Příkladem ADHD je i zapomenout se objednat na diagnózu ADHD. Jak se žije ženám s poruchou pozornosti
Olga Vlachynská a Martina Bechyňová nejsou expertky na ADHD, ale obě mají s poruchou pozornosti zkušenosti. Diagnózu si vyslechla jen Martina, která je na sociálních sítích známá jako Inkoustová tečka. Olga se rozhodla, že ji slyšet nepotřebuje. „Mám období, kdy jsem flegmatická, a pak období, kdy můj mozek ulítne na naprosto nepravděpodobných věcech. Těžko se s tím pracuje, aby to člověk nějak vybalancoval," říká v dvojrozhovoru pro časopis Heroine Vlachynská.
„Řešila jsem své několikáté vyhoření a bylo mi opravdu špatně. A v nějakých starých poznámkách jsem našla objednat se na diagnostiku ADHD. Už mě kdysi napadlo, že by to mohl být můj případ. Ale – samozřejmě – zapomněla jsem na to," vzpomíná Martina Bechyňová. Nakonec ale přece jen k psychiatričce, která se na ADHD specializuje, zamířila a ta jí předepsala léky. Nejdřív je nechtěla, přečetla si spoustu knížek a říkala si, že když ví, co jí je, ví i jak to „opravit".
„Zlomový moment byl, když jsem si jednou všimla, že už jsem dvě hodiny doma, udělala jsem po příchodu z venku dvě stě věcí, ale nezula jsem si boty. Velké martensky se silnou podrážkou. Prostě jsem si nevšimla, že je mám pořád na sobě. Stála jsem v nich a brečela a panikařila. A říkala si: mám aplikace na všechno, mám naplánované, co kdy udělat, jaké kytky zalít, kdy zavolat mámě a babičce, abych měla všechno pod kontrolou a všechno opravila. Ale je to k ničemu," popisuje Martina Bechyňová moment, kdy se rozhodla řešit své ADHD.
Léta vnímala, že je s ní něco jinak a myslela si, že je s ní něco špatně, nedokázala se přijmout. To se změnilo až před rokem. „Nějaký posun jsem udělala až loni, po třicítce. Dovolila jsem si mít se ráda a nastavovat si hranice. A učím se nemyslet v první řadě neustále na druhé. Samozřejmě, jsem na volné noze a uživím se, takže nějak se prosadit asi dokážu. Jsou za tím ale časté pochybnosti a ty berou strašně moc energie," říká v rozhovoru.
Olga Vlachynská oproti tomu pro diagnózu k odborníkům jít nechtěla. „Uvědomění, že jsem odlišná od majority, ale že i tak ve své odlišnosti nejsem sama, může být úlevné. Něco ve mně zkrátka hodně nesouzní s tím, že by tam měl být mezičlánek v podobě nějaké autority, která tuhle část mé identity posvětí razítkem, nebo ji naopak odmítne," říká Vlachynská.
Jak se ADHD projevuje v každodenním životě? Jak se s ním naučili pracovat? A je ADHD tak trochu módní záležitost? Více v rozhovoru na Heroine.cz.
