravy může lidi odradit od páchání vražd. Vychází ze zdánlivě logické úvahy. Problém je, že nemáme přesvědčivé výzkumy, že by trest smrti takto opravdu fungoval.
Existuje podle vás naopak nějaký dobrý argument ve prospěch trestu smrti?
Odpůrci trestu smrti se podle mě nedostatečně zamýšlejí nad tím, co nejvyšší trest může znamenat pro rodiny obětí. Ale tím vůbec nenaznačuji, že jim poprava pachatele opravdu pomůže to zpracovat lépe.
A pak je tu ještě jeden argument. Ve Spojených státech se za posledních padesát let odehrála řada případů masového násilí a teroristických útoků motivovaných nenávistí – vůči Židům, Mexičanům nebo Afroameričanům. Myslím, že poprava pachatelů takových činů může mít silný symbolický význam. Samozřejmě existuje řada důvodů, proč ani tyto lidi nepopravovat. Odpůrci trestu smrti ale v takových případech podle mě musí vynaložit mnohem větší úsilí, aby veřejnost přesvědčili.
Když mluvíme o popravách, můžeme říct, že 99 procent z nich by se vůbec nemělo uskutečnit. Zbývá však jedno procento případů, v nichž podle mě trest smrti podporují i mnozí lidé z politické levice nebo ti, kteří jinak nemají na tuto otázku vyhraněný názor.
V rozhovoru se dočtete:
- Jaká jsou setkání s lidmi schopnými nejhorších zločinů.
- Jaký je rozdíl mezi USA a Evropou, co se trestů týče.
- Zda a kdy má smysl popravovat člověka, kterého je možné odsoudit na doživotí.
- Přináší smrt vraha skutečně úlevu rodinám jeho obětí?
- Proč je zdánlivě humánní poprava injekcí naopak riskantním a brutálním způsobem.
Chcete si přečíst celý rozhovor a mít přístup k dalším textům Heroine? Odemkněte si celý web a podpořte nezávislou redakci.
Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně a můžete ho i darovat.
Nevím, jestli znáte případ Dylanna Roofa, který zavraždil několik černošských věřících v kostele. Právě u takových případů podle mě potřebují odpůrci trestu smrti přesvědčivější argumenty. Paradoxně totiž může poprava sloužit i cílům, které si obvykle spojujeme s progresivní politikou: společnost jí dává najevo, že podobné zločiny bere mimořádně vážně.
