Chili Ta: Zdrojem mé konzistence je vztek a síla. Šikanovali mě a já chtěla všem urputně dokázat, že jsem lepší
Z dálky to vypadá, že na co Chili Ta sáhne, to jí jde. Tak nějak samo. Natáčí vtipná videa, vaří lákavé speciality, vydává úspěšné kuchařky, podniká, sportuje. Za tou lehkostí a samozřejmostí je ale docela velká dřina. Jak Chili říká, sebevědomí roste z nepohodlí. Rodí se v momentech, kdy vás nikdo nevidí. Její úspěch vyrostl z hněvu, urputnosti a přísné vietnamské výchovy. Jak se z holky, která vyrůstala s tím, že v ničem není dost dobrá, stala žena, která pomáhá ostatním objevit vnitřní sílu? O tom vypráví v rozhovoru pro časopis Heroine a dotkne se toho také při svém vystoupení na sobotní konferenci Svět podle Heroine.
Vaši rodiče si prý hlavně přáli, abyste byla šťastná. Ne slavná nebo úspěšná, ale šťastná. Jste šťastná?
Jsem šťastná. To neznamená, že juchám. Nebo že jsem každý den v euforii. Pro mě je štěstí, když je člověk užitečný.
Protože vás naplňuje, co děláte.
Protože dělám věci, které nejsou jenom o mně, dokážu být užitečným členem společnosti a mám okolo sebe úžasné lidi. Jsem ve fázi života, kdy cítím hlubokou vděčnost. Někdy mě to až dojímá. Ale to neznamená, že neřeším problémy nebo že se věci někdy neposerou.
Chli Ta v rozhovoru dále mluví o tom:
- jak ji ovlivnila brutálně přísná výchova rodičů
- co ji zachránilo od anorexie
- proč je podle ní konzistence důležitější než talent
Chcete si přečíst celý rozhovor a mít přístup k dalším textům Heroine? Odemkněte si celý web a podpořte nezávislou redakci.
Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně a můžete ho i darovat.
Čemu vděčíte za to, že jste se do takové pozice dostala?
Úspěšní lidé mají tendenci vyprávět svůj příběh jako příběh o tom, jak vše dokázali jen svou vlastní pílí a vůlí, jak byli talentovaní a tak dále. Já si myslím, že minimálně z padesáti procent hraje roli štěstí. Pak je to vietnamskou výchovou, která byla sice přísná, ale zároveň mi dala skálopevnou vůli. Je to talentem, ale také tím, že mi vždycky někdo v určité fázi života pomohl.
Taky bych nepodceňovala dobu, ve které žijeme. Kdyby moje mamka měla stejné talenty jako já, neměla by stejné možnosti. Moje první práce byla v marketingové agentuře, dělala jsem PPC, SEO, prostě dost technické věci a byla jsem v tom extrémně špatná. Myslím si, že si mě tam nechali jen proto, že jsem dělala zábavu a měli mě rádi. Nebýt toho, že se najednou otevřel svět sociálních sítí a objevila se možnost propojit to, co umím, nemohla bych dělat to, co dělám teď.
