Jsme sněhové vločky a je to dobře. Umíme své problémy řešit líp než generace před námi, říká Maxmilián Kocek
Maxmilián Kocek je mladý herec a ve svých dvaceti letech patří do generace, o které se říká, že je příliš citlivá. Od malička věděl, že chce hrát a věnovat se umění. Vyrůstal ale v rodině, kde se pracuje rukama. „Slýchával jsem třeba od dědečka, že bych zasloužil vojnu. Čím jsem ale starší, tím víc mám pocit, že mezi námi není takový rozdíl,“ popisuje. Platí podle něj pořád to, že správný chlap má být hlavně silný? A proč starší lidé pořád řeší ten gender? O tom všem mluví v rozhovoru pro Heroine.cz
Nedávno vyšel globální průzkum, ze kterého vyplynulo, že až třetina mladých mužů z generace Z si myslí, že manželka by měla poslouchat svého manžela. Zaznamenal jste to? Co si o tom myslíte?
To jsem nezaregistroval a tenhle názor vůbec nezastávám, neboť já jsem vyrůstal obklopený převážně ženami. A takhle stereotypně to teda vůbec nevidím. Mně samotnému je nepříjemné, když slyším, že chlap by něco měl a něco by zas neměl, například brečet.
Kit Mizeres x MEDICINE: mezi snem a imaginací
Co když se oblečení stane nositelem snů, symbolů a osobní mytologie?
Nová kolekce Kit Mizeres x MEDICINE pracuje s autorskými motivy inspirovanými folklorem, imaginací i emocemi, které nelze úplně pojmenovat. Výsledkem je kolekce, která nepracuje s jednoznačnými významy, ale nechává prostor vlastní interpretaci.
A slýcháte takové věci?
Slýchával jsem to, když jsem vyrůstal. Většinou od lidí, co jsou takzvaně ze staré školy. Já jsem z naší rodiny jediný, kdo se vydal na uměleckou dráhu. Všichni ostatní pracují rukama a já je za to obdivuju, protože jim to jde strašně skvěle. Můj děda například dokázal postavit třípatrový dům. Jenže já takový nejsem. Nikdy mě to nebavilo a nikdy mi to ani nešlo, jsem na jakékoliv manuální činnosti úplně levej. Takže zrovna s tím mým dědou jsme na to naráželi. Místo toho, abych mu pomáhal opravovat auta, tak jsem si zpíval v pokojíčku.
Trápilo vás to někdy?
Ani ne, já jsem měl k umění takovou lásku, že jsem odmalička věděl, že to je to, co chci dělat. A kdybych dělal něco jiného, byl bych příšerný. A s dědou jsme k sobě našli cestu, on pochopil mě a já pochopil jeho. Máme spolu hezký vztah. Ale slýchával jsem takové typické věty, že chlap má zaopatřit rodinu, nebo že bych například zasloužil vojnu, že ta by mě naučila. Což je legrační, protože ani můj děda na vojnu pořádně nechodil.
Co dalšího se v rozhovoru dočtete:
- za co Max Kocek obdivuje svého dědu
- jaký má podle něj být správný muž
- jak se vypořádával s kritikou po uvedení seriálu Metoda Markovič
Chcete si přečíst celý rozhovor a mít přístup k dalším textům Heroine? Odemkněte si celý web a podpořte nezávislou redakci.
Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně a můžete ho i darovat.
Takže máte pocit, že jste v něčem jiný chlap, než byl váš děda a třeba i váš otec?
To rozhodně jsem a hodně. Čím jsem starší, tím víc vnímám, v čem jsme si podobní a v čem jsme odlišní. Hlavně s mým dědou, protože s otcem se nevídám a toho si pamatuju jenom z dětství.
