Přesně deset let od doby, co stát vedle mateřských škol ustanovil jako právoplatné předškolní vzdělávání dětské skupiny, postupujeme zase o kousek dále a poměrně čerstvě víme, že od ledna 2025 bude možné na základě chystané novely o dětských skupinách vnímat jako další možnost péče o děti tzv. sousedské hlídání. Jak bude mít nastavená pravidla a komu doopravdy tato snaha ministerstva práce a sociálních věcí uleví?
Když byl malý můj syn (dnes je mu osmnáct), dávala jsem ho pro nedostatek volných míst ve školkách k bývalé paní učitelce, která si pro hlídání dětí zřídila prostor ve svém domě. Už tehdy to byl způsob, jak vyřešit svízelnou situaci. A stejně tak dnes legalizace sousedského hlídání pravděpodobně vytvoří flexibilní možnosti pro rodiče z oblastí, kde jsou školky přeplněné nebo třeba mimo jejich dosah. Bylo by však naivní předpokládat, že má potenciál změnit současnou situaci, kdy v mateřských školách chybí desetitisíce míst.
Podpora komunit ve velkoměstech i odlehlých lokalitách
Sousedské hlídání může být bonusem pro lokální komunity. Půjde v podstatě o jakousi sousedskou výpomoc, mohou se podpořit rodiny v sousedství nebo z blízkého okolí a rozvíjet tím komunitu jako takovou.
Potenciál může být ve velkých městech s nedostatkem školek či dětských skupin. Ale zatímco ta bojují s nedostatkem míst ve školkách, vzdálenější, odloučenější lokality zase s jiným způsobem života. V regionech není vždy zcela běžné vozit děti dvacet kilometrů do školky. A není-li vhodná školka nebo dětská skupina pro rodiny v dosahu, může sousedské hlídání opět účinně pomoci.
Specifické potřeby ano, nebo ne?
Dobrou volbou může být sousedské hlídání za určitých podmínek také pro děti se specifickými potřebami, jako jsou různá zdravotní omezení. S jejich umístěním si neumí dnes dostatečně poradit ani mateřské školy a problematické je to i pro dětské skupiny. Intimní prostředí a možnost individuálního přístupu jsou dobré podmínky, které pro tyto děti v některých zařízeních chybí. Je však potřeba mít dostatečnou kvalifikaci.
Nyní jsou nároky na poskytovatele služby sousedské hlídání definovány takto:
Pečující osoby v sousedském hlídání budou dostávat příspěvky od státu a zároveň budou mít možnost určit si částku, kterou budou za hlídání platit rodiče. Ta nesmí překročit hranici 5765 Kč. S ohledem na malou kapacitu a potřebu mít vhodný prostor pro malé děti, to může být zajímavý přivýdělek pro rodiče na rodičovské dovolené.
Na rozdíl od dětských skupin…
Volněji oproti například dětským skupinám jsou nastavené hygienické normy a nároky na vybavenost. Těžko si logicky představit, že si například do bytu nainstalujete malé záchody, malá umyvadla nebo splníte normy, které dnes platí o únikových východech. Do určité míry je to pochopitelné, jinak by sousedské hlídání nemohlo fungovat, v tomto ohledu to bude závislé na vybavení poskytovatele služby. V každém případě odpadají povinnosti ohledně hygienických norem stravování. To – s výjimkou pitného režimu – zůstane v kompetencích rodičů, tedy děti si budou jídlo nosit s sebou.
Kontrola, prosím?
Stále však zbývá dořešit některé otázky. Například zatím není zcela jasné, jaké budou kontrolní orgány (zřejmě půjde o úřady práce) a co všechno a do jaké míry bude předmětem kontroly. Ještě přesně nevíme, jaké budou nároky a požadavky na vybavení, hygienu a celkové prostředí. Zejména pokud bude sousedské hlídání celodenní, tedy včetně spánku u malých dětí. Další otázkou je rozhodně bezpečnost prostor, například schody v domě nebo v bytě, únikové cesty apod.
Jako největší riziko se u této služby jeví závislost na poskytovateli. Zatím totiž není definovaná možnost záskoků v případě nemoci pečující osoby. Pravděpodobně se bude hlídání v těchto situacích rušit, a to může být problematické zejména pro rodiče, kteří se chtějí vrátit na pracovní trh.
A abych to na závěr shrnula: sousedské hlídání určitě představuje jednu z možných forem péče o děti předškolního věku. Může být zajímavé pro rodiče, kteří dávají přednost osobnějším vazbám a menšímu kolektivu. Zároveň může tato služba podpořit úzké vazby a komunitního soužití. Avšak vzhledem k omezené kapacitě a povaze této péče pravděpodobně nevyřeší zásadní problém s nedostatkem míst pro děti v předškolním věku.
Lenka Králová se více než dvanáct let zabývá tématem respektujícího přístupu ve výchově a vzdělávání. Vedla kurzy pro rodiče Respektovat a být respektován, nyní vede Výchovu bez poražených. Pro školy a rodiče připravuje tematické semináře. V organizaci Sto skupin vede pedagogický tým, připravuje vzdělávací kurzy pro chůvy i rodiče a zajišťuje kvalitu péče a vzdělávání ve školičkách.
Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected].
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.