„Ještě nezavíráme,“ říká šéfka programu CAMPu. Poslední rok v Pragerových kostkách zahájíme diskotékou

Centrum architektury a městského plánování vzniklo v roce 2017. Jak se za tu dobu proměnila jeho role? 

Za těch osm let se nám CAMP podařilo dostat na kulturní mapu Prahy. Dnes je to místo, kde se potkávají politici, developeři, aktivisté i běžní Pražané. A to je podle mě naše největší síla – propojujeme světy, které se jinde často míjejí. Naším úkolem je upozorňovat na to, co město právě řeší – a dělat to tak, aby si v tom každý našel něco svého. Ať už je to student architektury, rodič s dětmi, nebo někdo, kdo se o urbanismus nikdy nezajímal. Snažíme se být přístupní úplně všem – včetně lidí se specifickými potřebami, jako jsou neslyšící nebo nevidomí.

Změna teď čeká i vás samotné. Areál Pragerových kostek v zahradách Emauzského opatství na Novém Městě příští rok zahalí lešení a začne postupná rekonstrukce. Jaké to s sebou nese emoce?

Upřímně? Těšíme se. Budova je krásná, ale technicky už na hraně. V zimě mrzneme, v létě je tu sauna, při dešti občas kape ze stropu a když projede metro, chvěje se podlaha.

Rekonstrukce má zachovat odkaz Karla Pragera, ale zároveň dokončit to, co se v 70. letech nikdy nestihlo – třeba pochozí terasy nebo restauraci na střeše. Pro CAMP se fyzicky změní to, že získá celé přízemí, které se víc otevře veřejnosti. Počítáme s novou kavárnou, přístupem na terasu a lepším rozložením prostoru, aby se už tolik nepřekrývaly funkce jako je čítárna, herna a výstavní část. Chceme, aby CAMP zůstal živým místem setkávání – jen bude pohodlnější a funkčnější.

Rekonstrukce by měla začít příští rok na podzim a trvat dva až tři roky. Jak budete v mezidobí fungovat?

Teď aktivně hledáme dočasné zázemí – vlastně dvě současně. Pro aktivity CAMPu i kanceláře Institutu plánování a rozvoje. Stěhovat bychom se měli na podzim příštího roku. A chceme, aby prostory byly ideálně někde poblíž sebe, abychom zůstali v blízkém spojení. Jsme jedna instituce, která nyní funguje pod jednou střechou. Nechceme jen „náhradní CAMP“, ale spíš menší experimentální laboratoř, kde si vyzkoušíme nové formáty.

Co chcete před stěhováním ještě stihnout? 

Na podzim se k nám můžete přijít podívat na aktuální podobu Metropolitního plánu, který vzniká pod vedením IPRu už od roku 2013. Nyní se veřejnost, městské části i instituce budou moct potřetí vyjádřit – při minulém projednávání v roce 2022 dorazilo přes 18 tisíc připomínek. Přivítáme také třeba Javiera Peñu-Ibañeze, kurátora španělského festivalu Concéntrico, který už deset let oživuje veřejný prostor – od malých detailů až po velké architektonické instalace. Opakovaně na festivalu vystupují i čeští tvůrci jako je například Nami Nami Studio nebo KOGAA. Na výročí Sametové revoluce pak znovu uvedeme vizuální esej Soundtrack of Prague – Svoboda od umělce Pierra Urbana.

Rok 2026 zahájíme výstavou o architektuře devadesátých let době, kdy se podnikatelské baroko potkávalo s levnými materiály, rychlým technologickým pokrokem i nově nabytou svobodou experimentovat. Výstava vzniká se stejnojmennou knihu od nakladatelství IPR Praha, kterou připravují autoři Adéla Vaculíková, Matěj Beránek a Jan Bureš. Podtitul obou projektů je Mezi přísností a diskotékou. Takže v plánu je i diskotéka.