Ženy a volby. Šest zajímavostí ze světa

21 409 | Rebecca Wrightová | 12. 7. 2019 | Rovná práva

Volební právo dneska mají ženy téměř všude. Že ale máte na papíře právo, ještě neznamená, že ho dostanete příležitost uplatnit.

Britské ženy – no dobrá, bohaté a nad 30 – získaly volební právo před stem a jedním rokem. A od 60. let minulého století už v Británii k parlamentním volbám chodí v zásadě stejně žen jako mužů. Jak si ale v tomhle smyslu vede zbytek světa? Zde je krátký průřez.

1. Transgender friendly Ekvádor

V Ekvádoru volí muži zvlášť a ženy zvlášť. Loni se země dostala do titulků světových novin, když se rozhodla povolit transgender osobám, aby si mohly jestli budou ve frontě na urnu stát s muži nebo se ženami – podle toho, čím se cítí být. Diane Rodriguezová, transgender žena, popsala, jakému obtěžování by se jí bývalo dostalo v mužské frontě a jaká je pro ni úleva, že dnes už při volbách nezažívá diskriminaci.

2. Vatikán: Ani hlásek

Vatikán zná jenom jedny volby: ty, ve kterých kardinálové vybírají nového papeže. Žena se kardinálem stát nemůže (navzdory nadějím, které se před pár lety vkládaly do papeže Františka, že prvně jmenuje kardinálku). Vatikánský elektorát je tedy výsostně mužský. Nutno ale dodat, že z těchto voleb je vyloučena naprostá většina všech zhruba 800 obyvatel, tedy i mužů.

3. Saúdská Arábie: kdo mě doprovodí?

Saúdská Arábie dala ženám volební právo teprve nedávno. V roce 2015 se mohly saúdskoarabské ženy poprvé účastnit komunálních voleb. Šlo samozřejmě o významný pokrok pro všechny Saúdky, jenže v praxi svobodné volení výrazně komplikuje systém tzv. „mužského poručnictví“: saúdské ženy si nemůžou samy dojet autem k volební místnosti (přestože od června 2018 si i saúdské ženy můžou udělat řidičák). Není překvapení, že z voličů, kteří v roce 2015 ve volbách hlasovali bylo žen méně než desetina.

4. Pákistán: chlapi, hlídejte si, aby nevolily

Pákistán je země, kde je účast žen ve volbách jedna z nejnižších na celém světě. Statistiky z pákistánských voleb v roce 2013 ukazují, že u víc než 800 volebních místností byla ženská účast pod deset procent. V některých oblastech zaznamenali dokonce jen zhruba tříprocentní účast žen. Přestože pákistánské ženy získaly volební právo už v roce 1956, veřejné a náboženské autority v těch nejkonzervativnějších regionech země ženám stále aktivně brání, aby ho mohly uplatnit.

Před volbami v roce 2013 se zemí šířily letáky, které varovaly pákistánské muže, aby ve svých rodinách nedovolovali ženám volit, protože je to „neislámské“. A v roce 2015 se to opakovalo.

5. Sexuální volební násilí

Organizace Human Rights Watch publikovala v roce 2017 zprávu, která dokumentuje sexuální násilí vůči ženám v Keni během voleb roku 2017. Jde bohužel o širší, rostoucí trend „volebního“ násilí vůči ženám. Nedávná zpráva OSN dokumentuje, že se ženy ve stále větším počtu stávají obětí politicky motivovaných znásilnění a dalších forem sexuálního násilí, které jim brání ve svobodné účasti na demokratických volbách.

6. Čína: hodně voliček. A voličů třikrát víc

V roce 2017 se za účasti 2000 delegátů konal 19. sjezd Čínské komunistické stany, na kterém se měla plánovat příští pětiletka. Delegáti sjezdu se volí, volit ale můžou jen členové strany – a 74 procent členů strany jsou muži.

Navzdory genderové nerovnováze to nicméně pořád znamená, že se těchto voleb účastnilo 23 milionů žen. Volební účast mezi členy strany totiž činila závratných 99,2 procenta. Pro srovnání: volební účast v britských parlamentních volbách byla ubohých – tedy v porovnání s Čínou – 68,7 procenta, o maličko větší půlku tvořily ženy.

Britské ženy si vybojovaly volební právo před více než sto lety a od té doby pokročil celý svět jednoznačně kupředu. Podstatná část sexistické legislativy, která upírala ženám volební právo, byla odstraněna. Mnohé praktické a kulturní bariéry, které ženám brání voleb se účastnit, ale pořád zůstávají.

Na jejich odstraňování se soustředí početné mezinárodní iniciativy včetně programu OSN pro ženskou politickou participaci. Překážky jsou zpravidla komplexní a mnohovrstevnaté, ale řadí se mezi ně třeba i negramotnost (přibližně dvě třetiny negramotných dospělých tvoří ženy) a odpovědnost za děti, kvůli kterým ženy nemůžou opustit domov. Zbývá ještě hodně práce, než bude moct každá žena na světě svým hlasem promluvit do toho, kudy se ubírá její země.

Z originálu, který vyšel pod licencí CC na The Converstation, pro Heroinu přeložil Kamil Hrabal.
Úvodní fotka: Ženy před volební místností v provincii Pandžáb v Pákistánu fotil před volbami v roce 2018 A M Syed / Shutterstock.com

The Conversation

Rebecca Wrightová

Advokítka, právnička, zabývá se trestním právem a lidskými právy. O lidských právěch také přednáší na Hallam University v Sheffieldu. Další články.

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze

Naše další projekty

Peníze

Změny při platbě kartou a v internetbankingu jsou tu. Projděte si přehled

Nastal Den PSD2. O tom, co všechno se má změnit, jsme na webu Peníze.cz psali s předstihem, někdy i jako první. Teď ještě přinášíme přehledné...

Peníze

Rozšíření EET neuteče skoro nikdo. Projděte si, co schválili poslanci

Poslanci definitivně schválili rozšíření elektronické evidence tržeb. Vládní koalice odmítla většinu opozičních návrhů, přehlasovala i senátní...

Finmag

Co je veřejné a co je soukromé

Dlouhé a ne zrovna jednoduché čtení ve dvou dílech. Nadešel čas podrobit zkoumání dva zásadní pojmy. Vyzkoušejte si několik provokativních...

Finmag

Chcete se líp rozhodovat? Hrajte před sebou, že jste někdo jiný

Když o sobě člověk mluví ve třetí osobě s jinými, může to být znakem narcismu. Pokud ale o sobě jako o třetí osobě mluvíte ve vnitřním rozhovoru...